Zápisy do obchodního rejstříku levněji a rychleji
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob již od 1. ledna 2014 stanovil možnost provádění zápisů do obchodního rejstříku notáři. Tento postup je však fakticky možný až od 15. května 2015, kdy byly odstraněny technické i právní překážky, které notářům nedovolily zápisy uskutečnit.
Zákon o soudních poplatcích již byl doplněn o příslušné soudní poplatky za zápisy, dálkový přístup do obchodního rejstříku mají notáři rovněž k dispozici a zdá se, že software zatím nevykazuje žádné zásadní nedostatky.
Podmínkou pro provedení zápisu notářem je zejména sepsání tzv. podkladového notářského zápisu notářem. Bez takového notářského zápisu notář zápis provést nesmí. Tento notářský zápis by však bylo zpravidla nutné sepsat i v případě, že by zápis prováděl příslušný rejstříkový soud, např. při založení společnosti či změně společenské smlouvy. Podkladový notářský zápis i následný zápis do obchodního rejstříku musí provést jeden a tentýž notář, podkladový notářský zápis je tak pro tento účel nepřenosný. Pokud bude nutné předložit notáři k provedení zápisu další dokumenty až po sepsání podkladového zápisu, musí o tomto notář sepsat tzv. notářský zápis o osvědčení. Notář následně sám založí potřebné dokumenty do sbírky listin a ostatní podklady zašle příslušnému rejstříkovému soudu.
Náklady na zápis se sníží zejména při zakládání společností. Soudní poplatek v případě prvozápisu akciové společnosti činí v tomto případě místo 12.000,- Kč pouze 8.000,- Kč a v případě prvozápisu společnosti s ručením omezeným místo 6.000,- Kč pouze 2.700,- Kč. Zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku vyžaduje uhrazení soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč na místo 2.000,- Kč. K tomu je nutné připočíst poplatek notáři ve výši 300,- Kč bez DPH za zápis do obchodního rejstříku a dále zpravidla i poplatek za notářský zápis o osvědčení (1.000,- Kč bez DPH).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.volejnik@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




