SICAV ve světle novely ZISIF
K 1. červnu nabyla účinnosti novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která do světa investičních fondů přináší několik zajímavých novinek. Příspěvek se koncentruje na změny, které se dotknou akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, tzv. SICAV.
Pro investiční fondy ve formě SICAV již nebude monistický systém vnitřní struktury (tj. statutární ředitel a správní rada) obligatorní, ale tyto fondy budou nově moci mít, stejně jako běžné akciové společnosti, i dualistický systém vnitřní struktury, tedy představenstvo (i vícečlenné) a dozorčí radu.
Zajímavou změnou je snížení hodnoty minimální investice kvalifikovaného investora na částku 1 mil. Kč, pokud administrátor fondu potvrdí, že se důvodně domnívá, že tato investice odpovídá finančnímu zázemí, cílům, znalostem a zkušenostem investora.
Další novinkou je minimální výše tzv. zapisovaného základního kapitálu. Zatímco běžná akciová společnost musí mít základní kapitál ve výši nejméně 2 mil. Kč, zapisovaný základní kapitál SICAV bude nově muset činit alespoň 1 Kč. Tím však není jakkoliv dotčena povinná minimální výše tzv. počátečního kapitálu dle § 29 zákona.
Povinnou součástí stanov SICAV má být nově i určení dolní a horní hranice rozpětí základního kapitálu, v němž SICAV vydává a odkupuje investiční akcie. Ačkoliv by zavedení dolního limitu mělo sloužit jako další prvek ochrany investorů, nelze vyloučit ani jeho opačný účinek. V případě pozastavení odkupu investičních akcií, k němuž obvykle dochází v případě problémů, totiž tento limit může způsobit, že někteří investoři nestačí z fondu vystoupit včas a v rukou jim zůstanou de facto bezcenné akcie.
I přes výše uvedené lze však věřit, že uvedené změny právní úpravy povedou v ČR k dalšímu zatraktivnění fondového byznysu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
