IMOFA
Právní Prostor

Záloha na podíl na zisku akcionáře a společníka

Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí[1] posuzoval povahu záloh na podíl na zisku, které svým akcionářům vyplácí akciová společnost. Toto rozhodnutí je zajímavé v tom, že jednoznačným způsobem vymezuje povahu zálohy na podíl na zisku a dále určuje, který orgán o ní má rozhodovat.

Záloha na podíl na zisku akcionáře a společníka

Povaha zálohy na podíl na zisku

Základním právem akcionáře, které tvoří jednu z jeho primárních motivací pro jeho účast v akciové společnosti, je jeho právo podílet se na zisku společnosti. Toto vyplývá jak ze znění § 256 zákona o obchodních korporacích,[2] tak i z dlouhodobé judikatury Nejvyššího soudu,[3] se kterou se plně ztotožňuje i odborná literatura.[4] Je však nutné rozlišovat abstraktní a konkrétní rovinu tohoto práva, které se od sebe zásadním způsobem odlišují.

Obecná existence práva akcionáře podílet se na zisku společnosti není sama o sobě dostatečná pro vznik nároku akcionáře na specifické plnění ze strany společnosti. Je nutné, aby k tomuto obecnému právu přistoupily další skutečnosti, které ho „konkretizují“ a dají vzniknout specifickému nároku akcionáře vůči společnosti v podobě pohledávky na úhradu vyčísleného podílu na zisku. Obdobný princip se uplatní nejen u podílu na zisku společnosti, ale i u zálohy na podíl na zisku.[5]

Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí dovodil, že existuje i „abstraktní“ právo na zálohu na podíl na zisku podle § 35 odst. 1 ZOK.[6] Pojem „zálohy“ se i v režimu zálohy na podíl na zisku akciové společnosti vykládá standardním způsobem odpovídajícím režimu občanského práva, tedy jako plnění na budoucí závazek (dluh), pro jehož poskytnutí existuje právní důvod (typicky konkludentní dohoda o poskytnutí zálohy, případně jiný právní důvod např. v podobě povinnosti stanovené právním předpisem), a které následně musí být zúčtováno jako plnění na uspokojení dluhu. Aby šlo o „konkretizované“ právo na zálohu na podíl na zisku, muselo dojít ke splnění předpokladu, tedy k rozhodnutí příslušného orgánu akciové společnosti o výplatě zálohy na podíl na zisku. Na základě takového rozhodnutí dochází ke vzniku pohledávky akcionáře na výplatu zálohy.

Zákonné předpoklady pro vyplacení zálohy na podíl na zisku

ZOK obsahuje celkem čtyři podmínky pro výplatu zálohy v § 35 odst. 1 a § 40 odst. 3:[7]

  • sestavení mezitímní účetní závěrky,
  • dostatek zdrojů na výplatu zálohy zjištěný v mezitímní účetní závěrce,
  • zákaz vzniku ztráty společnosti výplatou zálohy, a
  • zákaz přivození úpadku společnosti výplatou zálohy.
Sdílet článek
TEST 2
X

Další články

Články

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Články

Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel

Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Články

5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?

5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Články

Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?

Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Články

Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů

Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
IMOFA