Podmínky pro rozdělení zisku v kapitálových společnostech dříve a dnes - je vše jinak?
Výklad právní úpravy týkající se rozdělování zisku v kapitálových společnostech se principiálně změnil, doporučujeme Vám tedy věnovat náležitou pozornost tomuto článku v případě, že se rozhodnete rozdělovat a vyplácet podíl na zisku.
Podle dřívějšího převažujícího výkladu vztahujícího se k rozdělení zisku se dovozovalo, že se i po účinnosti zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nadále použije limitující pravidlo obsažené ve starší judikatuře Nejvyššího soudu ČR, podle něhož lze rozdělovat zisk na základě schválené řádné či mimořádné účetní závěrky pouze do 6 měsíců od uplynutí posledního dne předchozího účetního období. Tedy v případě, že účetní období je shodné s kalendářním rokem, do 30. 6. následujícího účetního období. Po tomto datu bylo podle tohoto výkladu pouze možné za určitých podmínek vyplatit zálohy na výplatu podílu na zisku dle mezitímní účetní závěrky.
Od tohoto pravidla se však odborníci z více důvodů odklánějí a tvrdí, že je možné rozdělovat zisk na základě valnou hromadou schválené řádné či mimořádné účetní závěrky i po uplynutí výše uvedené 6 měsíční lhůty až do konce následujícího účetního období (tedy standardně do 31. 12.). Zásadní období pro využití záloh na výplatu podílu na zisku na základě mezitímní účetní závěrky se tak přesunulo do doby před vyhotovením a schválením řádné či mimořádné účetní závěrky za předchozí účetní období.
Kupříkladu v roce 2019 (až do 31. 12. 2019) je tak možné rozdělit zisk na základě valnou hromadou schválené řádné účetní závěrky vypracované pro účetní období roku 2018, tj. k 31. 12. 2018. Do doby vyhotovení a schválení účetní závěrky za rok 2018 lze v roce 2019 vyplácet pouze zálohy na výplatu podílu na zisku.
Kromě (i) schválení řádné či mimořádné účetní závěrky za minulé účetní období ze strany valné hromady jsou podmínkami pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku a pro rozhodnutí statutárního orgánu o výplatě podílu na zisku v kapitálových společnostech: (ii) nezpůsobení úpadku společnosti, (iii) splnění tzv. bilančního testu dle § 161 odst. 4 ZOK pro společnost s ručením omezeným či dle § 350 ZOK pro akciovou společnost a (iv) nevykazování nákladů na vývoj v aktivech rozvahy, příp. pouze za splnění podmínek dle § 28 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví.
V nově připravované novele ZOK by měl být výše uvedený výklad související s obdobím, kdy je možné rozdělovat zisk, potvrzen, pokud tedy bude přijata ve stávajícím znění, spekulacím o možnostech rozdělení zisku v tomto ohledu bude učiněno za dost.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



