SICAV ve světle novely ZISIF
K 1. červnu nabyla účinnosti novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která do světa investičních fondů přináší několik zajímavých novinek. Příspěvek se koncentruje na změny, které se dotknou akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, tzv. SICAV.
Pro investiční fondy ve formě SICAV již nebude monistický systém vnitřní struktury (tj. statutární ředitel a správní rada) obligatorní, ale tyto fondy budou nově moci mít, stejně jako běžné akciové společnosti, i dualistický systém vnitřní struktury, tedy představenstvo (i vícečlenné) a dozorčí radu.
Zajímavou změnou je snížení hodnoty minimální investice kvalifikovaného investora na částku 1 mil. Kč, pokud administrátor fondu potvrdí, že se důvodně domnívá, že tato investice odpovídá finančnímu zázemí, cílům, znalostem a zkušenostem investora.
Další novinkou je minimální výše tzv. zapisovaného základního kapitálu. Zatímco běžná akciová společnost musí mít základní kapitál ve výši nejméně 2 mil. Kč, zapisovaný základní kapitál SICAV bude nově muset činit alespoň 1 Kč. Tím však není jakkoliv dotčena povinná minimální výše tzv. počátečního kapitálu dle § 29 zákona.
Povinnou součástí stanov SICAV má být nově i určení dolní a horní hranice rozpětí základního kapitálu, v němž SICAV vydává a odkupuje investiční akcie. Ačkoliv by zavedení dolního limitu mělo sloužit jako další prvek ochrany investorů, nelze vyloučit ani jeho opačný účinek. V případě pozastavení odkupu investičních akcií, k němuž obvykle dochází v případě problémů, totiž tento limit může způsobit, že někteří investoři nestačí z fondu vystoupit včas a v rukou jim zůstanou de facto bezcenné akcie.
I přes výše uvedené lze však věřit, že uvedené změny právní úpravy povedou v ČR k dalšímu zatraktivnění fondového byznysu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
