Účetní závěrky, nebo život… aneb novela zákona o veřejných rejstřících
Ačkoli stávající právní úprava umožňuje sankcionovat obchodní korporace, které řádně nezakládají do sbírky listin obchodního rejstříku svoje účetní závěrky, velká část z nich tuto povinnost neplní. To se má však navrhovanou novelou změnit.
Obchodní korporace mají podle stávající právní úpravy povinnost zveřejňovat svoji účetní závěrku a případně také výroční zprávu ve sbírce listin obchodního rejstříku nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Ve sbírce listin jsou uvedené dokumenty veřejně přístupné a jakákoliv třetí osoba tak má možnost nahlédnout do hospodaření dané korporace ve sledovaném období.
Ačkoliv stávající právní úprava umožňuje obchodní korporaci, která svou předkládací povinnost neplní, sankcionovat uložením pořádkové pokuty až do výše 100.000 Kč, uložením pokuty až do výše 3 % hodnoty aktiv celkem (v režimu zákona o účetnictví) či ji zrušit s likvidací (jsou-li pro takový postup splněny zákonem předepsané podmínky), velká část obchodních korporací požadované dokumenty do sbírky listin neukládá. Ostatně sankce v podobě zrušení a likvidace obchodní korporace, která nemá potřebný majetek ani na úhradu nákladů likvidace, je neefektivní a v praxi proto není tento postup ze strany soudů výrazněji využíván.
To se má však změnit navrhovanou novelou zákona o obchodních korporacích, resp. zákona o veřejných rejstřících. Jedním z cílů novely je zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí. Toho má být docíleno mj. zamezením existence obchodních korporací, které reálně nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně (v záznamech obchodního rejstříku). Počítá se proto se zpřísněním sankcí za nedodání účetní závěrky. Postup rejstříkového soudu bude přitom záležet i na tom, zda bude obchodní korporace tzv. kontaktní či nikoliv, tj. zda se podaří obesílané obchodní korporaci doručit do vlastních rukou výzvu k předložení chybějících účetních závěrek k založení do sbírky listiny (s vyloučením fikce doručení).
U obchodních korporací, kterým se podaří výzvu doručit, bude platit předpoklad, že jsou ekonomicky aktivní a „pouze“ neplní stanovenou předkládací povinnost. Takové obchodní korporace budou sankcionovány uložením pořádkové pokuty.
V případě, že se výzvu rejstříkového soudu nepodaří obchodní korporaci doručit, dojde k zahájení řízení o jejím zrušení (údaj o zahájení řízení o zrušení zapíše rejstříkový soud automaticky do obchodního rejstříku). Pokud během tohoto řízení nevyjde najevo, že obchodní korporace má dostatečný majetek alespoň k úhradě nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud (avšak nejdříve po uplynutí 1 roku od zahájení řízení) o zrušení společnosti bez likvidace. V případě opačného zjištění rozhodne rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace s likvidací.
Tato novela by měla umožnit vyčištění obchodního rejstříku od obchodních korporací existujících pouze formálně, u nichž hrozí, že by mohly být využity k páchání trestné činnosti hospodářské povahy.
Zdroj: BNT journal
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



