Jaké využití má blockchain v právu?
Blockchain. Buzzword, který slyšíme nejčastěji ve spojení s kryptoměnami. Ale i technologie, která může přinést hodně zajímavé možnosti do obchodních vztahů. Tento článek popisuje potenciál jeho využití jako důkazu o vlastnictví či autorství.
Blockchain jako “digitální notář”
Máte konečně dopsaný román, který vám ležel od střední v šuplíku? Vytvořili jste hudbu, umělecké dílo anebo jenom důležitý dokument, který chcete ochránit před všemi parazity světa? Nebo prostě jen toužíte po nezpochybnitelném důkazu o vlastnictví cenné věci?
První možností je využít služeb notáře. Ten totiž může osvědčit, že k určitému datu existuje nějaké dílo nebo věc, kterou někdo vlastní.
Tou další možností je právě blockchain. Můžeme ho vnímat jako takového „digitálního notáře“, který umožní dosáhnout téhož s nižšími náklady.
Existují různé služby, které umožňují zdarma nebo za malý obnos v řádu stovek korun přesně tuto ochranu. Spočívají v tom, že na zabezpečené úložiště nahrajete soubor, který je zapsán do blockchainu a tím pádem zašifrován a „orazítkován“ konkrétním časem uložení. Díky tomu máte jednoznačný důkaz o autorství/vlastnictví určité věci v určitý moment. Mezi nejznámější služby patří například originstamp.com (zdarma) nebo proofofexistence.com (0.00025 BTC, tj. 260 Kč ke dni publikace).
V některých zemích blockchainu věnují pozornost už i veřejné instituce. Na Maltě ho lze použít dokonce i pro ověřování pravosti akademických listin.
Co je ale vlastně ten blockchain
Ve zkratce jde o decentralizovanou sdílenou databázi, do které se zapisují šifrované zápisy. Zjednodušeně se dá přirovnat k účetní knize, kterou sdílí všichni její uživatelé a postupně do ní přidávají jednotlivé zápisy, nazývané jako bloky (blocks). Tyto zápisy jsou šifrované, což spolu s jejich sdílením všemi uživateli a návazností zápisů na sebe vede prakticky k jejich nezměnitelnosti.
Nejčastějším druhem zápisu jsou různé digitální transakce, které dosáhly největšího rozšíření i mezi veřejností ve formě kryptoměn nebo tzv. NFT (non-fungible tokens).
Z blockchainu lze pak tedy poznat zejména to, kdo vlastní určitý obnos kryptoměny nebo digitálního předmětu a jaká je historie jeho převodů. Rozpoznat to lze díky tomu, že zápis v blockchainu je zašifrován. Část kódu šifry je veřejně viditelná (prokazuje existenci zápisu navenek) a druhou část kódu drží přímo určitá osoba (ta tedy může prokázat svoje vlastnictví nebo autorství).
Důkaz místo slibů
Blockchain prakticky slouží jako nezpochybnitelný důkaz vlastnictví nebo autorství. Jak je to možné? Databázi totiž nespravuje jedna společnost, ale všichni její uživatelé. Jelikož každý z těchto uživatelů má uloženu neustále aktualizovanou kopii této databáze, je blockchain bezpečnější než klasická databáze. Pokud dojde např. k útoku nebo snaze o změnu zápisu v jedné kopii databáze, stále existují její další kopie.
Navíc nikdo nemůže do zápisů zasáhnout bez viditelného narušení celého blockchainu. Samotný zápis totiž obsahuje tzv. hash. Ten lze popsat jako kód nebo „digitální podpis“, který odkazuje na předchozí zápis v blockchainu. Na tento zápis zase navazují ty novější. Pokud by do něj někdo zasáhnul, došlo by ke změně kódu (hashe) i všech novějších zápisů. Bylo by proto nad slunce jasné, že byl řetěz zápisů narušen a bylo by možné prokázat zásah a obnovit původní zápis.
Co na to soudy
Možná vás teď napadá, co na takový důkaz blockchainem řekne český soudce. Jedná se sice o novou, složitou a právem neupravenou technologii, ale není důvod k velkým obávám. Pravda, není nám dosud známo české rozhodnutí, které by takový důkaz akceptovalo. To je však dáno spíše dosud malým využíváním této technologie.
Blockchain by měl český soudce posuzovat jako každý jiný elektronický důkaz. Soudy obecně akceptují elektronické důkazy. Jsme proto toho názoru, že při srozumitelném vysvětlení fungování blockchainu a jasném prokázání existence určitého zápisu v něm nestojí přijetí takového důkazu z právního hlediska nic v cestě.
Jak zápis v blockchainu soudu doložit? Obvykle postačí předložit určitý certifikát o zápisu do blockchainu, ke kterému je připojen elektronický podpis nebo elektronické razítko. V případě nedůvěry v zápis ze strany soudu lze zvažovat i znalecký posudek.
V zahraničí je premiantem v této oblasti Čína, jejíž soudy již akceptují využití zápisu v blockchainu jako elektronického důkazu. V brzké budoucnosti můžeme však očekávat podobná rozhodnutí i v České republice.
Závěr
Blockchain je více než jen bitcoin a osmibitové obrázky prodávané za neuvěřitelné sumy. Poskytuje zajímavou a velmi bezpečnou možnost k prokázání, že v určitém momentě jste byli autorem určitého díla nebo vlastníkem libovolného předmětu. Kopie blockchainu je totiž uložená u každého uživatele, samotný zápis je zašifrován a nezměnitelně navázán na všechny ostatní zápisy.
KDE HLEDAT VÍCE INFORMACÍ:
[1] Employers in Malta Will Soon Be Able To Verify Skills And Credentials Through Blockchain. Více na: https://www.maltachamber.org.mt/en/employers-in-malta-will-soon-be-able-to-verify-skills-and-credentials-through-blockchain
[2] Hangzhou Huatai Yimei Culture Media Co., Ltd. vs. Shenzhen Daotong Technology Development Co., Ltd. O případu více například na: https://www.jdsupra.com/post/contentViewerEmbed.aspx?fid=4c21a6d4-cb7d-489d-a362-917b3185aac6
[3] China: Supreme People’s Court Issues Online Litigation Rules, Addressing Review of Blockchain Evidence. Více na: https://www.loc.gov/item/global-legal-monitor/2021-07-21/china-supreme-peoples-court-issues-online-litigation-rules-addressing-review-of-blockchain-evidence/
[4] § 72 zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu
Další články
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).




