Zákon o obchodních korporacích se pravděpodobně dočká změn
Poslední seminář vzdělávacího KŠB Institutu roku 2015, na kterém vystoupili profesor Jan Dědič, partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík (KŠB), a doktor Jan Lasák, advokát KŠB, nabídl účastníkům informace o stávajících výkladových problémech zákona o obchodních korporacích (dále též „ZOK“), jakož i o tom, jak se s nimi vypořádává judikatura. Hovořilo se též o zvažovaných legislativních změnách.
Aktuální judikatura ve vztahu k obchodním korporacím ve světle rekodifikace
Profesor Dědič v úvodu obecně doporučil přikládat k podáním konkrétní rozhodnutí vrcholného orgánu obecné justice, či na něj alespoň odkázat, neboť ne všechna judikatura Nejvyššího soudu je aplikována soudy nižší instance bez prodlení.
Podrobněji byl na semináři diskutován evergreen obchodního práva - tzv. „souběh“, tedy situace, kdy je člen statutárního orgánu zároveň v pracovním poměru k obchodní společnosti. Jakkoli existuje rozsudek Nejvyššího soudu z letošního roku, připouštějící možnost souběžného výkonu funkce člena statutárního orgánu (v tomto případě místopředsedy představenstva) a pracovního poměru na pozici obchodního ředitele, lze doporučit i nadále obezřetnost při nastavování smluvních vztahů člena představenstva a společnosti. Existují totiž jiná rozhodnutí, např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1116/2014 ze dne 21. 1. 2015, která souběh výslovně vylučují. Podle uvedeného rozhodnutí spočívá činnost statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným v právním jednání za společnost, v rozhodování, řízení a obchodním vedení společnosti. Tyto činnosti statutárního orgánu nelze podle názoru Nejvyššího soudu zcela nebo jen zčásti vykonávat v pracovním poměru či jiném pracovněprávním vztahu. Podle jiného rozsudku nelze na základě pracovní smlouvy vykonávat činnost jako manažer pro komunikaci s veřejností, neboť dle soudu obsahová náplň této činnosti je neoddělitelná od funkce člena představenstva. Soud argumentoval i vázaností trvání pracovní smlouvy na dobu, po kterou bude žalobce (tedy manažer) zároveň členem představenstva družstva.
Profesor Dědič doporučil věnovat pozornost i dalším rozhodnutím Nejvyššího soudu, například rozhodnutí ohledně důsledku zákazu výkonu hlasovacích práv na posuzování způsobilosti valné hromady přijímat rozhodnutí, rozhodnutí o obnově účasti ve společnosti s ručením omezeným a v družstvu, kde se Nejvyšší soud přímo odchýlil od ustanovení § 206 odst. 3 ZOK, nebo názoru kolegia ohledně plné moci k založení obchodní korporace. Připomenul i rozhodnutí o pověření člena statutárního orgánu jednáním vůči zaměstnancům a úpravě způsobu zastupování či rozhodnutí zabývající se počtem jednatelů a jeho promítnutí do textu společenské smlouvy.
Prof. Dědič také informoval přítomné o tom, že je v připomínkovém řízení návrh stanoviska Nejvyššího soudu ke sjednocení praxe rejstříkových soudů v některých věcech obchodních korporací.
Zamýšlená novela zákona o obchodních korporacích
Prof. Dědič upozornil, že v současné době jsou formulovány základní teze novely zákona o obchodních korporacích, přičemž jejich zpracování, vč. důvodové zprávy, lze očekávat nejdříve v druhém čtvrtletí roku 2016.
Ohledně změn však existují ještě určité nejasnosti - například nejasnost ohledně důsledků nedodržení písemné formy smlouvy o výkonu funkce a jejího neschválení valnou hromadou. Není tak jasné, zda je při absenci souhlasu smlouva relativně neplatná podle ustanovení § 48 zákona o obchodních korporacích, či zda jde o smlouvu platnou, avšak výkon funkce je bezplatný. Novela by měla tuto nejasnost odstranit. Mezi dalšími uvažovanými změnami je například stanovení rozhodného dne i pro právo na podíl z jiných vlastních zdrojů (§ 351 ZOK), upravení práva na podíl z jiných vlastních zdrojů jako samostatně převoditelné právo (§ 352 ZOK), nebo upravení povinnosti vyplácet peněžitá plnění na účet u banky uvedený v seznamu akcionářů tak, aby nadále platila jen pro listinné akcie. Uvažuje se také, že dobrá víra při vyplacení podílu na zisku by se nadále měla chránit jen u akcionářů.
U monistické struktury akciové společnosti se uvažuje o zrušení statutárního ředitele jako orgánu akciové společnosti, a o zavedení požadavku tříčlenné správní rady, nejde-li o akciovou společnost s jediným akcionářem. Změn by měla doznat i úprava podnikatelských seskupení.
Závěrem
Jak to dopadne s novelizací zákona o obchodních korporacích je zatím ve hvězdách. Vzpomeňme na ambiciózní novelu občanského zákoníku, na níž započaly legislativní práce již v létě roku 2014. Ačkoli byla část novely s důvodovou zprávou zveřejněna, nesetkala se s obecným přijetím a dnes jsou zvažované změny mnohem střídmější. U zákona o obchodních korporacích, zdá se, bude mít novela taktéž velké ambice. Vzhledem k tomu, že se v současné době teprve schází „novelizační“ komise a ještě ani neexistuje kompletní seznam zamýšlených změn, lze o jejich konečném rozsahu jen polemizovat. Do té doby tak nezbývá než sledovat judikaturu Nejvyššího soudu a mít na paměti skutečnost, že i ta se může nadále měnit a vyvíjet.
Více o KŠB Institutu, včetně plánovaných seminářů, naleznete na adrese http://www.ksbinstitut.cz/.
Další články
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
