GDPR rok poté a první pokuty
25. května to byl rok, co nabylo účinnosti obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a začala platit jednotná evropská pravidla ochrany osobních údajů fyzických osob. A v České republice došlo už také na udělení prvních pokut ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů.
25. 5. 2019 uběhlo přesně 365 dní, co vstoupilo v účinnost obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Při této příležitosti zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který na dodržování evropských pravidel v Česku dohlíží, dokument, kde hodnotí výsledky své dozorčí činnosti. V rámci 38 již ukončených kontrol bylo zjištěno 16 případů porušení GDPR pravidel. V osmi případech úřad uložil za porušení pokuty, a to v celkové výši 370 000 Kč.
Nejnižší pokutu pět tisíc korun dostala nezisková organizace za zpracování nepřesných údajů a neposkytnutí přístupu ke zpracovávaným údajům.
Nejvyšší pokuta dosáhla 250 tisíc korun a byla udělena bance za to, že uchovávala osobní údaje, které již měla smazat, i po uplynutí lhůty pro jejich likvidaci. Další pokuty udělil úřad např. za nezabezpečení smluv s osobními údaji klientů, zveřejňování seznamu s osobními údaji na internetu, či únik databáze hráčů on-line hry.
Pokuty udělené českým Úřadem jsou ve srovnání se zahraničím (např. francouzský úřad udělil společnosti Google za porušení GDPR pokutu ve výši 50 milionů EUR) zatím spíše výchovné a není jich mnoho. Počet a výši pokut mohlo výrazně ovlivnit to, že až do konce dubna 2019 nebyl v ČR schválen adaptační zákon k GDPR, a úřad tak po většinu času pracoval v jistém „provizoriu“.
Teď, když je právní úprava konečně kompletní, budou sankce úřadu zcela jistě častější a citelnější.
Z plánu kontrol pro rok 2019 vyplývá, že ÚOOÚ se plánuje zaměřit např. na zpracování osobních údajů v aplikacích nebo informačních systémech využívaných zdravotnickými zařízeními (zejména zpracování osobních údajů při odebírání různých vzorků). V online prostředí má úřad v úmyslu zaměřovat se třeba na zpracování osobních údajů u společností, které vyvíjejí a provozují mobilní aplikace.
Zdroj: BNT journal
Další články
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.




