Můžete ve sbírce listin zveřejnit účetní závěrky s anonymizovanými údaji?

O povinnosti založit účetní závěrky do sbírky listin

Společnosti mají dle zákona povinnost založit účetní závěrku do sbírky listin do 30 dnů od schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem společnosti a zároveň nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Pokud tedy má společnost standardní účetní rok, je nejzazším termínem pro založení účetní závěrky 31. 12. Zveřejnění účetní závěrky je povinností statutárního orgánu společnosti.

Řada společností se rozhodne účetní závěrky do sbírky listin nezakládat, protože obsažené údaje považuje za natolik citlivé, že by mohly poškodit dobré jméno společnosti nebo naopak poskytnout výhodu konkurentům společnosti.

Nezaložení účetní závěrky do sbírky listin však může být pro společnost velmi drahé – za porušení této povinnosti může být společnosti uložena pokuta až ve výši 3 % z netto hodnoty aktiv. Pokud je společnost rejstříkovým soudem vyzvána k předložení účetní závěrky, může pokutu za nezveřejnění udělit i rejstříkový soud, a to až do výše 100.000 Kč. Pokud společnost povinnost zveřejnění účetní závěrky nesplní opakovaně a nereaguje na výzvy rejstříkového soudu, může soud rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací. Nezveřejnění účetní závěrky může být i důvodem pro vyloučení statutárního orgánu z funkce, tedy uložení zákazu vykonávat funkci člena statutárního orgánu po určenou dobu.

Jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá?

Nejvyšší soud vydal dne 24. 2. 2022 usnesení pod sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, ve kterém sice potvrdil povinnost společností zakládat účetní závěrky listin, zároveň však připustil, že účetní jednotky mohou založit účetní závěrku (nebo výroční zprávu) do sbírky listin bez vybraných údajů, pokud by jim jejich zveřejnění mohlo způsobit újmu.

Stále tedy platí povinnost účetní závěrku zveřejnit, určitý údaj ale může být ve zveřejněné účetní závěrce začerněn, aby nebyl veřejnosti a tedy i konkurentům společnosti odhalen.

V usnesení Nejvyššího soudu není specifikováno, zveřejnění jakých údajů by mohlo být způsobilé přivodit společnosti újmu. Je tedy potřeba být opatrný a případně začernit pouze vybrané údaje. Společnost zároveň musí být připravena odůvodnit, proč by jí zveřejnění konkrétního údaje mohlo přivodit újmu.

Tímto tedy Nejvyšší správní soud poprvé potvrdil postup, který již některé společnosti v minulosti uplatňovaly - anonymizování citlivých údajů z důvodu ochrany svých zájmů.

Musí účetní závěrky zakládat i neaktivní společnosti?

I k tomuto se Nejvyšší soud v usnesení vyjádřil. Výslovně uvedl, že povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin není podmíněna velikostí společnosti, existencí příjmů či vykonáváním podnikatelské činnosti. Účetní závěrky tedy musí zveřejňovat i společnosti, které dlouhodobě nevykonávají podnikatelskou činnost a nemají žádný příjem.

Závěrem

Nejvyšší soud tedy svým rozhodnutím společnostem umožňuje do sbírky listin založit účetní závěrku (nebo výroční zprávu) s částečně anonymizovanými údaji, jejichž zveřejnění by mohlo společnosti přivodit újmu.