Automatická pojistka pro advokátní úschovy s limitem až pět milionů začne platit od ledna
Po dubnové novele zákona o advokacii, která zpřísnila pravidla pro nakládání s penězi klientů, schválil říjnový sněm České advokátní komory konkrétní podobu systému, jenž má nová opatření uvést do praxe.
Klíčovým krokem je zřízení Garančního fondu, ze kterého se budou hradit náhrady klientům v případech, kdy škoda není kryta pojištěním advokáta – například při zpronevěře nebo jiném závažném porušení povinností.
Odvod 500 korun za každou úschovu
Do Garančního fondu budou advokáti odvádět 500 korun za každou nahlášenou úschovu. Prostředky fondu mají sloužit výhradně k odškodnění klientů, a to až do výše 2,5 milionu korun – u převodů nemovitostí určených k bydlení až do 5 milionů. Fond začne fungovat od 1. ledna 2026 a vztahovat se bude pouze na úschovy uzavřené po tomto datu, a odškodnění se tak nebude dát uplatnit zpětně. Poškození klienti z dřívějších případů včetně kauzy advokátky Hany Sukové proto na odškodnění z fondu nedosáhnou.
Maximální výše Garančního fondu je stanovena na 150 milionů korun. Jakmile této hranice dosáhne, odvody se pozastaví až do doby, kdy se objem prostředků z fondu opět sníží v důsledku vyplacených náhrad. Výplaty z fondu budou probíhat jednou ročně. Systém tak zajišťuje udržitelné financování bez nutnosti trvalého navyšování poplatků pro advokáty.
„Zřízení fondu je určitě pozitivní věc, i když přináší další administrativní zátěž. Klientům dává jistotu, že i v případě selhání jednotlivce se domohou alespoň částečné náhrady. Je to systémový krok, který doplňuje opatření zavedená novelou,“ říká Tomáš Smolík, ředitel úseku likvidace škod v D.A.S. právní ochrana.
Podle Lukáše Kaprála, právníka společnosti Ekonomické stavby a autora profilu Stavitelův právník může mít nový odvod do fondu mírný dopad i na cenu samotné služby. Cenu advokátní úschovy si stanovuje každý advokát individuálně – obvykle se pohybuje mezi 5 až 15 tisíci korunami. Výši odměny může ovlivnit výše uschované částky, složitost případu nebo to, zda je úschova sjednána samostatně, nebo jako součást balíčku právních služeb – například spolu s přípravou kupní smlouvy.
„Neexistuje žádná jednotná cena, vždy záleží na konkrétní dohodě s klientem. Nový příspěvek 500 korun do Garančního fondu sice není zásadní, ale v součtu s vyšší administrativou se může promítnout do konečné ceny úschovy. Oproti původně zvažovanému příspěvku až 2.000 korun však půjde spíše o kosmetický vliv,“ vysvětluje.
Elektronická kniha úschov a přímý dohled Komory
Od dubna 2025 musí také advokáti každou úschovu registrovat do tzv. elektronické knihy úschov, kterou spravuje Česká advokátní komora. Díky tomu má Komora okamžitý přehled o pohybu peněz a může včas reagovat při podezření na nesrovnalosti.
Zároveň platí povinnost vést pro každou úschovu samostatný bankovní účet označený jako „účet advokátní úschovy“. Hotovostní vklady i výběry jsou zakázány – všechny transakce musejí probíhat bezhotovostně, a banky nově zasílají potvrzení o pohybu peněz jak advokátovi, tak složiteli a oprávněnému.
„V oblasti převodů nemovitostí je jistota stran klíčová. Elektronická evidence i povinnost informovat všechny účastníky transakce o pohybu prostředků výrazně snižují riziko omylů nebo úmyslného zneužití,“ doplňuje Kaprál.
Transparentnost i vůči veřejnosti
Novinkou je také zveřejňování seznamu advokátů, kterým byla pravomocně pozastavena správa cizího majetku či možnost provádět úschovy. Klienti si tak mohou snadno ověřit, zda je jejich advokát oprávněn úschovu provést. Seznam je veřejně dostupný na webu České advokátní komory a pravidelně aktualizovaný.
Podle Tomáše Smolíka jde o opatření, které významně zvyšuje bezpečí klientů: „Zveřejňování podobných informací je běžné i v jiných oblastech, kde lidé svěřují peníze třetím osobám – například ve finančním sektoru. Když může klient jednoduše ověřit, že jeho advokát má všechna oprávnění v pořádku, dává mu to klid a důvěru v celý systém.“
Česká advokátní komora zdůrazňuje, že všechna nová opatření – od evidence úschov přes Garanční fond až po veřejný dohled – mají právě tento společný cíl: obnovit a posílit důvěru veřejnosti v institut advokátní úschovy, který byl v minulých letech několika mediálně známými kauzami poškozen.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



