IMOFA
Právní Prostor

Podmínky pro převod domény podle UDRP Policy

Následující text zkratkovitě představuje podmínky, které musí navrhovatel v řízení o generické doménové jméno prokázat, aby byl jeho návrh úspěšný.

Podmínky pro převod domény podle UDRP Policy

Jedná se o základní přehled, jehož jednotlivé body budou představeny v následujících příspěvcích. Pravidla pro alternativní řešení sporů o generická doménová jména (dále jen zkratka „UDRP“ která označuje pravidla zakotvená sdružením ICANN jako Uniform Dispute Resolution Policy) se v některých aspektech liší od pravidel alternativního řešení sporů o doménová jména .CZ a .EU (o těch budu pojednávat v samostatných příspěvcích).

Spory o generická doménová jména jsou světově nejrozšířenější, většinu sporů tvoří doménová jména s koncovkou .com,[1] ale spory se vedou o celou řadu dalších koncovek, například .info, .net, .org, v poslední době i například o domény .sucks.

Doménové alternativní řešení sporů má za cíl urychlit spory, jejichž obsahem je jasné zneužití označení chráněného ochrannou známkou (trademark) při registraci a užívání doménového jména. V UDRP se neřeší obchodní spory, ani spory o samotné ochranné známky.[2] Navrhovatel prokazuje své právo k ochranné známce, pokud ho neprokáže, nemůže být ve sporu úspěšný (viz dále). Jako příklad zneužití chráněného názvu lze uvést registraci doménového jména g00gle.com – tedy použití dvou nul místo písmen oo. Pokud název napíšeme v kapitálních písmenech, je rozdíl téměř neroznatelný (G00GLE.COM). Držitel takové domény pak může využívat omylu uživatelů internetu a na stránce g00gle.com provozovat placenou reklamu, podvodně vylákávat přihlašovací údaje uživatelů, nebo třeba může nabízet stránku k odkoupení společnosti Google za vysoké sumy. Přesně pro řešení takových případů zakotvil ICANN UDRP.

Návrh podle UDRP musí obsahovat základní náležitosti:

  • Označení doménového jména (v jednom řízení může být i více doménových jmen – tzv. konsolidace);
  • Označení navrhovatele (i více navrhovatelů – například mateřská společnost a dceřinka);
  • Označení odpůrce (ten je často skrytý – WhoIs záznamy[3] obsahují často tzv. privacy shield, takže běžný uživatel internetu nevidí, kdo doménové jméno registroval. Největší rozmach privacy shieldů přišel s účinností GDPR). Navrhovatel může ale podat i tzv. doe complaint (odpůrce neuvede, informace o něm si po zahájení sporu vyžádá přímo administrativní centrum – Registrátor domény je povinen informace poskytnout) – to je velká výhoda UDRP oproti běžnému civilnímu soudnímu procesu o doménové jméno.
  • Výběr Mutual jurisdiction (vzájemné pravomoci) – Navrhovatel se zaváže řešit případné následující soudní spory o doménové jméno v jurisdikci Registrátora nebo Držitele domény. Význam má často ale i registrační smlouva o doménové jméno.
  • Další prohlášení, které UDRP Rules vyžadují
  • Argumenty a důkazy, které podporují nárok na doménové jméno. Tyto argumenty se rozdělují do tzv. three-part testu (tedy tříbodového testu).
Sdílet článek
TEST 2
X

Další články

Články

Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok

Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Články

Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích

Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Články

Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu

Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Články

Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo

Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Články

SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost

SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
IMOFA