Legislativním počinem roku je Registr smluv!
Sedmý ročník ankety Zákon roku 2015 zná svého vítěze. Je jím tolik diskutovaný zákon o registru smluv, který se na prvním místě umístil s velkým náskokem před novelou zákona o účetnictví a novelou zákona o svobodném přístupu k informacím.
Pro transparentnost nakládání s veřejnými prostředky, respektive zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, hlasovaly v anketě téměř dvě třetiny z necelých tří stovek podnikatelů, obchodních společností a zástupců odborné veřejnosti. Druhé a třetí místo zaznamenalo 15, respektive 12 % hlasů.
K důvodům, které vyšvihly registr smluv na první místo, uvedl předseda nominační rady ankety Zákon roku a advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal Tomáš Babáček následující: „Letošní anketa potvrdila, že kromě daní podnikatele tradičně trápí nakládání s veřejnými prostředky. Hlavním důvodem, proč podnikatelé zvolili Zákonem roku registr smluv, může být to, že tento zákon sází na zveřejňování informací a angažovanost konkurentů a neziskového sektoru v odhalování nesrovnalostí. Sympatická je tedy podnikatelům zřejmě kombinace jednoduchého řešení – 10 paragrafů, jasné pravidlo a posílení prostoru pro kontrolu veřejností. Žádné složité dokazování a šedé zóny. Smlouva prostě je, nebo není uveřejněna. A když není, neplatí.“ Úspěch zákona o registru odpovídá podle Františka Korbela pozornosti, která je mu nyní věnována. „__Je to momentálně top téma pro odbornou i dotčenou veřejnost,“__ domnívá se partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners a dřívější dlouholetý náměstek ministra spravedlnosti.
Stříbrnou příčkou ohodnotili hlasující snížení administrativní zátěže drobných podnikatelů při vykazování a zveřejňování účetní závěrky, ocenili také znovuzavedení možnosti ve prospěch některých subjektů vést jednoduché účetnictví či snížení počtu tzv. subjektů veřejného zájmu, které jsou pod nejostřejším dohledem. Zpřesněny byly též některé problematické účetní termíny.[1]
__„Třetí místo po zásluze obsadila novela zákona o svobodném přístupu k informacím zaměřená na tzv. big data. Zavedla revoluční právo on-line přístupu k databázím orgánů veřejné moci v otevřených, strojově čitelných formátech; to činí z práva na informace obor budoucnosti pro komerční využití hromadných dat, nové aplikace a rozvoj ICT businessu,“ komentuje dále výsledky František Korbel.
Součástí letošního ročníku ankety Zákon roku byl i dotazník mezi podnikateli, ze kterého vyplývá, že 86 % zúčastněných považuje českou regulaci byznysu za nekoncepční a nahodilou – nevychází podle nich ze stabilních strategií podporovaných širším společenským konsensem.
„Stejný počet, 86 % podnikatelů, se domnívá, že regulace byznysu se mění zbytečně často a z hlediska načasování bez jakékoliv snahy zohledňovat podnikatelský provozní cyklus. Jen asi pětina podnikatelů si myslí, že podnikatelská regulace je u nás přijímána transparentně a že je řádně vysvětlována,“ doplnil Tomáš Babáček.
Anketu Zákon roku pořádá od roku 2009 advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal s cílem přispět k diskuzi o kvalitě právních předpisů přijatých v uplynulém roce a jejich dopadu na podnikatelské prostředí. Nominace jsou vybírány z tipů široké veřejnosti nominační radou složenou z jednadvaceti právníků a osobností z podnikatelského sektoru. Nominační rada při stanovení pěti nominací na Zákon roku 2015 přihlížela zejména k očekávanému praktickému dopadu a zkušenosti českých podnikatelů s aplikací konkrétních právních norem.
Výsledky ankety Zákon roku 2015
1.
Transparentnost nakládání s veřejnými prostředky
(Registr smluv)
61 %
2.
Zelená malým a středním podnikům
(diferenciace povinností novelou zákona o účetnictví)
15 %
3.
Data veřejných orgánů ke komerčnímu využití
(novela zákona o svobodném přístupu k informacím)
12 %
4.
Veřejné zakázky odpovědně, ale také realisticky
(drobná zlepšení zákona o veřejných zakázkách)
8 %
5.
Realističtější podmínky čerpání investičních pobídek
(novela zákona o investičních pobídkách a o daních z příjmů)
4 %
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




