Stravenkový paušál a jednatel společnosti
V souvislosti s nově zavedeným peněžitým příspěvkem na stravování neboli stravenkovým paušálem (dále jen „stravenkový paušál“) vyvstává dle našeho názoru i zajímavá otázka, nakolik může tento příspěvek za shodných podmínek jako zaměstnanec čerpat i člen orgánu právnické osoby, jež není ke společnosti v pracovním poměru (dále jen „jednatel“).
Nejprve několik obecných informací ke stravenkovému paušálu.
Nyní je u zaměstnavatele stravenkový paušál daňově uznatelným výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Shodně jako u stravenek zůstává daňově uznatelný základ až do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu, avšak oproti stravenkám zaměstnavatel vyplácí stravenkový paušál zaměstnanci přímo se mzdou či s platem.
Na straně zaměstnance pak je paušál osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.
Aby se jednalo o daňově a odvodově zvýhodněný stravenkový paušál, musí být poskytnut na jednu směnu v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, tj. maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin dle § 176 zákoníku práce a dle ustanovení vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. (pro rok 2021 se jedná o částku 108,- Kč). Tomu aktuálně odpovídá stravenkový paušál ve výši až 75,60 Kč za jednu směnu.
U jednatele však nastává složitější situace. Současné znění zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”), zejména pak ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, které stanovuje možnost osvobození od daně z příjmů v tam definovaných případech nově obsahuje odkaz na směny stanovené zákoníkem práce. V souvislosti s tím je nejasné, zda z pohledu společnosti má být stravenkový paušál daňově uznatelný výdaj v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Jednatelé totiž běžně na směny nepracují.
Jeden z možných výkladů ve věci by mohl být ve smyslu, že jednateli je nutno vždy dodaňovat stravenkový paušál, který mu společnost poskytuje, a to z důvodu, že jednatel svou funkci nevykonává ve smyslu závislé práce dle zákoníku práce, a nelze na něj tudíž vztáhnout ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP o osvobození od daně z příjmů. Současně dle tohoto výkladu je také nejednoznačné, zda lze pro společnost vůbec využít pro daňovou uznatelnost stravenkového paušálu ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
Domníváme se však, že v této věci máme možnost použít i jinou, pro jednatele i společnost výhodnější cestu výkladu, aby bylo možné jednateli poskytovat stravenkový paušál za stejných daňových podmínek jako „běžným“ zaměstnancům.
Společnost vždy musí dodržet ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, aby pro ni bylo možné brát stravenkový paušál jako daňově uznatelný výdaj. Za předpokladu, že smlouva o výkonu funkce jednatele bude obsahovat ustanovení o pracovní době, resp. rozdělení výkonu jeho funkce do směn v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce (což není úplně běžné, ale domníváme se, že tomu tak být může), existence takového ustanovení v příslušné smlouvě pak dle našeho názoru bude dostačovat k tomu, aby mohl i jednatel čerpat stravenkový paušál bez dodaňování za stejných podmínek jako zaměstnanci dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
Pojmem „směna“ se pak podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce rozumí „část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat”.
Je-li takto možné jednateli vymezit určité části pracovní doby, tedy směny, a následně je evidovat např. evidencí docházky či obdobným systémem, pak stravenkový paušál poskytnutý jednateli společnosti lze uplatnit jako daňový výdaj (náklad), pokud přítomnost jednatele v práci během vymezené části pracovní doby trvá alespoň 3 hodiny.
V opačném případě, tj. bez vymezení určité části pracovní doby, stravenkový paušál na straně společnosti daňově uznatelným výdajem (nákladem) není, neboť v takovém případě není možné posoudit naplnění uvedené podmínky přítomnosti v práci.
Náš výklad podporuje nejen definice příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 ZDP a definice zaměstnance dle § 6 odst. 2 ZDP, kam spadá mj. i jednatel, ale i Generální finanční ředitelství. To se vyjádřilo obdobně v konkrétní odpovědi na dotaz týkající se event. dodaňování stravenkového paušálu u jednatelů.
Domníváme se, že výše uvedené stojí za to vzít v potaz, protože i v případě jednatele by byla škoda připravit se o výhody, jež tato nová právní úprava přináší.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




