Zrušení institutu statutárního ředitele jako orgánu akciové společnosti s monistickým systémem řízení
Ve smršti zákonných předpisů přijatých v minulém roce reagujících na koronavirovou krizi i řešení zdravotního a ekonomického rozměru karanténních opatření a uzavření ekonomiky, zůstala stranou pozornosti významná změna ZOK, která nabyla účinnosti 1. 1. 2021 a na jejíž inkorporování do praxe českých právnických osob bude, až na výjimky, k dispozici rok 2021.
Jednou z těchto výjimek je úprava týkající se pozice statutárního ředitele u akciové společnosti, která v rámci své organizační struktury přijala tzv. monistický systém a konstituovala jako svůj statutární orgán statutárního ředitele (současné znění § 463 ZOK). Předmětná novelizace totiž institut statutárního ředitele zcela ruší a oprávnění a povinnosti statutárního organu přenáší na správní radu akciové společnosti.
Spíše nedopatřením se stalo, že v průběhu legislativního procesu v důsledku změn přijatých v rámci připomínkového řízení nebylo společnostem s konstituovaným statutárním ředitelem poskytnuto jakékoli přechodné období, v rámci kterého by měly časový prostor na odpovídající reakci, tedy na odpovídající změny zakladatelských dokumentů, na přijetí potřebných personálních změn i na následné předání statutární agendy a kompetencí. Nařizuje-li nový zákon změnu oproti předcházejícímu stavu, je naprosto standardní, že stanoví přiměřenou přechodnou dobu, aby adresáti přijatého imperativu mohli své působení změnit konformně s novou právní úpravou. Důsledkem toho, že novela č. 33/2020 Sb. zákona o obchodních korporacích neobsahuje žádnou přechodnou dobu pro ustanovení vztahující se ke zrušení institutu statutárního ředitele, je to, že ke dni 31. 12. 2020 zaniká pozice statutárního ředitele a dnem 1. 1. 2021 přechází ex lege kompetence statutárního orgánu na správní radu, aniž by byl vytvořen jakýkoli časový prostor mezi nabytím účinnosti předpisu a zánikem funkce dosavadního statutárního orgánu.
Ve všech dále uvedených případech tak platí, že od 1. ledna 2021 00.00 hodin již není funkce statutárního ředitele právními předpisy upravena a titul statutární ředitel by neměl být osobami jednajícími za společnost dále užíván.
Jaké jsou možné alternativy stávající situace?
Nejjednodušší je případ, kdy podle aktuálně platných stanov je správní rada jednočlenná a jejím jediným členem je statutární ředitel. Dnem 31. 12. 2020 tedy formálně zanikne pozice statutárního ředitele a jeho kompetence automaticky přejdou na jednočlennou správní radu která vzhledem k personální totožnosti fakticky plynule naváže na předcházející činnost statutárního ředitele a společnost následně odpovídajícím způsobem v zákonné roční lhůtě upraví své stanovy v souladu se zákonem o obchodních korporacích v platném znění.
O něco složitější bude případ, pokud je statutární ředitel současně členem vícečlenné správní rady. Ani zde by ale neměla uvedená změna přinést vážnější problém. Jelikož z logiky věci stávající stanovy nemohou obsahovat ustanovení řešící rozsah jednacích podpisových oprávnění členů správní rady navenek, když jediným dosavadním statutárním orgánem je statutární ředitel, bude v souladu s § 164 odst. 2 první věta občanského zákoníku dnem 1. 1. 2021 oprávněn jednat za akciovou společnost každý člen správní rady samostatně. I zde by tedy mělo dojít k úpravě stanov v jednoroční lhůtě, a to tak, aby vedle zrušení funkce statutárního ředitele způsob jednání správní rady odpovídal požadavku společnosti pro jednání navenek.
Problém ovšem nastává v situaci, kdy dosavadní statutární ředitel není členem správní rady a správní rada je koncipována jako klasický orgán kontrolní, nikoli výkonný. I v této situaci přejdou oprávnění a povinnosti statutárního orgánu dnem 1. ledna 2021 na tento (možná) k operativnímu řízení a k jednání navenek za společnost personálně nevhodný či k tomuto úkolu dokonce nezpůsobilý orgán.
Jaká jsou možná řešení?
Během měsíce prosince 2020 lze ještě svolat mimořádnou valnou hromadu, změnit stanovy společnosti v částech týkajících se statutárních orgánů a v případě potřeby i provést potřebné personální změny ve složení správní rady, to vše s účinností k 1. lednu 2021. Jen pro úplnost lze doplnit, že i nadále § 463 ZOK umožní mít správní radu pouze jednočlennou.
Z důvodu opatrnosti doporučujeme uskutečnit valnou ještě do konce roku 2020, protože po 1. lednu 2021 by mohl nastat problém s tím, kdo je vlastně oprávněn potřebný návrh na obchodní rejstřík za společnost signovat. Je jen obtížné predikovat, jaké postupy budou v dané (poměrně zmatené) právní úpravě soudy aplikovat.
Další články
Rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku v rozporu s dohodou společníků
Nejvyšší soud potvrdil, že rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku podle společenské smlouvy nelze prohlásit za neplatné jen proto, že odporuje ústní dohodě společníků.
Právní AI objektivně I. — Motivace a metodika
Kvalita právní práce byla po celá desetiletí posuzována především intuitivně, na základě zkušeností seniorních právníků v rámci jejich dohledu nad výstupy juniorních kolegů.
Reklamace dovolené: Manuál úspěšného uplatnění práv z vadného plnění
Je tu léto, nastaly prázdniny a doba přející cestování, jímž mnozí vyplňují své volné dny věnované, namísto povinnostem, zaslouženému odpočinku. Jednoduše je obvyklé vyrážet v tomto období „na dovolenou“. Co když ale služby poskytované v průběhu cestování subjektem, u něhož si je za tímto účelem sjednáme, neodpovídají našim představám?
Za balíček z Číny může nečekaně přijít ještě druhá účtenka. Clo budou primárně řešit přepravci
Nová evropská pravidla pro malé zásilky z Číny a dalších zemí mimo EU začaly platit od 1. července. Balíčky do hodnoty 150 eur, které byly dosud osvobozeny od cla, nově podléhají paušálnímu clu.
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.




