Záloha na podíl na zisku akcionáře a společníka

Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí[1] posuzoval povahu záloh na podíl na zisku, které svým akcionářům vyplácí akciová společnost. Toto rozhodnutí je zajímavé v tom, že jednoznačným způsobem vymezuje povahu zálohy na podíl na zisku a dále určuje, který orgán o ní má rozhodovat.

advokát, PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.
advokátní koncipient, PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.
Vady obchodního podílu při jeho převodu
Foto: Shutterstock

Povaha zálohy na podíl na zisku

Základním právem akcionáře, které tvoří jednu z jeho primárních motivací pro jeho účast v akciové společnosti, je jeho právo podílet se na zisku společnosti. Toto vyplývá jak ze znění § 256 zákona o obchodních korporacích,[2] tak i z dlouhodobé judikatury Nejvyššího soudu,[3] se kterou se plně ztotožňuje i odborná literatura.[4] Je však nutné rozlišovat abstraktní a konkrétní rovinu tohoto práva, které se od sebe zásadním způsobem odlišují. 

Obecná existence práva akcionáře podílet se na zisku společnosti není sama o sobě dostatečná pro vznik nároku akcionáře na specifické plnění ze strany společnosti. Je nutné, aby k tomuto obecnému právu přistoupily další skutečnosti, které ho „konkretizují“ a dají vzniknout specifickému nároku akcionáře vůči společnosti v podobě pohledávky na úhradu vyčísleného podílu na zisku. Obdobný princip se uplatní nejen u podílu na zisku společnosti, ale i u zálohy na podíl na zisku.[5]

Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí dovodil, že existuje i „abstraktní“ právo na zálohu na podíl na zisku podle § 35 odst. 1 ZOK.[6] Pojem „zálohy“ se i v režimu zálohy na podíl na zisku akciové společnosti vykládá standardním způsobem odpovídajícím režimu občanského práva, tedy jako plnění na budoucí závazek (dluh), pro jehož poskytnutí existuje právní důvod (typicky konkludentní dohoda o poskytnutí zálohy, případně jiný právní důvod např. v podobě povinnosti stanovené právním předpisem), a které následně musí být zúčtováno jako plnění na uspokojení dluhu. Aby šlo o „konkretizované“ právo na zálohu na podíl na zisku, muselo dojít ke splnění předpokladu, tedy k rozhodnutí příslušného orgánu akciové společnosti o výplatě zálohy na podíl na zisku. Na základě takového rozhodnutí dochází ke vzniku pohledávky akcionáře na výplatu zálohy.

Zákonné předpoklady pro vyplacení zálohy na podíl na zisku

ZOK obsahuje celkem čtyři podmínky pro výplatu zálohy v § 35 odst. 1 a § 40 odst. 3:[7]

  • sestavení mezitímní účetní závěrky,
  • dostatek zdrojů na výplatu zálohy zjištěný v mezitímní účetní závěrce,
  • zákaz vzniku ztráty společnosti výplatou zálohy, a
  • zákaz přivození úpadku společnosti výplatou zálohy.

Požadavek na sestavení mezitímní účetní závěrky existuje již od účinnosti ZOK a není ničím novým. Mezi ZOK a zákonem o účetnictví[8] existuje provázanost, která opravňuje společnost sestavit mezitímní účetní závěrku právě z důvodu, kdy uvažuje o vyplacení zálohy na podíl na zisku.[9] Splnění tohoto požadavku tedy není nikterak problematické.

Druhým předpokladem je dostatek zdrojů na výplatu zálohy na podíl na zisku. Společnost musí posoudit, zda má dostatek vlastních zdrojů, které je možné rozdělit, a tudíž použít na výplatu podílu na zisku, který se bude „zálohovat“. Pojem „dostatek zdrojů“ byl do ZOK doplněn jeho poslední novelou,[10] když nahradil pojem „dostatek prostředků“. V tomto směru ale nedošlo novelizací k žádné materiální změně, protože jak dovozovala odborná literatura,[11] jejíž názor potvrdil i Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí, pojmem „prostředky“ je myšlen pojem „zdroje“.

Třetím předpokladem je dodržení zákazu vzniku ztráty společnosti v důsledku výplaty zálohy. ZOK toto upravuje stanovením maximální výše zálohy, a to obdobným způsobem jako pro podíl na zisku. Pro zálohu je tedy možné použít výsledek hospodaření minulých let (pochopitelně pokud jde o kladnou položku), ale i výsledek hospodaření běžného účetního období. Protože se záloha vyplácí na základě mezitímní účetní závěrky a ZOK umožňuje zohlednit výsledek hospodaření běžného účetního období, jde „zálohovat“ podíl na zisku již během aktuálního účetního období, které ještě neskončilo. Posledním zdrojem použitelným pro výplatu zálohy jsou ostatní disponibilní fondy vytvořené ze zisku. V každém případě je však nutné zohlednit příděly do rezervních a jiných fondů, které společnost musí učinit.

Posledním, čtvrtým předpokladem, je zákaz přivodit si úpadek výplatou zálohy obsažený v § 40 odst. 3 ZOK. Společnost tedy nemůže vyplatit zálohy, pokud by se tím dostala do platební neschopnosti nebo by se stala předluženou ve smyslu insolvenčního zákona.[12] Toto pravidlo vztahující se na výplatu podílu na zisku se výslovně aplikuje i na jeho zálohy. Společnost provádějící výplatu zálohy tedy musí posoudit, zda má dostatek peněžních prostředků na její vyplacení, případně zda je možné si tyto peněžní prostředky vypůjčit bez toho, aniž by se tím společnost dostala do úpadku.

Avšak kromě výše uvedeného existuje další předpoklad pro provedení výplaty zálohy, ač tento není v souvislosti se zálohou výslovně v ZOK zmíněn. Jde o obecnou povinnost členů statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře. Členové statutárního orgánu budou samotnou výplatu zálohy provádět, a proto musí postupovat s péčí řádného hospodáře, neboť jde o činnost v rámci výkonu jejich funkce. Musí tedy nejen zajistit, že dojde ke splnění výše uvedených konkrétních zákonných předpokladů, ale současně musí s péčí řádného hospodáře posoudit, že záloha bude skutečně ve výši takové částky, která bude (nakonec) rozdělena mezi akcionáře jako zisk společnosti. Měli by tedy brát v potaz rozdělení zisku v minulých letech, predikci příjmů a výdajů společnosti v daném účetním období či plány společnosti.[13] Pokud by členové statutárního orgánu neprovedli toto posouzení, dopustili by se porušení péče řádného hospodáře, ač by výše uvedené zákonné předpoklady byly splněny.

Orgán rozhodující o výplatě zálohy na podíl na zisku

ZOK výslovně neobsahuje speciální úpravu ohledně orgánu, kterému přísluší rozhodnout o výplatě zálohy na podíl na zisku. Ustanovení § 421 odst. 2 písm. h) ZOK upravuje působnost valné hromady akciové společnosti ohledně rozdělení zisku a ustanovení § 34 odst. 3 ZOK reguluje výplatu podílu na zisku, nicméně ZOK mlčí ohledně rozhodnutí o poskytnutí a výplatě zálohy na podílu na zisku. Tato záležitost bude proto spadat do působnosti statutárního orgánu v rámci jeho tzv. zbytkové působnosti dle § 163 občanského zákoníku,[14] což v předmětném rozhodnutí výslovně potvrdil Nejvyšší soud a ke stejnému závěru dochází i doktrína.[15]

Nejvyšší soud dále v předmětném rozhodnutí dovodil, že nic nebrání tomu, aby rozhodování o výplatě zálohy na podíl na zisku stanovy svěřovaly valné hromadě. Tudíž je možné ve stanovách upravit, že pouze valná hromada bude rozhodovat o poskytnutí zálohy na podíl na zisku. Nicméně i v takovém případě bude samotnou výplatu zálohy provádět statutární orgán, který při ní bude vázán výše uvedenými předpoklady. Ač by tedy zde bylo platné rozhodnutí valné hromady o poskytnutí zálohy, k samotné výplatě by nemuselo dojít, pokud by statutární orgán shledal, že nejsou splněny zákonné předpoklady pro její výplatu.

Další variantou je také možnost tzv. jednorázového průlomu do stanov, kdy valná hromada v konkrétním případě rozhodne o poskytnutí zálohy na podíl na zisku, ač jí stanovy toto oprávnění neposkytují. V takovém případě však bude nutné dodržet požadavky pro tzv. jednorázový průlom do stanov, tedy bude nutné rozhodnutí přijmout kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou ve formě notářského zápisu dle § 416 ZOK, jinak nebude vyvolávat právní účinky dle § 45 odst. 3 ZOK. I v případě jednorázového průlomu do stanov by to byl opět statutární orgán, který by prováděl výplatu zálohy, a proto by se také uplatnila jeho povinnost provést výše uvedené posouzení splnění zákonných předpokladů pro její výplatu.

Vzhledem k novelizovanému znění § 435 odst. 3 ZOK, respektive § 456 odst. 3 ZOK, je statutární orgán akciové společnosti povinen řídit se zásadami a pokyny valné hromady netýkajícími se obchodního vedení, a to i když tato pravomoc valné hromady není výslovně upravena ve stanovách akciové společnosti.[16] Protože výplata zálohy nespadá do obchodního vedení dle předmětného rozhodnutí Nejvyššího soudu, nejde o pokyn týkající se obchodního vedení a takový pokyn je proto přípustný.[17] Statutární orgán je takovým pokynem vázán, pokud je v souladu se zákonem, tudíž i v tomto případě bude muset posoudit, zda byly splněny zákonné předpoklady pro výplatu zálohy na podíl na zisku. Navíc je takový pokyn závazný pouze pro statutární orgán, proto by se akcionáři při jeho nesplnění nemohli domáhat výplaty zálohy na podíl na zisku.[18]

Aplikovatelnost závěrů na společnost s ručením omezeným

Výše uvedené závěry předmětného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i uváděné závěry doktrinální, jsou v plném rozsahu aplikovatelné i na společnost s ručením omezeným. Obecná úprava výplaty záloh na podíl na zisku je totiž upravena v obecné části ZOK (§ 35 a § 40 odst. 3), tudíž se bez dalšího aplikuje i na s.r.o. 

K případným změnám společenské smlouvy ohledně orgánu rozhodujícího o poskytnutí zálohy na podíl na zisku bude dle § 171 ZOK potřeba přijetí rozhodnutí kvalifikovanou většinou na valné hromadě ve formě notářského zápisu, k jednorázovému průlomu do společenské smlouvy může dojít i jednomyslnou dohodou všech společníků ve formě notářského zápisu. Pokyny valné hromady ohledně výplaty zálohy budou pro jednatele obdobně závazné dle § 195 odst. 2 ZOK.

Závěr

Předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrdilo doktrinální závěry ohledně záloh na podíl na zisku v akciové společnosti, když jasně potvrdilo jejich existenci v rovině abstraktní i konkrétní. Dále blíže vysvětlilo podmínky pro výplatu záloh a popsalo roli statutárního orgánu v rámci provádění výplaty záloh na zisku. Srozumitelným způsobem vymezilo, jaká je role valné hromady v rámci výplaty záloh a jak může být zvýšen její vliv v rámci tohoto procesu. Závěry tohoto rozhodnutí jsou přitom v plném rozsahu aplikovatelné i na společnost s ručením omezením. Celkově tedy předmětné rozhodnutí zvýšilo právní jistotu a dá se považovat za velmi přínosné.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se problematiky záloh na podíl na zisku či aktuální právní úpravy kapitálových společnosti jsme Vám k dispozici. Neváhejte se proto na nás obrátit.


[1] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3330/2020 (dále jen „předmětné rozhodnutí“).

[2] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“).

[3] Např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1395/2020.

[4] Např. ČECH, Petr, ŠUK, Petr. Právo obchodních společností: v praxi a pro praxi (nejen soudní). Vydání I. Praha: Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2016. ISBN 978-80-7273-177-0, str. 360.

[5] Jde totiž o obecný princip s širší aplikací, který se uplatní nejen v režimu akciové společnosti, ale také např. u vypořádacího podílu jako náhrady za uvolněný podíl bývalého společníka v s.r.o. K tomuto tématu blíže viz např. HEINZEL, Martin, JANČAR, Tomáš. Vypořádací podíl v s. r. o. po novele zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue, 2022, č. 1, s. 23-28.

[6] Nejvyšší soud tento závěr učinil v poměrech § 40 odst. 2 ZOK ve znění do 31. 12. 2020, ale tento závěr je plně použitelný i po provedení novely ZOK s účinností od 1. 1. 2021, kdy obdobné znění tohoto ustanovení bylo převzato do § 35 odst. 1 ZOK ve znění od 1. 1. 2021.

[7] Ve znění ZOK do 31. 12. 2020 byly všechny tyto podmínky obsaženy v § 40.

[8] Ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“).

[9] K tomu blíže viz Výkladové stanovisko č. 27 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 4. 2014 - k mezitímní účetní závěrce sestavené za účelem výplaty zálohy na zisku dle ustanovení § 40 odst. 2 ZOK. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Stanovisko_27.pdf

[10] Zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony.

[11] DĚDIČ, Jan, LASÁK, Jan. Vybrané otázky rozdělování zisku, jiných vlastních zdrojů a poskytování záloh na dividendy v akciové společnosti po rekodifikaci. Bulletin Komory daňových poradců, 2014, č. 1, s. 22.

[12] Úpadek je vymezen v § 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[13] EICHLEROVÁ, Kateřina. Záloha na podíl na zisku v kapitálových společnostech. Bulletin advokacie, 2014, č. 11, s. 42-47.

[14] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[15] DĚDIČ, Jan, LASÁK, Jan. § 35 ZOK – Záloha na podíl na zisku. In: Lasák, J., Dědič, J., Pokorná, J., Čáp, Z. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2021.

[16] Srovnej důvodovou zprávu k zákonu č. 33/2020 Sb.

[17] Ke stejnému závěru dochází i doktrína. DĚDIČ, Jan, LASÁK, Jan. § 35 ZOK – Záloha na podíl na zisku, op. cit. sub 15.

[18] JOSKOVÁ, Lucie. Zásady a pokyny valné hromady a jejich dopad na odpovědnost členů volených orgánů. Obchodněprávní revue, 2022, č. 1, s. 14-22.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články