Lednová praxe s elektronickými lékařskými předpisy hlásí 1,7 milionu případů

Povinnost elektronické preskripce (eReceptu) je známa dlouhodobě. eReceptem se rozumí recept vystavený v elektronické podobě.

Hlavním rozdílem, oproti stávajícímu papírovému lékařskému receptu, je identifikátor eReceptu. Jde o 12místný kód v podobě kombinace alfanumerického a čárového kódu. Druhým poznávacím znakem je absence razítka a vlastnoručního podpisu vystavujícího lékaře. Ten místo něj připojuje podpis elektronický. eRecept může pacient od lékaře obdržet elektronicky (a rovněž na dálku) emailem, mobilní aplikací, zprávou SMS nebo v podobě papírové průvodky.

Lékařem vystavený eRecept je uložen do CÚER (Centrálního úložiště elektronických receptů) spravovaném Státním úřadem pro kontrolu léčiv. V lékárně pak lékárník načte identifikátor eReceptu a pokud je eRecept v CÚER nalezen, vydá předepsaný lék pacientovi.

Potud z pohledu pacienta zajímavá, avšak nijak zásadní inovace. Z pohledu aktivních účastníků systému, tedy registrujících lékařů, zdravotnických zařízení a lékáren, je s jeho zavedením spojena již poněkud rozsáhlejší administrativně technická agenda. Nicméně to hlavní, bez čeho nemá další elektronizace tímto směrem zásadní význam, teprve musí přijít. Jak z pohledu lékaře, tak z pohledu pacienta.

Zásadní změnu má přinést zavedení tzv. lékového záznamu, tj. seznamu všech léků, které pacientovi předepsali všichni jeho lékaři. Ve stávajícím systému ho uvidí jen pacient, lékař uvidí jen své předepsané léky, tedy stejně jako by nahlédli do své zdravotnické dokumentace.

Takováto změna však již vyžaduje rovněž zásadnější legislativní úpravu. Nejde totiž o nic jiného než o shromažďování a zpracování významného objemu citlivých osobních údajů. Tím se zdravotnická legislativa střetává s legislativou na ochranu osobních údajů, a to jak na národní, tak na komunitární úrovni (rovněž dnes tolik aktuálního a populárního evropského nařízení GDPR). Bude tedy stejně významné včas sledovat, jak dodatečné požadavky administrativně technického charakteru, tak současně další požadavky legislativy (čti právní povinnosti poskytovatele) na zajištění ochrany zpracování osobních údajů pacienta, neboť zpracováním se rozumí mj. také samotný náhled takovéhoto údaje.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: lukas.havel@bnt.eu