Práva k duševnímu vlastnictví chrání výsledky tvůrčí činnosti lidí a podporují inovace
Nedávno jsme si připomněli spolu s dalšími členskými státy WIPO Světový den duševního vlastnictví.
Tohoto dne 26. dubna vstoupila v roce 1970 v platnost Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví schválená na diplomatické konferenci ve Stockholmu v létě roku 1967. Světový den duševního vlastnictví byl tedy vyhlášen organizací WIPO na výročí svého založení. Cílem tohoto každoročního připomenutí je zvýšit povědomí o vlivu patentů, autorských práv, ochranných známek a designu na naše životy, jakož i podpořit kreativitu a tvůrčí práci autorů a inovátorů a ocenit jejich příspěvek k rozvoji společnosti.
Myslím proto, že stojí za to si připomenout, co vlastně práva k duševnímu vlastnictví znamenají a jaký je jejich přínos pro společnost. Vedle tradičního rozdělování pojmů vlastnictví na vlastnictví věcí movitých a nemovitých je totiž nezbytné umět rozlišovat i pojem vlastnictví k tzv. nehmotným statkům. Jeho předmětem je vlastnictví k výsledkům tvůrčí intelektuální činnosti lidí, které souhrnně označujeme jako práva k duševnímu vlastnictví. Práva k duševnímu vlastnictví jsou také neodmyslitelnou součástí obchodního majetku podnikatelských subjektů a tvoří často významnou součást jejich obchodního jmění.
Ochrana duševního vlastnictví by měla umožnit vynálezci nebo tvůrci získávat oprávněný zisk ze svého vynálezu nebo ze svého díla, umožnit největší možné rozšíření děl, myšlenek a nových know-how. Rozvinuté průmyslové státy si již v předminulém století byly vědomi potřeby právní úpravy ochrany výsledků těchto tvůrčích procesů. Výsledkem těchto snah byl podpis Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 v Paříži. (tzv. Pařížská unijní úmluva). Tato Úmluva byla již několikrát revidována a dodnes je v platnosti. Pro dnešní Českou republiku vstoupila v platnost na základě ratifikace prezidenta republiky až dne 29. prosince 1970.
Úmluva poprvé formulovala předmět ochrany tzv. průmyslového vlastnictví, za který se považují:
- patenty na vynálezy,
- užitné vzory nebo modely,
- tovární nebo obchodní známky,
- známky služeb,
- obchodní jméno,
- údaje o provenienci zboží nebo označení jeho původu.
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.



