Novela ZOK: Revize pravidel pro obsazování právnických osob na pozici člena voleného orgánu Zdroj: Fotolia

Novela ZOK: Revize pravidel pro obsazování právnických osob na pozici člena voleného orgánu

Možnost obsazení právnických osob do funkce členů statutárních či kontrolních orgánů byla pro všechny právnické osoby (s výhradou odlišného určení zvláštními předpisy) připuštěna teprve nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“).

Mgr. Michal Antoš

Mgr. Michal Antoš

Advokátní koncipient, Šetina, Komendová & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Mgr. Michal Antoš

Advokátní koncipient, Šetina, Komendová & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Zejména v podnikatelském prostředí se jmenování právnických osob do volených orgánů stalo poměrně běžnou praxí, a to z důvodu jisté flexibility, která v případě obsazení volených orgánů fyzickými osobami nepřipadá v úvahu. Vůli právnické osoby ve voleném orgánu totiž mohou vyjadřovat různé osoby a účast v orgánu tak není závislá na konkrétním jedinci.

Návrh novely zákona o obchodních korporacích[1] v současném znění úpravu občanského zákoníku pro kapitálové společnosti a družstva reviduje, a to způsobem, který bude mít na uvedenou praxi zcela jistě zásadní vliv. Vztahovat se navíc bude i na kapitálové společnosti a družstva, ve kterých budou právnické osoby zastávat funkci ve voleném orgánu i před nabytím účinnosti novely.

Současná právní úprava

Obsazení jiné právnické osoby do funkce člena voleného orgánu obchodní korporace bylo do 31. 12. 2013 připuštěno pouze ve specifických případech, přičemž u kapitálových společností a družstev byla taková možnost vyloučena zcela.[2] Jakkoli tedy paušální připuštění této možnosti pro všechny právnické osoby znamenalo poměrně zásadní obrat, proběhla tato změna ve vší tichosti. V důvodové zprávě k občanskému zákoníku zůstává tato změna nepovšimnuta, nejinak tomu je i v důvodové zprávě k zákonu o obchodních korporacích, který úpravu občanského zákoníku v § 46 ve vztahu k obchodním korporacím doplňuje o požadavky na zástupce právnických osob. 

Základní pravidlo obsažené v § 154 ObčZ, které se zjevně inspirovalo v právních úpravách frankofonních zemí,[3] určuje pro případ zvolení právnické osoby do funkce člena orgánu povinnost této právnické osoby zmocnit fyzickou osobu, jež ji bude ve voleném orgánu zastupovat. Pokud fyzickou osobu nezmocní, bude ji ve voleném orgánu zastupovat člen jejího statutárního orgánu, kterým může být i osoba právnická. I s ohledem na nejasný výklad ustanovení § 25 odst. 1 písm. g) a h) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, dospěla praxe k tomu, že právnickou osobu může ve voleném orgánu zastupovat kterýkoli z členů jejího statutárního orgánu, pokud právnická osoba konkrétní osobu nezmocní. Praktičnost tohoto přístupu je nasnadě především při změně členů statutárních orgánů právnické osoby. Negativním důsledkem je ovšem ztráta transparentnosti struktury obchodní korporace i možné řetězení právnických osob, což mohlo vést až k absurdní situaci, kdy osobou, která v konečném důsledku právnickou osobu ve funkci voleného orgánu zastupuje, je sama obchodní korporace, o jejíž statutární orgán se jedná. 

Předmětné interpretační nejasnosti i funkční nedostatky, které byly následkem této strohé úpravy, spustily značnou vlnu kritiky. I z toho důvodu se vážně uvažovalo, že novelou by měla být možnost dosadit právnickou osobu na pozici voleného orgánu kapitálových společností a družstev zcela vyloučena. Ačkoli k takto razantnímu opatření nebylo v návrhu novely přistoupeno, má novela zákona o obchodních korporacích přinést úpravu, která by měla transparentnost struktury obchodní korporace na úkor flexibility zásadním způsobem posílit.

Úprava navrhované novely ZOK

V zájmu transparentnosti struktury obchodních korporací má prostřednictvím novely dojít ke zpřísnění podmínek aplikace § 154 ObčZ, avšak pouze pro kapitálové společnosti a družstva.[4] Uvedená úprava má být obsažena v § 46 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), který návrh novely zásadním způsobem mění, přičemž zcela nové znění má získat ustanovení § 46 odst. 3 ZOK. Na základě novelizovaného ustanovení již nebudou mít kapitálové společnosti a družstva na výběr, zda k zastupování ve voleném orgánu jinou osobu zmocní, či nikoli. Ustanovení novely výslovně stanoví, že právnická osoba, která se stane členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, je povinna zmocnit bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala. 

Nejenže tedy nebude nadále možné ad hoc určovat, který z členů statutárního orgánu bude právnickou osobu ve funkci člena voleného orgánu zastupovat pro konkrétní úkon, bez zvláštního zmocnění nebude moci právnickou osobu zastupovat žádný z nich. K zastupování právnické osoby ve voleném orgánu pak nebude vůbec možné zmocnit jinou právnickou osobu, neboť ustanovení přímo určuje, že zmocněncem je možné ustanovit výlučně osobu fyzickou. Účelem tohoto opatření je zejména předejít již zmíněnému řetězení právnických osob.

Nerespektování povinnosti zmocnit fyzickou osobu pro zastupování ve voleném orgánu bude mít podle návrhu novely pro právnickou osobu vážné následky. V prvé řadě nebude možné právnickou osobu zvolenou do funkce člena orgánu kapitálové společnosti nebo družstva jako člena orgánu vůbec zapsat do obchodního rejstříku. Přestože již samotná absence zápisu zvolené právnické osoby v obchodním rejstříku může mít významné důsledky, návrh novely jde v rámci prosazení pravidla ještě dál. 

Nedostojí-li zvolená právnická osoba své povinnosti fyzickou osobu k zastupování v orgánu zmocnit, příp. nebude-li její zástupce zapsán do obchodního rejstříku do 3 měsíců ode dne, kdy právnické osobě funkce vznikla, její funkce ex lege zanikne. Zánik funkce právnické osoby přitom může zapříčinit i samotná absence zápisu zástupce právnické osoby v obchodním rejstříku.[5] Dodatečné zmocnění fyzické osoby k zastupování v orgánu nebo dodatečné prokázání dříve uděleného zmocnění proto nebude mít na následek v podobě zániku funkce žádný vliv, neboť nedostatek zápisu zmocněnce v obchodním rejstříku v požadované lhůtě tím nebude odstraněn.

Obdobné řešení se uplatní i v situaci, kdy zmocnění fyzické osoby zanikne. Tehdy bude právnická osoba povinna zmocnit zástupce nového. Lhůta pro zápis nového zmocněnce do obchodního rejstříku je opět tříměsíční, avšak bude počítána již ode dne zániku zmocnění předchozího zástupce právnické osoby ve voleném orgánu.[6]

Jak bylo zmíněno již v úvodu tohoto článku, předmětná úprava se má vztahovat na základě nepravé retroaktivity též na právnické osoby, které budou členy voleného orgánu obchodní korporace před nabytím účinnosti novely. Přechodná ustanovení návrhu novely na tuto skutečnost výslovně pamatují. Právnickým osobám, které jsou členy voleného orgánu, bude dána lhůta 3 měsíců od nabytí účinnosti novely k tomu, aby fyzickou osobu zmocnily. Promeškání lhůty bude mít za následek automatický zánik funkce právnické osoby. K zániku funkce právnické osoby přitom opět postačí, že v uvedené lhůtě nebude fyzická osoba zapsána jako zástupce v obchodním rejstříku.

Závěr

Účelem novely zákona o obchodních korporacích v otázce zastupování právnických osob na pozici člena voleného orgánu obchodní korporace je především odstranit nedostatky stávající úpravy, které v některých případech zapříčinily snížení transparentnosti struktur kapitálových společností a družstev. Nová úprava bude vyžadovat určení jedné konkrétní osoby, která bude oprávněna právnickou osobu ve voleném orgánu zastupovat, přičemž se musí vždy jednat o osobu fyzickou. Význam předmětného pravidla dokládají sankce za jeho nerespektování, jelikož právnické osobě hrozí zánik funkce ve voleném orgánu, ke kterému bude docházet přímo ze zákona. K aktivaci sankce přitom bude dostatečné, že v obchodním rejstříku nebude zapsána osoba zástupce, a to v poměrně krátké lhůtě od zvolení právnické osoby, případně zániku funkce jejího předchozího zmocněnce.


[1] Sněmovní tisk 207/0, část č. 1/10, Novela zákona o obchodních korporacích - EU [online]. Poslanecká sněmovna, 8. volební období, od 2017. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=207&CT1=0

[2] Ust. § 194 odst. 7, § 200 odst. 3§ 135 ot.ds 2§ 138 odst. 2 ObchZ.

[3] Např. ve Francii podobnou úpravu obsahuje čl. L225-20 Code de commerce [online]. Dostupné z: https://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do?cidTexte=LEGITEXT000005634379

[4] Což je zcela pochopitelné, neboť členy statutárních orgánů osobních společností jsou ze zákonajejich společníci. Společníkem osobní společnosti přitom právnická osoba jistě může být.

[5] Ust. § 46 odst. 6 a 7 návrhu novely ZOK.

[6] Ust. § 46 odst. 8 návrhu novely ZOK.

novela zákon o obchodních korporacích

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotili 3 čtenáři

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články