Záloha na podíl na zisku akcionáře a společníka
Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí[1] posuzoval povahu záloh na podíl na zisku, které svým akcionářům vyplácí akciová společnost. Toto rozhodnutí je zajímavé v tom, že jednoznačným způsobem vymezuje povahu zálohy na podíl na zisku a dále určuje, který orgán o ní má rozhodovat.
Povaha zálohy na podíl na zisku
Základním právem akcionáře, které tvoří jednu z jeho primárních motivací pro jeho účast v akciové společnosti, je jeho právo podílet se na zisku společnosti. Toto vyplývá jak ze znění § 256 zákona o obchodních korporacích,[2] tak i z dlouhodobé judikatury Nejvyššího soudu,[3] se kterou se plně ztotožňuje i odborná literatura.[4] Je však nutné rozlišovat abstraktní a konkrétní rovinu tohoto práva, které se od sebe zásadním způsobem odlišují.
Obecná existence práva akcionáře podílet se na zisku společnosti není sama o sobě dostatečná pro vznik nároku akcionáře na specifické plnění ze strany společnosti. Je nutné, aby k tomuto obecnému právu přistoupily další skutečnosti, které ho „konkretizují“ a dají vzniknout specifickému nároku akcionáře vůči společnosti v podobě pohledávky na úhradu vyčísleného podílu na zisku. Obdobný princip se uplatní nejen u podílu na zisku společnosti, ale i u zálohy na podíl na zisku.[5]
Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí dovodil, že existuje i „abstraktní“ právo na zálohu na podíl na zisku podle § 35 odst. 1 ZOK.[6] Pojem „zálohy“ se i v režimu zálohy na podíl na zisku akciové společnosti vykládá standardním způsobem odpovídajícím režimu občanského práva, tedy jako plnění na budoucí závazek (dluh), pro jehož poskytnutí existuje právní důvod (typicky konkludentní dohoda o poskytnutí zálohy, případně jiný právní důvod např. v podobě povinnosti stanovené právním předpisem), a které následně musí být zúčtováno jako plnění na uspokojení dluhu. Aby šlo o „konkretizované“ právo na zálohu na podíl na zisku, muselo dojít ke splnění předpokladu, tedy k rozhodnutí příslušného orgánu akciové společnosti o výplatě zálohy na podíl na zisku. Na základě takového rozhodnutí dochází ke vzniku pohledávky akcionáře na výplatu zálohy.
Zákonné předpoklady pro vyplacení zálohy na podíl na zisku
ZOK obsahuje celkem čtyři podmínky pro výplatu zálohy v § 35 odst. 1 a § 40 odst. 3:[7]
- sestavení mezitímní účetní závěrky,
- dostatek zdrojů na výplatu zálohy zjištěný v mezitímní účetní závěrce,
- zákaz vzniku ztráty společnosti výplatou zálohy, a
- zákaz přivození úpadku společnosti výplatou zálohy.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



