Zrušení institutu statutárního ředitele jako orgánu akciové společnosti s monistickým systémem řízení
Ve smršti zákonných předpisů přijatých v minulém roce reagujících na koronavirovou krizi i řešení zdravotního a ekonomického rozměru karanténních opatření a uzavření ekonomiky, zůstala stranou pozornosti významná změna ZOK, která nabyla účinnosti 1. 1. 2021 a na jejíž inkorporování do praxe českých právnických osob bude, až na výjimky, k dispozici rok 2021.
Jednou z těchto výjimek je úprava týkající se pozice statutárního ředitele u akciové společnosti, která v rámci své organizační struktury přijala tzv. monistický systém a konstituovala jako svůj statutární orgán statutárního ředitele (současné znění § 463 ZOK). Předmětná novelizace totiž institut statutárního ředitele zcela ruší a oprávnění a povinnosti statutárního organu přenáší na správní radu akciové společnosti.
Spíše nedopatřením se stalo, že v průběhu legislativního procesu v důsledku změn přijatých v rámci připomínkového řízení nebylo společnostem s konstituovaným statutárním ředitelem poskytnuto jakékoli přechodné období, v rámci kterého by měly časový prostor na odpovídající reakci, tedy na odpovídající změny zakladatelských dokumentů, na přijetí potřebných personálních změn i na následné předání statutární agendy a kompetencí. Nařizuje-li nový zákon změnu oproti předcházejícímu stavu, je naprosto standardní, že stanoví přiměřenou přechodnou dobu, aby adresáti přijatého imperativu mohli své působení změnit konformně s novou právní úpravou. Důsledkem toho, že novela č. 33/2020 Sb. zákona o obchodních korporacích neobsahuje žádnou přechodnou dobu pro ustanovení vztahující se ke zrušení institutu statutárního ředitele, je to, že ke dni 31. 12. 2020 zaniká pozice statutárního ředitele a dnem 1. 1. 2021 přechází ex lege kompetence statutárního orgánu na správní radu, aniž by byl vytvořen jakýkoli časový prostor mezi nabytím účinnosti předpisu a zánikem funkce dosavadního statutárního orgánu.
Ve všech dále uvedených případech tak platí, že od 1. ledna 2021 00.00 hodin již není funkce statutárního ředitele právními předpisy upravena a titul statutární ředitel by neměl být osobami jednajícími za společnost dále užíván.
Jaké jsou možné alternativy stávající situace?
Nejjednodušší je případ, kdy podle aktuálně platných stanov je správní rada jednočlenná a jejím jediným členem je statutární ředitel. Dnem 31. 12. 2020 tedy formálně zanikne pozice statutárního ředitele a jeho kompetence automaticky přejdou na jednočlennou správní radu která vzhledem k personální totožnosti fakticky plynule naváže na předcházející činnost statutárního ředitele a společnost následně odpovídajícím způsobem v zákonné roční lhůtě upraví své stanovy v souladu se zákonem o obchodních korporacích v platném znění.
O něco složitější bude případ, pokud je statutární ředitel současně členem vícečlenné správní rady. Ani zde by ale neměla uvedená změna přinést vážnější problém. Jelikož z logiky věci stávající stanovy nemohou obsahovat ustanovení řešící rozsah jednacích podpisových oprávnění členů správní rady navenek, když jediným dosavadním statutárním orgánem je statutární ředitel, bude v souladu s § 164 odst. 2 první věta občanského zákoníku dnem 1. 1. 2021 oprávněn jednat za akciovou společnost každý člen správní rady samostatně. I zde by tedy mělo dojít k úpravě stanov v jednoroční lhůtě, a to tak, aby vedle zrušení funkce statutárního ředitele způsob jednání správní rady odpovídal požadavku společnosti pro jednání navenek.
Problém ovšem nastává v situaci, kdy dosavadní statutární ředitel není členem správní rady a správní rada je koncipována jako klasický orgán kontrolní, nikoli výkonný. I v této situaci přejdou oprávnění a povinnosti statutárního orgánu dnem 1. ledna 2021 na tento (možná) k operativnímu řízení a k jednání navenek za společnost personálně nevhodný či k tomuto úkolu dokonce nezpůsobilý orgán.
Jaká jsou možná řešení?
Během měsíce prosince 2020 lze ještě svolat mimořádnou valnou hromadu, změnit stanovy společnosti v částech týkajících se statutárních orgánů a v případě potřeby i provést potřebné personální změny ve složení správní rady, to vše s účinností k 1. lednu 2021. Jen pro úplnost lze doplnit, že i nadále § 463 ZOK umožní mít správní radu pouze jednočlennou.
Z důvodu opatrnosti doporučujeme uskutečnit valnou ještě do konce roku 2020, protože po 1. lednu 2021 by mohl nastat problém s tím, kdo je vlastně oprávněn potřebný návrh na obchodní rejstřík za společnost signovat. Je jen obtížné predikovat, jaké postupy budou v dané (poměrně zmatené) právní úpravě soudy aplikovat.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




