Jak na franchisu bez vstupního kapitálu
Začít s nulovým kapitálem bohužel není u franchisového systému možné, je totiž potřeba mít dostatečné prostředky jak na zakoupení franchisové licence, tak na provoz. Vlastní kapitál musí být dostatečný dle typu a druhu licence, kterou chce potenciální franchisant zakoupit. Není však licence, jako licence. I pro ty, kteří zrovna neoplývají miliony, existují varianty s relativně nízkými vstupními poplatky.
Před samotným podpisem smlouvy si určitě důkladně spočítejte, kolik přesně vás to celé bude stát, abyste později předešli nepříjemnému překvapení. Zohledněte nákup samotné licence i průběžné náklady na provoz podniku. Sami pro sebe si zodpovězte otázky: Kolik mě bude stát zahájení podnikání? Jak shromáždit prostředky nezbytné pro financování podnikání? Má investice vyhlídky na dosažení prahu rentability?
Jakožto franchisant jistě obdržíte propočty od poskytovatele licence. Berte je jako cenný ukazatel, ale neupínejte se na ně a raději si vše spočítejte sami s ohledem na úplně všechny náklady. Zkuste si od poskytovatele vyžádat podrobnosti o financování v balíčku (náklady na samotnou licenci, částky na školení, zařízení, vybavení zbožím a logistiku).
Dostatečný kapitál = polovina úspěchu
Je důležité, aby měl perspektivní franchisant do začátku dostatek peněz. Přitom není problém, když si bude muset do začátku finanční prostředky vypůjčit u bank, ale v tomto případě by se mělo jednat o maximálně 50 % vstupního kapitálu, zbytek by měly být jeho vlastní peníze.
Pozor na pochybné půjčky
Jakákoliv půjčka by měla být vyjednána s eticky přijatelnou institucí. Mělo by se jednat například o uznávanou banku. Vyhnout by se měl franchisant rychlým a podezřelým půjčkám u méně známých a pochybných společností. Do vyhledání a vyjednávání výhodné půjčky se doporučuje zapojit také franchisora, který už třeba má v tomto ohledu více zkušeností. Důležité je pohlídat si dobu splatnosti, která by měla být dostatečně dlouhá, aby měl podnik možnost splácet jak vypůjčené peníze, tak i odpovídající úroky a zároveň měl franchisant dostatek financí na vlastní živobytí. Obvykle bývá dostatečná pěti až desetiletá půjčka.
Je třeba mít na paměti, že pokud by franchisant nemusel do podniku vkládat žádné vlastní peníze, nebyl by dostatečné motivován k práci na společném úspěchu. Je možné, že by měl pokušení z franchisingu vycouvat hned při prvních potížích a neměl by vůli se jimi prokousávat. Stejně je tomu u příliš bohatých franchisantů, pro které není potenciální neúspěch franchisy dostatečnou hrozbou. Finanční investice, jejíž ztráta by byla pro franchisanta citelná, je významným motivačním faktorem a je často považována za základní rys franchisové transakce.
Autor: Jiří Krajča, odborník na franchisy ze soutěže Franchisa roku 2017, http://www.franchisa-roku.cz/
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



