EIA – posílení postavení veřejnosti
Dne 1. dubna 2015 vstoupila v účinnost novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jednou z mnoha změn, kterou novela přináší, je rozšíření práv tzv. dotčené veřejnosti v řízení o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a v navazujících řízeních včetně přístupu k soudní ochraně. Tyto změny mohou zkomplikovat realizaci záměrů podléhajících procesu EIA a zejména významně prodloužit délku povolovacích řízení.
Kromě osob, jejichž práva a povinnosti mohou být posuzovaným záměrem přímo dotčena, se k dotčené veřejnosti řadí i nejrůznější občanské iniciativy založené za účelem ochrany životního prostředí nebo veřejného zdraví. Dotčené veřejnosti jsou přiznána práva k ochraně veřejného zájmu na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, jako je např. právo podávat odvolání proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení, že záměr nevyžaduje vydání stanoviska EIA, a domáhat se zrušení tohoto rozhodnutí žalobou. K prodloužení povolovacího procesu tak může nyní dojít již v rámci procesu EIA.
Novela však posílila práva dotčené veřejnosti i v navazujících řízeních, ve kterých se rozhoduje o realizaci posuzovaného záměru. Takovými řízeními jsou např. územní nebo stavební řízení. Subjekty z řad dotčené veřejnosti mají právo být účastníkem těchto řízení včetně práva podávat odvolání proti rozhodnutím vydaným v těchto navazujících řízeních. Rozšířena byla i soudní ochrana. Doposud mohly občanské iniciativy napadat vydaná rozhodnutí pouze z důvodů porušení svých procesních práv. Nově mohou proti rozhodnutí uplatňovat i věcné námitky. Navíc soud přizná žalobě odkladný účinek, pokud dojde k závěru, že realizací záměru hrozí nebezpečí závažných škod na životním prostředí. V takovém případě by záměr nemohl být realizován přinejmenším až do doby rozhodnutí o takové žalobě. Novela tak dává tzv. dotčené veřejnosti do rukou značné nástroje, jak realizaci záměru přinejmenším značně prodloužit. Nakolik budou nové instituty zákona o posuzování vlivů záměrů občanskými iniciativami zneužívány a zda opravdu dojde k zablokování realizace např. dopravních staveb a dalších velkých stavebních záměrů, na které může mít tato novela především dopad, ukáže až praxe.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.




