Účetní závěrky, nebo život… aneb novela zákona o veřejných rejstřících
Ačkoli stávající právní úprava umožňuje sankcionovat obchodní korporace, které řádně nezakládají do sbírky listin obchodního rejstříku svoje účetní závěrky, velká část z nich tuto povinnost neplní. To se má však navrhovanou novelou změnit.
Obchodní korporace mají podle stávající právní úpravy povinnost zveřejňovat svoji účetní závěrku a případně také výroční zprávu ve sbírce listin obchodního rejstříku nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Ve sbírce listin jsou uvedené dokumenty veřejně přístupné a jakákoliv třetí osoba tak má možnost nahlédnout do hospodaření dané korporace ve sledovaném období.
Ačkoliv stávající právní úprava umožňuje obchodní korporaci, která svou předkládací povinnost neplní, sankcionovat uložením pořádkové pokuty až do výše 100.000 Kč, uložením pokuty až do výše 3 % hodnoty aktiv celkem (v režimu zákona o účetnictví) či ji zrušit s likvidací (jsou-li pro takový postup splněny zákonem předepsané podmínky), velká část obchodních korporací požadované dokumenty do sbírky listin neukládá. Ostatně sankce v podobě zrušení a likvidace obchodní korporace, která nemá potřebný majetek ani na úhradu nákladů likvidace, je neefektivní a v praxi proto není tento postup ze strany soudů výrazněji využíván.
To se má však změnit navrhovanou novelou zákona o obchodních korporacích, resp. zákona o veřejných rejstřících. Jedním z cílů novely je zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí. Toho má být docíleno mj. zamezením existence obchodních korporací, které reálně nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně (v záznamech obchodního rejstříku). Počítá se proto se zpřísněním sankcí za nedodání účetní závěrky. Postup rejstříkového soudu bude přitom záležet i na tom, zda bude obchodní korporace tzv. kontaktní či nikoliv, tj. zda se podaří obesílané obchodní korporaci doručit do vlastních rukou výzvu k předložení chybějících účetních závěrek k založení do sbírky listiny (s vyloučením fikce doručení).
U obchodních korporací, kterým se podaří výzvu doručit, bude platit předpoklad, že jsou ekonomicky aktivní a „pouze“ neplní stanovenou předkládací povinnost. Takové obchodní korporace budou sankcionovány uložením pořádkové pokuty.
V případě, že se výzvu rejstříkového soudu nepodaří obchodní korporaci doručit, dojde k zahájení řízení o jejím zrušení (údaj o zahájení řízení o zrušení zapíše rejstříkový soud automaticky do obchodního rejstříku). Pokud během tohoto řízení nevyjde najevo, že obchodní korporace má dostatečný majetek alespoň k úhradě nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud (avšak nejdříve po uplynutí 1 roku od zahájení řízení) o zrušení společnosti bez likvidace. V případě opačného zjištění rozhodne rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace s likvidací.
Tato novela by měla umožnit vyčištění obchodního rejstříku od obchodních korporací existujících pouze formálně, u nichž hrozí, že by mohly být využity k páchání trestné činnosti hospodářské povahy.
Zdroj: BNT journal
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




