Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti
Novela zákona o kybernetické bezpečnosti byla dne 17. července 2024 schválena vládou.
Tato do českého právní řádu transponuje směrnici NIS2. Nyní novelu projedná parlament, přičemž připravované změny regulace kybernetické bezpečnosti budou účinné nejdříve začátkem roku 2025.
Network and Information System Directive 2 (NIS2) je evropská směrnice, která stanovuje pravidla a požadavky pro oblast kybernetické bezpečnosti a ICT systémů a sítí (návaznost na směrnici NIS). V platnost vstoupila na začátku roku 2023.
Novela si klade za cíl zabezpečit všechny poskytovatele služeb důležitých pro fungování společnosti, a to jak veřejnoprávní organizace, tak soukromé firmy. Primárně se novela týká významnějších subjektů poskytujících regulované služby. Tyto dotčené služby zpřesní (příloha) vyhlášky Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v regulovaných službách.
Primárním způsobem stanovení, jestli soukromá nebo veřejná organizace spadá pod regulaci směrnice, je současné splnění následujících dvou pravidel:
- organizace poskytuje alespoň jednu službu uvedenou v přílohách vyhlášky a zároveň
- je středním nebo velkým podnikem, tedy zaměstnává 50 a více zaměstnanců, nebo dosahuje ročního obratu či bilanční sumy roční rozvahy alespoň 10 milionů EUR (zhruba 250 milionů CZK).
Výše uvedená kritéria bude dle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) splňovat cca 6 000 subjektů.
Hlavním cílem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti a celkové zajištění lepší připravenosti na kybernetické hrozby, které se v souvislosti se situací ve světě stupňují. Motivovat je k tomu mají drastické sankce, které nejsou nepodobné výrazným sankcím za porušování ochrany osobních údajů zavedeným nařízením GDPR. Pokuta za porušení kybernetické bezpečnosti může dosáhnout až 10 milionů EUR nebo 2 % z čistého obratu.
Vedle zavádění bezpečnostních opatření je další významnou povinností poskytovatele hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů.
Návrh dále obsahuje mechanismus prověřování rizik spojených s dodavatelem. Smyslem zavedení mechanismu je přispět k zajištění dlouhodobě udržitelné bezpečnosti prostřednictvím zabezpečení a zvýšení odolnosti osob a institucí, jež jsou nezbytné pro naplňování základních funkcí státu.
Návrh zákona nyní míří do parlamentu. Implementační lhůta pro přijetí nové legislativy uplyne 18. října tohoto roku, NÚKIB se ale už nechal slyšet, že termín zřejmě dodržen nebude.
Primárně tak doporučujeme kontrolu, zda Váš podnik spadá do vymezené kategorie regulovaných subjektů. Pokud si nejste jisti, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit.
Další články
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.




