Novela zákona o obchodních korporacích - IV. část

S účinností od 1. 1. 2021 jsme se dočkali mnoha změn týkajících se úpravy akciových společností upravených zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. V tomto článku přinášíme jejich přehled.

advokátní koncipient, Konečná & Zacha

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění zákona č. 455/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme nejzásadnější změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) týkající se úpravy akciových společností.

Ochrana akcionářů

Novelou se bez dalšího vypouští § 244 odst. 2 ZOK, který sankcionoval zdánlivostí taková právní jednání, jejichž účelem je nedůvodné zvýhodnění jakéhokoliv akcionáře na úkor společnosti nebo jiných akcionářů. V důvodové zprávě k Novele je tento krok odůvodněn tím, že § 244 odst. 2 ZOK je ve své podstatě nadbytečný a matoucí, když jiné mechanismy, např. neplatnost usnesení valné hromady, důsledky zneužití hlasovacího práva v korporaci dle § 212 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „NOZ“), či podmínky úplatného nabytí majetku společnosti od zakladatelů a akcionářů v průběhu dvou let po vzniku společnosti, jsou dostačující.

Vypuštění obligatorních náležitostí ze stanov společnosti při založení

Stejně jako v úpravě společnosti s ručením omezeným, i v úpravě akciových společností lze dle novelizovaného § 250 odst. 4 ZOK svěřit v rámci stanov možnost vypuštění údajů ze stanov vyžadovaných ZOK při založení společnosti do působnosti statutárního orgánu společnosti, přičemž toto rozhodnutí se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov a není tedy k němu třeba notářského zápisu.

Upřesnění definice akcie a změna převodu nesplacené akcie

Novela v první řadě upřesňuje definici akcie v § 256 odst. 1 ZOK. Dle nynější právní úpravy je akcie definována jako cenný papír, s nímž jsou kumulativně spojena práva akcionáře podílet se na řízení společnosti, podílet se na zisku společnosti a na likvidačním zůstatku při zrušení společnosti s likvidací. Již dnes je ale v praxi přípustné, aby emitent vydal takové akcie, s nimiž je spojeno jen některé z výše uvedených práv, případně jakákoliv jejich kombinace. Definice se proto zpřesňuje v tom smyslu, že akcie je cenný papír, s nímž je spojeno alespoň jedno z výše uvedených práv.

Novelizace se dotkne i § 256 odst. 2 ZOK. V případě, že nesplacená akcie není představována zatímním listem, lze ji dle současné právní úpravy převést v souladu s ustanoveními NOZ o postoupení smlouvy. Od 1. 1. 2021 bude ale pro tento převod stanovena forma v podobě písemné smlouvy o převodu nesplacené akcie, přičemž v souladu s § 256 odst. 4 ZOK se bude účinnost takové smlouvy vůči společnosti a další náležitosti řídit ustanoveními o převodu (splacených) akcií.

Vyjasnění účinnosti omezení převoditelnosti akcií při vzniku společnosti

Dle dosavadního znění § 431 odst. 1 ZOK, jenž je Novelou zrušen, je omezení převoditelnosti akcií, o kterém rozhodla valná hromada společnosti, účinné od té doby, kdy je tato skutečnost zapsána do obchodního rejstříku. V ZOK ale chybí explicitní úprava situace, kdy je omezení převoditelnosti akcií inkorporováno v nově zapisované společnosti do obchodního rejstříku. Dle nového znění § 270 odst. 2 ZOK bude ale i v tomto případě stanovena výslovná povinnost zapsat omezení převoditelnosti akcií do obchodního rejstříku, resp. bude stanoveno, že takové omezení převoditelnosti je rovněž po vzoru Novelou zrušeného § 431 odst. 1 ZOK účinné až zápisem do obchodního rejstříku.

Návrhy a protinávrhy akcionářů, doplnění pořadu valné hromady

Nynější úprava akcionářského práva na podávání návrhů a protinávrhů obsahuje některé nedostatky, jež by měla Novela odstranit. Předně dnes není zřejmý (názory odborné literatury docházejí v podstatě k opačným názorům) výklad dosavadního znění § 361 odst. 2 ZOK. Dle tohoto ustanovení mimo jiné platí, že: „Hodlá-li akcionář uplatnit protinávrh k záležitostem pořadu valné hromady, doručí ho společnosti v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady (…)“ S ohledem na tuto textaci nicméně není jasné, zda valná hromada může rozhodovat o návrzích a protinávrzích doručených později než „v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady“, či nikoliv.

Novela zrušuje podmínku doručení návrhu či protinávrhu k záležitostem pořadu valné hromady akcionářem v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady dle § 361 odst. 2 ZOK, domníváme se tedy, že ve smyslu zásady legální licence bude možné návrhy a protinávrhy předkládat i přímo na valné hromadě.

Novela nicméně stanoví odlišné důsledky pro doručené návrhy a protinávrhy k pořadu valné hromady dle toho, kdy byly společnosti doručeny. Pokud byly doručeny nejpozději 3 dny před konáním valné hromady, má dle novelizovaného znění § 362 odst. 1 ZOK správní rada nebo představenstvo společnosti povinnost uveřejnit je na internetových stránkách společnosti. Pokud jsou takové návrhy a protinávrhy doručeny nejpozději 5 dní před konáním valné hromady, uveřejní představenstvo nebo správní rada společně s návrhem nebo protinávrhem své stanovisko.

V případě práv doplnit pořad valné hromady kvalifikovaným akcionářem Novela oproti dosavadní úpravě, která lhůtu pro doručení vůbec neobsahovala, stanoví povinnost doručit žádost o doplnění pořadu valné hromady nejpozději 15 dnů před konáním valné hromady, a pokud je určen rozhodný den pro konání valné hromady, pak nejpozději 10 dní před tímto rozhodným dnem. Zároveň je stanoveno, že správní rada nebo představenstvo musí takto doplněný pořad valné hromady uveřejnit nejpozději 10 dní před konáním valné hromady, či 5 dní před rozhodným dnem.

Doprovod na valnou hromadu

Stejně jako v případě valné hromady společnosti s ručením omezeným i v případě akciové společnosti Novela umožňuje novým § 399 odst. 2 ZOK, aby na valné hromadě akciové společnosti byla společně s akcionářem přítomna další jedna jím určená osoba. Ovšem na rozdíl od obdobné navrhované úpravy u společnosti s ručením omezeným zde chybí požadavek, aby tato osoba akciové společnosti doložila, že je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti jako akcionář.

Rozdílnost úpravy ve společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti může pramenit z dovozování rozdílné intenzity v povinnosti loajality, resp. mlčenlivosti společníka a akcionáře. Společníkovi lze totiž, na rozdíl od akcionáře, při výkonu práva na informace sdělit i obchodní tajemství společnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2708/2018, ze dne 15. 4. 2020), a domníváme se tedy, že to se sebou nese zároveň i větší (komplexnější) povinnost mlčenlivosti. Zároveň je ale možné, že se jedná pouze o opomenutí, tj. o prostou chybu zákonodárce.

Obsah pozvánky na valnou hromadu při změně stanov

Nově bude v § 407 odst. 3 ZOK najisto postaveno, že při navržení změny stanov není povinnost společně s pozvánkou na valnou hromadu akcionářům zasílat úplný návrh změny stanov. Povinností představenstva nebo správní rady v takovém případě je zahrnout do pozvánky alespoň stručný a výstižný popis s odůvodněním navrhovaných změn stanov, přičemž úplný návrh změny stanov musí být uveřejněn na stránkách společnosti a dostupný zdarma k nahlédnutí v sídle společnosti, přičemž na právo nahlížení musí být akcionář v pozvánce na valnou hromadu upozorněn.

Rozhodování valné hromady per rollam

Novela v případě úpravy rozhodování valné hromady akciové společnosti zavádí stejné změny jako v případě společnosti s ručením omezeným. Tedy především je v § 419 odst. 2 ZOK stanoveno, že návrh rozhodnutí per rollam musí být ve formě veřejné listiny v případě, kdy zákon vyžaduje, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, přičemž akcionářům se zasílá pouze prostá kopie této veřejné listiny.

Změnou nicméně je, že v případě, kdy zákon vyžaduje rozhodnutí valné hromady osvědčit veřejnou listinou, nemusí mít takovou formu vyjádření akcionáře. V každém případě však vyjádření akcionáře musí být podepsáno s úředně ověřeným podpisem. Rozhodnutí valné hromady při hlasování per rollam je přijato dnem, kdy bylo doručeno vyjádření posledního akcionáře, případně uplynutím lhůty stanovené pro doručení vyjádření akcionářů, pokud bylo dosaženo potřebného počtu hlasů k přijetí rozhodnutí.

Změna stanov valnou hromadou

Dle stávající úpravy lze změnit stanovy akciové společnosti pouze souhlasem všech akcionářů, pokud stanovy neurčí, že taková pravomoc náleží valné hromadě v souladu s § 421 odst. 2 písm. a) ZOK. Taková úprava byla velice problematická v případě, kdy při založení společnosti byla tato skutečnost opominuta a následně se při větším počtu akcionářů změna stanov stala fakticky nemožnou. Dle nového znění § 421 odst. 2 písm. a) ZOK bude tato pravomoc svěřena valné hromadě akciové společnosti bez dalšího.

Protest

Stejně jako v případě aktualizované úpravy společnosti s ručením omezeným bude nutné pro dovolání se neplatnosti valné hromady podat proti takovému usnesení valné hromady odůvodněný protest dle nového znění § 424 ZOK. Blanketní protest tedy již nadále nepřipadá v úvahu. Podmínka odůvodněného protestu může být omluvena, pokud tento nebyl podán ze závažného důvodu, za který lze považovat objektivní příčiny (tedy prostá pasivita akcionáře nepřítomností na valné hromadě nepostačí), jako například nedostatečné právní vzdělání akcionáře a tedy nemožnost včasného odhalení protizákonného usnesení valné hromady během jeho přijetí.

Již dnes je právní teorií dovozováno, že se protest „neváže“ na konkrétního akcionáře, který protest podal, tedy usnesení valné hromady, proti kterému podal odůvodněný protest akcionář X může napadnout i akcionář Y, a tak by tomu mělo být dle důvodové zprávy k Novele i nadále.

Rozšíření důvodů sistace hlasovacích práv

Dle Novely se rozšiřuje výčet situací, kdy akcionář nevykonává hlasovací právo [do § 426 ZOK se vkládá písm. e)]. Akcionář tak nebude vykonávat hlasovací právo ani v případě, kdy tak určí stanovy z jiného důležitého důvodu. Tímto důležitým důvodem může být typicky střet zájmů akcionáře se zájmy společnosti.

Deklaratorní účinek zápisu změny stanov do obchodního rejstříku

Nově bude zrušen § 431 odst. 1 ZOK, který stanovoval konstitutivní povahu některých rozhodnutí valné hromady. V důsledku to bude znamenat, že změny stanov budou mimo jiné deklaratorní v případě rozhodnutí o štěpení akcií či spojení více akcií do jedné a o změně formy nebo druhu akcií. Takové změny stanov nabydou účinnost okamžikem rozhodnutí valné hromady o této změně stanov.

Pokyny valné hromady představenstvu 

Novela též výslovně klade důraz na strategické a koncepční pokyny valné hromady adresované představenstvu (případně správní radě). Od 1. 1. 2021 bude v § 435 ZOK a § 456 odst. 3 ZOK (s odkazem na předchozí úpravu v zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) explicitně stanoveno, že představenstvo/správní rada se musí řídit zásadami a koncepčními pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami.

Tyto zásady a koncepční pokyny je nutné odlišit od pokynů k obchodnímu vedení (v případě správní rady i od pokynů k dohledu nad činností společnosti), které jsou i nadále nepřípustné (s výjimkou vyžádání si pokynu k obchodnímu vedením dle § 51 odst. 2 ZOK a pokyny k obchodnímu vedení udělené orgánem řízené osoby dle § 81 odst. 1 ZOK).

Vysílací právo akcionáře

Stejně jako u podílu ve společnosti s ručením omezeným, i u akcie se najisto v nových ustanoveních § 438a, 448b a ve změněném ustanovení § 458 odst. 1 ZOK zakotvuje možnost vydat akcie s tzv. vysílacím právem, tedy s právem jmenovat 1 nebo více členů volených orgánů akciové společnosti akcionářem. Počet takto jmenovaných členů volených orgánů nesmí překročit počet volených členů valnou hromadou, nebo dozorčí radou v případě volby členů představenstva, pokud takovou možnost upravují stanovy společnosti.

Novela určuje kvorum pro přijetí rozhodnutí valné hromady o změně stanov, jehož důsledkem bude možnost vydat akcie s vysílacím právem, a to na alespoň tříčtvrtinovou většinu hlasů všech akcionářů každého druhu akcií.

Jmenování a odvolání člena voleného orgánu musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a vůči společnosti je účinné doručením. Pokud akcionář své právo neuplatní do 1 měsíce od doby, kdy tak mohl učinit poprvé, stanoví Novela i pro tento případ možnost kooptace náhradního člena do té doby, než akcionář svého práva využije (a neklesl-li počet členů orgánu společnosti pod polovinu).

Valná hromada takto jmenovaného člena orgánu může odvolat pouze, pokud vysílací právo akcionáře zaniklo, nebo je-li pro to dán závažný důvod spočívající ve výkonu funkce jmenovaného člena voleného orgánu, zejména pokud člen voleného orgánu opakovaně porušuje své povinnosti nebo své povinnosti poruší závažným způsobem.

Zákaz konkurence 

Novela bez náhrady ruší celý § 442 ZOK, čímž eliminuje i) vyvratitelnou domněnku prolomení zákazu konkurence při založení společnosti při výslovném upozornění zakladatelů společnosti na konkurenční jednání, a ii) zákonem upravené prolomení zákazu konkurence v případě, kdy člen statutárního orgánu vyrozumí orgán, jež člena statutárního orgánu zvolil, a tento orgán s konkurenčním jednáním nevysloví nesouhlas.

Nově je přidán § 441 odst. 4 ZOK, který jednoznačně stanovuje, že důvody konkurenčního jednání mohou být stanovami nejen rozšířeny, ale též úplně vypuštěny, tj. explicitně zakotvuje dispozitivní povahu konkurenčního jednání členů představenstva.

Od 1. 1. 2021 bude tedy situace taková, že zákon v § 441 odst. 1 až 3 ZOK stanoví zakázaná konkurenční jednání, která mohou být stanovami jak rozšířena, tak povolena bez dalšího, a zároveň právě stanovy určí, jakým způsobem lze tento zákaz konkurence prolomit. Je vhodné poznamenat, že rozhodnutí o schválení konkurenčního jednání bude možné svěřit do pravomoci jakéhokoliv orgánu společnosti.

Ad hoc možností prolomení zákazu konkurence bez nutnosti obsažení tohoto mechanismu ve stanovách je schválení smlouvy o výkonu funkce kvalifikovanou většinou valné hromady pro změnu stanov, kde bude přímo uvedeno, že se dané konkrétní (nebo případně i všechna možná) konkurenční jednání pro futuro pro daného člena voleného orgánu povolují.

Změny v monistickém systému akciové společnosti

Monistická struktura bude účinností Novely skutečně monistická, tedy pouze s jedním obligatorním orgánem, a to správní radou, jejíž úprava je Novelou vložena do § 456 a násl. ZOK. Je tedy zrušena funkce statutárního ředitele a veškeré vedení společnosti a dozorová činnost bude náležet jen správní radě. Správní radu bude moci i nadále tvoři pouze jediná osoba, přičemž novinkou je, že předseda správní rady může být i právnická osoba. Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy a délka funkčního období činí 3 roky. Jinak zákonná úprava správní rady reflektuje jak úpravu představenstva, tak úpravu dozorčí rady akciové společnosti.

Základními prvky výkonu činnosti správní rady nebude možné pověřit žádné jiné osoby odlišné od členů správní rady a nebude ani možné tyto činnosti rozdělit mezi jednotlivé členy správní rady – v tomto ohledu tedy správní rada rozhoduje vždy jako jeden orgán. V novém znění § 456 odst. 4 ZOK se totiž vylučuje horizontální i vertikální delegace i delegace činností správní rady týkající se základního zaměření obchodního vedení a základního zaměření dohledu nad činností společnosti.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu