Zrušení institutu statutárního ředitele jako orgánu akciové společnosti s monistickým systémem řízení
Ve smršti zákonných předpisů přijatých v minulém roce reagujících na koronavirovou krizi i řešení zdravotního a ekonomického rozměru karanténních opatření a uzavření ekonomiky, zůstala stranou pozornosti významná změna ZOK, která nabyla účinnosti 1. 1. 2021 a na jejíž inkorporování do praxe českých právnických osob bude, až na výjimky, k dispozici rok 2021.
Jednou z těchto výjimek je úprava týkající se pozice statutárního ředitele u akciové společnosti, která v rámci své organizační struktury přijala tzv. monistický systém a konstituovala jako svůj statutární orgán statutárního ředitele (současné znění § 463 ZOK). Předmětná novelizace totiž institut statutárního ředitele zcela ruší a oprávnění a povinnosti statutárního organu přenáší na správní radu akciové společnosti.
Spíše nedopatřením se stalo, že v průběhu legislativního procesu v důsledku změn přijatých v rámci připomínkového řízení nebylo společnostem s konstituovaným statutárním ředitelem poskytnuto jakékoli přechodné období, v rámci kterého by měly časový prostor na odpovídající reakci, tedy na odpovídající změny zakladatelských dokumentů, na přijetí potřebných personálních změn i na následné předání statutární agendy a kompetencí. Nařizuje-li nový zákon změnu oproti předcházejícímu stavu, je naprosto standardní, že stanoví přiměřenou přechodnou dobu, aby adresáti přijatého imperativu mohli své působení změnit konformně s novou právní úpravou. Důsledkem toho, že novela č. 33/2020 Sb. zákona o obchodních korporacích neobsahuje žádnou přechodnou dobu pro ustanovení vztahující se ke zrušení institutu statutárního ředitele, je to, že ke dni 31. 12. 2020 zaniká pozice statutárního ředitele a dnem 1. 1. 2021 přechází ex lege kompetence statutárního orgánu na správní radu, aniž by byl vytvořen jakýkoli časový prostor mezi nabytím účinnosti předpisu a zánikem funkce dosavadního statutárního orgánu.
Ve všech dále uvedených případech tak platí, že od 1. ledna 2021 00.00 hodin již není funkce statutárního ředitele právními předpisy upravena a titul statutární ředitel by neměl být osobami jednajícími za společnost dále užíván.
Jaké jsou možné alternativy stávající situace?
Nejjednodušší je případ, kdy podle aktuálně platných stanov je správní rada jednočlenná a jejím jediným členem je statutární ředitel. Dnem 31. 12. 2020 tedy formálně zanikne pozice statutárního ředitele a jeho kompetence automaticky přejdou na jednočlennou správní radu která vzhledem k personální totožnosti fakticky plynule naváže na předcházející činnost statutárního ředitele a společnost následně odpovídajícím způsobem v zákonné roční lhůtě upraví své stanovy v souladu se zákonem o obchodních korporacích v platném znění.
O něco složitější bude případ, pokud je statutární ředitel současně členem vícečlenné správní rady. Ani zde by ale neměla uvedená změna přinést vážnější problém. Jelikož z logiky věci stávající stanovy nemohou obsahovat ustanovení řešící rozsah jednacích podpisových oprávnění členů správní rady navenek, když jediným dosavadním statutárním orgánem je statutární ředitel, bude v souladu s § 164 odst. 2 první věta občanského zákoníku dnem 1. 1. 2021 oprávněn jednat za akciovou společnost každý člen správní rady samostatně. I zde by tedy mělo dojít k úpravě stanov v jednoroční lhůtě, a to tak, aby vedle zrušení funkce statutárního ředitele způsob jednání správní rady odpovídal požadavku společnosti pro jednání navenek.
Problém ovšem nastává v situaci, kdy dosavadní statutární ředitel není členem správní rady a správní rada je koncipována jako klasický orgán kontrolní, nikoli výkonný. I v této situaci přejdou oprávnění a povinnosti statutárního orgánu dnem 1. ledna 2021 na tento (možná) k operativnímu řízení a k jednání navenek za společnost personálně nevhodný či k tomuto úkolu dokonce nezpůsobilý orgán.
Jaká jsou možná řešení?
Během měsíce prosince 2020 lze ještě svolat mimořádnou valnou hromadu, změnit stanovy společnosti v částech týkajících se statutárních orgánů a v případě potřeby i provést potřebné personální změny ve složení správní rady, to vše s účinností k 1. lednu 2021. Jen pro úplnost lze doplnit, že i nadále § 463 ZOK umožní mít správní radu pouze jednočlennou.
Z důvodu opatrnosti doporučujeme uskutečnit valnou ještě do konce roku 2020, protože po 1. lednu 2021 by mohl nastat problém s tím, kdo je vlastně oprávněn potřebný návrh na obchodní rejstřík za společnost signovat. Je jen obtížné predikovat, jaké postupy budou v dané (poměrně zmatené) právní úpravě soudy aplikovat.
Další články
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.




