(Ne)osvobození příjmů fyzických osob z prodejů cenných papírů a podílů v obchodních korporacích
Ke konci tohoto roku končí osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích ve formě, jak ji známe doposud. Tyto příjmy budou od roku 2025 osvobozené jen do výše 40 milionů korun.
Všeobecně známé osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích dosažených fyzickými osobami v letošním roce končí v té podobě, v jaké bylo historicky uplatňováno. Pro připomenutí jsou tyto příjmy do konce roku 2024 osvobozené, pokud poplatník držel tento majetek nejméně 3 roky u cenných papírů a 5 let u podílů v obchodních korporacích (s výjimkou cenných papírů) a kmenových listů. Existuje však řada výjimek, kdy toto osvobození nelze uplatnit.
Novela zákona o daních z příjmů přijatá v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů přinesla novinku. Příjmy z prodejů cenných papírů nebo podílů, které jsou z důvodu splnění stanovené doby držby osvobozené, se od roku 2025 osvobodí jen do limitu příjmů ve výši 40 milionů Kč. Tento limit se uplatní na veškeré příjmy z prodeje všech cenných papírů a obchodních podílů v jednom kalendářním roce.
Schválené znění příslušných ustanovení nakonec zmírnilo dopad limitace osvobození pro poplatníky, kteří cenné papíry nebo obchodní podíly pořídili před rokem 2025. Je totiž umožněno, aby u příjmů z prodeje těchto cenných papírů a podílů v obchodních korporacích obdržených od roku 2025 se jako výdaj uplatnila tržní hodnota stanovená podle zákona o oceňování ke dni 31. prosince 2024 nebo ke dni prodeje, pokud se prodej uskuteční dříve a příjmy plynou až v roce 2025. Efektivně tedy prodávající zdaní pouze zvýšení hodnoty cenných papírů nebo podílů od ledna 2025 do okamžiku prodeje. V této souvislosti lze zmínit, že v současné době se navrhuje doplnění zákona o daních z příjmů o ustanovení, které by zavedlo obdobný režim osvobození příjmů včetně limitu 40 milionů Kč jako mají cenné papíry i na kryptoaktiva.
Jaké kroky držitelé cenných papírů nebo podílů v obchodních korporacích a splňujících dobu držby pro osvobození příjmů mají podniknout? Pokud prodávající očekává příjmy z prodeje přesahující 40 milionů Kč ročně a příjmy bude inkasovat až po roce 2024, je vhodné již nyní zvážit zadání přípravy znaleckého posudku na ocenění tržní hodnoty.
Zpracování posudku zpětně, pokud by samotný prodej probíhal po mnoha letech, totiž může být, zejména z hlediska dostupnosti všech potřebných informací, poměrně komplikované.
Bude zajímavé sledovat, zda a jakým způsobem se osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích bude v České republice vyvíjet. Například v rámci Evropské unie jsou státy, ve kterých tyto příjmy požívají osvobození, byť obdobně jako v České republice obvykle uplatňované jen při splnění různých podmínek, v menšině.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




