Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným
Podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) může každý společník společnosti s ručením omezeným svůj podíl převést na jiného společníka bez souhlasu valné hromady a na osobu, která není společníkem, se souhlasem valné hromady. Výjimku představuje pouze jednočlenná společnost, ve které je podíl převoditelný zcela bez omezení. Uvedené představuje zákonný základ, od něhož se lze odchýlit ve společenské smlouvě a převod podílu navázat např. na souhlas valné hromady či jiného orgánu v případě, kdy to zákon nevyžaduje, nebo naopak případný souhlas valné hromady vyloučit tam, kde jej zákon jinak vyžaduje.
Zákon o obchodních korporacích společnostem umožňuje si pravidla pro poskytování souhlasů s převodem podílu upravit ve společenské smlouvě individuálně i pro různé druhy podílů. Který orgán a ve vztahu k převodu jakého druhu podílu bude případně dávat souhlas, bude záležet na nastavení společenské smlouvy – možností je zde celá řada. Pravidla upravující lhůtu pro udělení souhlasu a následky jeho neudělení je rovněž možné ve společenské smlouvě upravit odchylně od zákona a je zcela na vůli společníků, jaké důsledky spojí s případným neposkytnutím souhlasu s převodem podílu.
U společnosti s ručením omezeným obecně platí, že podmíní-li společenská smlouva převod podílu ve společnosti souhlasem některého z jejích orgánů a nedojde-li k udělení souhlasu do 6 měsíců ode dne uzavření převodní smlouvy, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy. Převodní smlouva v takovém případě nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li však příslušný orgán společnosti činný nebo odmítne-li souhlas udělit zcela bezdůvodně, může v takovém případě společník ze společnosti vystoupit, a to do 1 měsíce ode dne zániku smlouvy o převodu podílu.
Přesto, že to zákon o obchodních korporacích výslovně nestanoví, musí mít smlouva o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným písemnou formu, přičemž podpisy na smlouvě musí být úředně ověřeny. Zákon o obchodních korporacích totiž váže účinnost převodní smlouvy na její doručení společnosti (v písemné formě s úředně ověřenými podpisy). Teprve poté vzniká společnosti povinnosti s nabyvatelem podílu jednat jako se svým společníkem. Z dikce zákona vyplývá, že se neuděluje souhlas s převodní smlouvou jako takovou, ale pouze s převodem podílu. Orgán společnosti příslušný k udělení souhlasu s převodem tedy nikterak nepřezkoumává obsah samotné převodní smlouvy. Po uzavření smlouvy o převodu podílu je rovněž nutné provést změnu v seznamu společníků vedeného společností, jakož i změnu v osobě společníka v obchodním rejstříku.
Převod podílu v akciové společnosti
V akciové společnost je podíl vyjádřen určitým počtem akcií, které akcionář ve společnosti drží. Převod podílu se proto realizuje převodem vlastnictví k akciím, jako cenným papírům, na nového nabyvatele. Ve srovnání s převodem podílu ve společnosti s ručením omezením je převod akcií na nového akcionáře výrazně jednodušší. Zákon rozlišuje dva druhy akcií, a to akcie na jméno (jakožto cenný papír na řad) a akcie na majitele (jakožto cenný papír na doručitele). Akcie na majitele je neomezeně převoditelná, nicméně může být dnes vydána už jen jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný papír tak, aby bylo možné zjistit totožnost jejího vlastníka. Naopak převoditelnost akcií na jméno mohou stanovy akciové společnosti omezit (např. souhlasem orgánu společnosti) – nemohou ji však vyloučit. V případě omezení převoditelnosti akcií na jméno souhlasem orgánu společnosti se uplatní obdobná pravidla jako u společnosti s ručením omezeným, zejména pak s ohledem na následky při neudělení souhlasu.
Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno společnosti. O náležitostech rubopisu, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí právní úprava zákona č. 191/1950, zákona směnečného a šekového, v platném znění (dále jen „směnečný zákon“). Rubopis (neboli indosament) se obvykle vyjadřuje slovy „za mne na řad“, obsaženými na rubu cenného papíru, s označením nabyvatele (nového akcionáře) a podpisem převodce (původního akcionáře). Ustanovení § 269 odst. 1 zákona o obchodních korporacích zakotvuje nad rámec směnečného zákona jako povinnou náležitost rubopisu požadavek jednoznačné identifikace nabyvatele, který ze směnečného zákona výslovně nevyplývá. Bez identifikace nabyvatele tak k převodu akcie na jméno nedojde.
Nestanoví-li smlouva o převodu akcie na jméno jinak, je mezi stranami účinná dnem, kdy byla uzavřena. Smlouva o převodu akcie na jméno ovšem nemusí být písemná (na rozdíl od smlouvy o převodu podílu ve společnosti s ručeným omezeným), přičemž v okamžiku, kdy je akcie na jméno opatřena rubopisem a je předána nabyvateli, nabyvatel se stává jejím vlastníkem. Vůči společnosti je nicméně převod účinný až v okamžiku, kdy je změna v osobě vlastníka společnosti rovněž oznámena a společnosti je předložen originál akcie (opatřený rubopisem). Následně je společnost povinna zapsat nabyvatele do seznamu akcionářů a umožnit mu výkon akcionářských práv.
Závěrem
Převod podílu ve společnosti s ručeným omezeným nebo v akciové společnosti sice z právního hlediska není nijak složitou operací, vyžaduje ovšem vždy určitou odbornost. Je při něm totiž nutné dodržet jak požadavky stanovené v zákoně, tak i požadavky stanovené ve společenské smlouvě společnosti, zajistit potřebnou převodní dokumentaci a případně i provést změny v obchodním rejstříku. Pro laika to tedy zpravidla bývá obtížně proveditelný úkon, vyžadující odbornou právní pomoc.
Diskuze k článku ()