Nová energetika – dopad na provozovatele soustav
Na úvod mi ale dovolte zasadit celou věc trošku do kontextu. Během dnešního dne ve všech prezentacích zazněla celá řada pojmů, se kterými jsme se doposud v energetice nesetkávali. Akumulace, agregace energetické komunity, aktivní zákazník. To jsou všechno nové fenomény, které charakterizují novou energetiku. Ta stávající energetika, když to hodně, hodně zjednoduším, tak fungovala na v podstatě jednoduchém modelu trhu. Na jedné straně byly velcí výrobci, velké elektrárny, jejichž primárním účelem byla výroba elektřiny, zároveň jejich další úlohou bylo poskytování služeb výkonové rovnováhy, což, když to přeložím, jsou v podstatě služby nebo určitá flexibilita, kterou poskytují právě nám, jakožto ČEPSu, jakožto provozovateli přenosové soustavy, abychom byli schopni řídit a regulovat elektroenergetickou soustavu. Tedy abychom byli schopni v každém okamžiku zajistit rovnováhu mezi výrobou a spotřebou, nedošlo k přetížení sítě a bylo tak možné bezpečně a spolehlivě přenášet elektřinu. Ve stávající energetice, v modelu trhu, se vyskytují kromě výrobců další subjekty, jako provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav. Na pomyslném konci řetězce jsou zákazníci. Co je tedy charakteristické pro stávající model trhu, tak je v podstatě jednostranný tok, kde na jedné straně máte výrobce, který vyrábí elektřinu proto, aby zákazník elektřinu spotřebovával. Nová energetika počítá s tím, že model trhu bude v daleko větší míře flexibilní. Toky, které budou, tak budou daleko vícecestné, budou více vrstevnaté. A počítá se s tím, že jednotlivé subjekty budou vstupovat do vzájemných interakcí v daleko větší míře. Na tomto obrázku jsou znázorněny a vypsány základní charakteristiky a porovnání pro stávající energetiku a pro novou energetiku.
Co se týče výrobců, jak jsem zmiňovala, počítá se v nové energetice s daleko větším zapojením menších decentralizovaných zdrojů. O masivním nárůstu obnovitelných zdrojů, fotovoltaických elektráren, větrných elektráren atd. zde bylo řečeno mnoho. Dá se očekávat, že tento velký nárůst decentralizovaných zdrojů bude klást daleko větší nároky na výměnu a přenos dat v soustavě. Pro nás jako provozovatele přenosové soustavy a zároveň i pro distribuční společnosti to bude znamenat daleko vyšší nároky na to, abychom byli schopni vyhodnocovat v reálném čase, jaký je stav soustavy, zda skutečně soustava může stále fungovat vyrovnaně a jaké nástroje bude potřeba použít, abychom zajistili přenos energie. Bude to klást daleko vyšší nároky na to, abychom vzájemně mezi sebou koordinovali naše činnosti, abychom vyměňovali informace mezi sebou. Zároveň je potřeba pamatovat na to, že nový trend směřuje k tomu, aby i zákazník, který doposud působil v roli v podstatě pasivního spotřebitele, byl daleko více aktivní. Očekává se, že zákazník bude moci pracovat s tím, jakým způsobem spotřebovává elektřinu. Očekává se, že bude v daleko větší míře i zákazník provozovat malé výrobní zdroje, bude vlastnit baterie, a i tyto informace bude potřeba zpracovávat. Nový svět nové energetiky znamená zvýšený nárok na datové toky, na výměnu informací, na daleko užší spolupráci mezi provozovateli distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.
Nová energetika někdy bývá charakterizována tzv. 3D – dekarbonizace, decentralizace a digitalizace. Dekarbonizace – naprosto zřejmá, máme klimatické cíle Evropské unie, které směřují k tomu, aby evropský kontinent byl do roku 2050 klimaticky neutrální. Dekarbonizace zároveň znamená v sektoru energetiky masivní podporu obnovitelných zdrojů. Dá se očekávat, že obnovitelné zdroje, tak, jak budou budovány, budou ve větší míře stavěny a instalovány o nižších výkonech, než jsou dnes stávající velké elektrárny, tedy mluvíme o decentralizaci energetiky. To, jak jsem zmiňovala, pro nás bude klást daleko vyšší požadavky na řízení sítí. Třetí pojem, digitalizace, s tím právě úzce souvisí. Abychom byli schopni se vzájemně koordinovat a vyměňovat si tak obrovské datové toky, bude potřeba převést energetiku do digitální podoby. Nejen co se týče využití chytrých měření, ale bude potřeba posílit výpočtové modely, které nám umožní predikovat dopředu v řádu dnů, týdnů chování soustavy, chování zákazníků, chování výrobců, předpovědi počasí atd., protože to jsou všechno věci, které vstupují do toho, abychom byli schopni udržet soustavu v rovnováze mezi spotřebou a výrobou, a tak zajistit dodávku elektřiny až do koncových zásuvek.
Evropský regulační rámec Nové energetiky
Právní rámec nové energetiky byl položen tzv. "zimním balíčkem", což je soubor legislativních opatření, které vydala Evropská komise a Evropská rada na přelomu roku 2018 / 2019. "Zimní balíček" - tzv. "Clean Energy Package" v sobě obsahoval 8 právních předpisů, 4 směrnice, 4 nařízení. Pro nás, jakožto elektroenergetický trh, jsou nejzásadnější dva předpisy, za prvé je to Nařízení 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou a pak Směrnice 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Oba tyto předpisy přináší a zavádí právě zmíněné nové instituty, které jsem už zmiňovala. To znamená aktivní zákazník, akumulace, flexibilita, energetické komunity, energetická společenství. Možná na okraj je jenom potřeba říci, že všechny tyto předpisy, které byly zavedeny zimním balíčkem, byly zaváděny v době, kdy ještě neproběhla plná transpozice třetího balíčku, předchozího balíčku energetické evropské legislativy. V tu chvíli, kdy byl vydáván zimní balíček, ještě byly dokončovány práce na prováděcích předpisech k předchozímu třetímu liberalizačnímu balíčku. Dnes se nacházíme v době, kdy z roku 2018, 2019 máme evropský právní základ, nicméně už teď víme, že Evropská rada a Evropská komise pracují na novelizacích těchto předpisů. I z toho je patrný opravdu turbulentní vývoj v právní regulaci energetického sektoru.
Národní regulatorní rámec
Co se týče národního prostředí, národního regulatorního rámce, základem je energetický zákon č. 458/2000 Sb., který byl vydán v roce 2000. To už samo napovídá, že byl vydáván v době, kdy trh fungoval naprosto odlišným způsobem, na jiných principech. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se trh zásadním způsobem proměňuje a je potřeba stávající právní úpravu připravit na nové tržní prostředí, na nový model fungování trhu. Bohužel k dnešnímu dni zatím nedošlo k implementaci pravidel "zimního balíčku" do české národní legislativy. Všichni na to netrpělivě čekáme, věříme, že se dočkáme v nejbližší době. Nicméně je potřeba říci, že už v době, kdy vyšel zimní balíček, to znamená v letech 2018 - 2019, tak provozovatelé soustav, jak provozovatel přenosové soustavy, tak provozovatelé distribučních soustav, se již začali připravovat na to nové prostředí, na nový trh s elektřinou.
Digitalizace – Elektroenergetické datové centrum (EDC) – nový model trhu – způsob řešení
Proto se již od roku 2021 rozběhly diskuze o tom, jakým způsobem bychom byli schopni zvládat všechny datové toky, které budou v novém modelu trhu probíhat, jakým způsobem se máme připravit na to, abychom byli schopni jako provozovatelé soustav plnit naši hlavní roli, tedy bezpečná dodávka elektřiny k zákazníkům. Na základě diskuzí v roce 2022 ministerstvo průmyslu v rámci programu tzv. Národní akční plán pro chytré sítě zřídilo pracovní skupinu, která měla diskutovat možné varianty řešení ve formě datového centra, tzv. DATA HUBU, který by byl schopen zpracovávat tak obrovské množství dat, obrovské množství informací. Do této pracovní skupiny byli přizváni průřezově zástupci celého energetického sektoru, včetně zástupců plynárenství, teplárenství. Výstupem z této pracovní skupiny bylo doporučení založit Elektroenergetické datové centrum. Zároveň v srpnu roku 2022 vzala vláda informaci o potřebnosti zřízení Elektroenergetického datového centra na vědomí.
Úlohou Elektroenergetického datového centra by mělo být zpracování technických údajů, technických dat, jako data z měření, údaje o vyrobené elektřině, údaje o tom, kolik elektřiny bylo uloženo do baterie. Tato data pak budou vyhodnocena a poskytnuta těm účastníkům trhu, která je potřebují pro svou činnost. Např. operátorovi trhu, který je vyhodnotí a připraví pro obchodníky pro potřeby fakturace.
Na základě pracovní skupiny, která probíhala pod zmiňovaným národním akčním plánem a s mandátem Ministerstva průmyslu došlo k založení a vytvoření společného projektu mezi provozovateli distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Tento projekt se rozběhl zhruba před rokem a z mého pohledu se jedná o naprosto unikátní projekt, co se rozsahu týče.
Právní výzvy založení EDC
Co se týče samotného projektu, tak z hlediska právního se jedná o poměrně rozsáhlou výzvu i pro právníky, protože v rámci projektu je potřeba řešit celou řadu právních záležitostí tak, abychom se dostali na konec, což je to samotné založení nového právního subjektu. V rámci přípravných prací, tak pracujeme na přípravě stanov, akcionářské dohodě, dále se zabýváme tím, jakým způsobem bude zakotven nový subjekt v novele energetického zákona. Dále řešíme v rámci projektu i témata z oblasti veřejných zakázek, protože je potřeba pamatovat na to, že tento nový subjekt bude s největší pravděpodobností čerpat dotační prostředky z národního plánu obnovy. A zároveň jeho zakladateli jsou společnosti, které zadávají sektorové zakázky. Dále v rámci tohoto projektu řešíme i požadavky, které jsou ukládány evropskými právními předpisy na zakladatele nového subjektu a tím potažmo zprostředkovaně i na novou společnost. Zároveň je potřeba řešit, vzhledem k tomu, že zakladateli tohoto nového subjektu by měly být čtyři stávající existující společnosti, které vystupují na trhu, i problematiku soutěžního práva, je potřeba řešit spojení soutěžitelů a jeho notifikaci. V neposlední řadě je pak do samotného založení společnosti potřeba připravit se i na to, jaké budou následně uzavírány smlouvy se subjekty, které budou mít možnost přistupovat do Elektroenergetického datového centra, bude potřeba připravit obchodní podmínky, podle kterých se Elektroenergetické datové centrum bude řídit. Takže jak sami vidíte, těch právních úkolů je celá řada a pro právníka je to velice zajímavý projekt, protože se dostane úplně ke všem oblastem práva.
EDC v LEX OZE II
Co se týče zakotvení Elektroenergetického datového centra v LEX OZE II, datové centrum by mělo být založeno provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli regionálních distribučních soustav. Zároveň se předpokládá, že ale Elektroenergetické datové centrum bude zřízeno ve formě akciové společnosti, s tím, že akcie společnosti budou vydány na jméno a nebudou převoditelné. Co se týče jednotlivých podílů, předpokládá se, že podíly budou pro každého ze zakladatelů ve stejné výši. EDC bude mít výhradní licenci pro činnost EDC na celé území České republiky, to znamená, že tady bude zřízeno a založeno jen jedno Elektroenergetické datové centrum. Zároveň tento nový subjekt bude regulován ze strany Energetického regulačního úřadu. Za jeho činnost se očekává, že bude zaveden nový poplatek, který bude regulován právě ze strany Energetického regulačního úřadu. Co je novinkou, tak je tzv. Komise EDC, se kterou návrh novely LEX OZE II počítá. Tento orgán tak vznikl v rámci pracovní skupiny pod národním akčním plánem s tím, že jeho hlavní rolí a úlohou by měla být zejména určitá dohledová činnost ze strany jednotlivých účastníků trhu. A tomuto novému orgánu by měla být svěřena pravomoc, aby dozoroval a vyjadřoval se k návrhu všeobecných obchodních podmínek, podle kterých se bude Elektroenergetické datové centrum řídit a podle kterých bude postupovat a vstupovat do vztahů s jednotlivými účastníky trhu. Co se týče harmonogramu založení, zřízení Elektroenergetického datového centra, tam bychom rádi, aby k založení došlo v co nejdřívější době. Zřízení se předpokládá do konce letošního roku s tím, že funkcionality EDC by měly nabíhat v několika fázích. V první fázi by měla zajišťovat a vytvářet podporu pro sdílení elektřiny, následně se počítá v prvním kvartálu roku 2026 s tím, že by EDC mělo být plně funkční a mělo by zajišťovat všechny zbývající funkcionality.
Diskuze k článku ()