GDPR rok poté a první pokuty
25. května to byl rok, co nabylo účinnosti obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a začala platit jednotná evropská pravidla ochrany osobních údajů fyzických osob. A v České republice došlo už také na udělení prvních pokut ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů.
25. 5. 2019 uběhlo přesně 365 dní, co vstoupilo v účinnost obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Při této příležitosti zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který na dodržování evropských pravidel v Česku dohlíží, dokument, kde hodnotí výsledky své dozorčí činnosti. V rámci 38 již ukončených kontrol bylo zjištěno 16 případů porušení GDPR pravidel. V osmi případech úřad uložil za porušení pokuty, a to v celkové výši 370 000 Kč.
Nejnižší pokutu pět tisíc korun dostala nezisková organizace za zpracování nepřesných údajů a neposkytnutí přístupu ke zpracovávaným údajům.
Nejvyšší pokuta dosáhla 250 tisíc korun a byla udělena bance za to, že uchovávala osobní údaje, které již měla smazat, i po uplynutí lhůty pro jejich likvidaci. Další pokuty udělil úřad např. za nezabezpečení smluv s osobními údaji klientů, zveřejňování seznamu s osobními údaji na internetu, či únik databáze hráčů on-line hry.
Pokuty udělené českým Úřadem jsou ve srovnání se zahraničím (např. francouzský úřad udělil společnosti Google za porušení GDPR pokutu ve výši 50 milionů EUR) zatím spíše výchovné a není jich mnoho. Počet a výši pokut mohlo výrazně ovlivnit to, že až do konce dubna 2019 nebyl v ČR schválen adaptační zákon k GDPR, a úřad tak po většinu času pracoval v jistém „provizoriu“.
Teď, když je právní úprava konečně kompletní, budou sankce úřadu zcela jistě častější a citelnější.
Z plánu kontrol pro rok 2019 vyplývá, že ÚOOÚ se plánuje zaměřit např. na zpracování osobních údajů v aplikacích nebo informačních systémech využívaných zdravotnickými zařízeními (zejména zpracování osobních údajů při odebírání různých vzorků). V online prostředí má úřad v úmyslu zaměřovat se třeba na zpracování osobních údajů u společností, které vyvíjejí a provozují mobilní aplikace.
Zdroj: BNT journal
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




