Podmínky pro rozdělení zisku v kapitálových společnostech dříve a dnes - je vše jinak?
Výklad právní úpravy týkající se rozdělování zisku v kapitálových společnostech se principiálně změnil, doporučujeme Vám tedy věnovat náležitou pozornost tomuto článku v případě, že se rozhodnete rozdělovat a vyplácet podíl na zisku.
Podle dřívějšího převažujícího výkladu vztahujícího se k rozdělení zisku se dovozovalo, že se i po účinnosti zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nadále použije limitující pravidlo obsažené ve starší judikatuře Nejvyššího soudu ČR, podle něhož lze rozdělovat zisk na základě schválené řádné či mimořádné účetní závěrky pouze do 6 měsíců od uplynutí posledního dne předchozího účetního období. Tedy v případě, že účetní období je shodné s kalendářním rokem, do 30. 6. následujícího účetního období. Po tomto datu bylo podle tohoto výkladu pouze možné za určitých podmínek vyplatit zálohy na výplatu podílu na zisku dle mezitímní účetní závěrky.
Od tohoto pravidla se však odborníci z více důvodů odklánějí a tvrdí, že je možné rozdělovat zisk na základě valnou hromadou schválené řádné či mimořádné účetní závěrky i po uplynutí výše uvedené 6 měsíční lhůty až do konce následujícího účetního období (tedy standardně do 31. 12.). Zásadní období pro využití záloh na výplatu podílu na zisku na základě mezitímní účetní závěrky se tak přesunulo do doby před vyhotovením a schválením řádné či mimořádné účetní závěrky za předchozí účetní období.
Kupříkladu v roce 2019 (až do 31. 12. 2019) je tak možné rozdělit zisk na základě valnou hromadou schválené řádné účetní závěrky vypracované pro účetní období roku 2018, tj. k 31. 12. 2018. Do doby vyhotovení a schválení účetní závěrky za rok 2018 lze v roce 2019 vyplácet pouze zálohy na výplatu podílu na zisku.
Kromě (i) schválení řádné či mimořádné účetní závěrky za minulé účetní období ze strany valné hromady jsou podmínkami pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku a pro rozhodnutí statutárního orgánu o výplatě podílu na zisku v kapitálových společnostech: (ii) nezpůsobení úpadku společnosti, (iii) splnění tzv. bilančního testu dle § 161 odst. 4 ZOK pro společnost s ručením omezeným či dle § 350 ZOK pro akciovou společnost a (iv) nevykazování nákladů na vývoj v aktivech rozvahy, příp. pouze za splnění podmínek dle § 28 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví.
V nově připravované novele ZOK by měl být výše uvedený výklad související s obdobím, kdy je možné rozdělovat zisk, potvrzen, pokud tedy bude přijata ve stávajícím znění, spekulacím o možnostech rozdělení zisku v tomto ohledu bude učiněno za dost.
Zdroj: BNT journal
Další články
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?
Hon může skončit i u soudu. Na jaké situace by se měli myslivci připravit?
Myslivost hraje klíčovou roli v péči o zvěř a udržování rovnováhy v přírodě, pro mnohé je tak nejen zálibou, ale i posláním. Ne vždy však vše probíhá podle plánu. Kromě úlovku tak může z honu vzejít také zranění či spor o loveckého psa.
Jak (ne)psat závěť: Nejčastější chyby, které mohou zneplatnit vaši poslední vůli
Otázka závěti se často otevře ve chvíli, kdy rodina začne řešit dlouhodobou péči o blízkého nebo se jeho zdravotní stav postupně mění. Může to být vhodná příležitost, aby člověk v klidu zvážil, zda jeho dosavadní pořízení pro případ smrti stále odpovídá jeho přání. O obsahu závěti však vždy rozhoduje pouze zůstavitel; úkolem blízkých může být organizační podpora, nikoli nahrazování jeho vůle.
Digitální zaměstnanec po odchodu člověka: Kde končí firemní paměť a začíná profesní identita?
Zaměstnanec může odejít z firmy během jediného dne, jeho pracovní způsob v ní však může zůstat na neurčito. Umělá inteligence dokáže převzít jeho slovník, rozhodovací postupy, hlas i způsob jednání s klienty. Z těchto prvků pak vznikne nástroj, který pracuje dál bez něj.
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
