Opatření na podporu podnikatelů dotčených epidemií SARS-COV-2
Koronavirová epidemie a s ní související opatření, která by měla sloužit ke zpomalení šíření nákazy, s sebou vedle zdravotních dopadů nese pro velkou část společnosti také dopady ekonomické. V návaznosti na aktuální stav jsou proto v posledních dnech projednávána a schvalována mnohá opatření, která by měla alespoň částečně zmírnit ekonomické dopady na společnost.
Kompenzační bonusy pro OSVČ a společníky s.r.o.
Stejně jako na jaře, i nyní obdrží osoby samostatně výdělečně činné (dále též jako „OSVČ“) a někteří společníci s.r.o. kompenzační bonusy. Podmínky ovšem budou výrazně striktnější, na bonusy proto zřejmě dosáhne do značné míry omezenější okruh osob. Aktuálně je zpracován návrh zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále též jako „zákon o kompenzačním bonusu“). Dle návrhu by měl kompenzační bonus činit 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, které je vyhlášeno na období od 5. 10. do 4. 11. 2020, v případě prodloužení nouzového stavu do konce jeho trvání.
Mezi subjekty jsou zahrnuty:
- osoby, které byly vedeny k 5. 10. 2020 jako OSVČ dle zákona upravujícího důchodové pojištění, případně osoby, jejichž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 12. 3. 2020;
- fyzické osoby, které jsou společníky s.r.o. založené za účelem dosažení zisku, která má nejvýše 2 společníky, kteří jsou fyzickými osobami, případně společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, v obou případech ovšem podíly dotčených společníků nesmí být představovány kmenovým listem;
- osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, v důsledku čehož byly v období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020 alespoň 3 měsíce účastny nemocenského pojištění a současně nevykonávaly jinou činnost, na jejichž základě by byly účastny nemocenského pojištění, pokud svoji práci nemohou vykonávat z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku opatření zakazujících či omezujících činnost v souvislosti s ochranou obyvatel a prevencí nebezpečí vzniku a šíření nemoci COVID-19.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
