Legislativním počinem roku je Registr smluv!
Sedmý ročník ankety Zákon roku 2015 zná svého vítěze. Je jím tolik diskutovaný zákon o registru smluv, který se na prvním místě umístil s velkým náskokem před novelou zákona o účetnictví a novelou zákona o svobodném přístupu k informacím.
Pro transparentnost nakládání s veřejnými prostředky, respektive zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, hlasovaly v anketě téměř dvě třetiny z necelých tří stovek podnikatelů, obchodních společností a zástupců odborné veřejnosti. Druhé a třetí místo zaznamenalo 15, respektive 12 % hlasů.
K důvodům, které vyšvihly registr smluv na první místo, uvedl předseda nominační rady ankety Zákon roku a advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal Tomáš Babáček následující: „Letošní anketa potvrdila, že kromě daní podnikatele tradičně trápí nakládání s veřejnými prostředky. Hlavním důvodem, proč podnikatelé zvolili Zákonem roku registr smluv, může být to, že tento zákon sází na zveřejňování informací a angažovanost konkurentů a neziskového sektoru v odhalování nesrovnalostí. Sympatická je tedy podnikatelům zřejmě kombinace jednoduchého řešení – 10 paragrafů, jasné pravidlo a posílení prostoru pro kontrolu veřejností. Žádné složité dokazování a šedé zóny. Smlouva prostě je, nebo není uveřejněna. A když není, neplatí.“ Úspěch zákona o registru odpovídá podle Františka Korbela pozornosti, která je mu nyní věnována. „__Je to momentálně top téma pro odbornou i dotčenou veřejnost,“__ domnívá se partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners a dřívější dlouholetý náměstek ministra spravedlnosti.
Stříbrnou příčkou ohodnotili hlasující snížení administrativní zátěže drobných podnikatelů při vykazování a zveřejňování účetní závěrky, ocenili také znovuzavedení možnosti ve prospěch některých subjektů vést jednoduché účetnictví či snížení počtu tzv. subjektů veřejného zájmu, které jsou pod nejostřejším dohledem. Zpřesněny byly též některé problematické účetní termíny.[1]
__„Třetí místo po zásluze obsadila novela zákona o svobodném přístupu k informacím zaměřená na tzv. big data. Zavedla revoluční právo on-line přístupu k databázím orgánů veřejné moci v otevřených, strojově čitelných formátech; to činí z práva na informace obor budoucnosti pro komerční využití hromadných dat, nové aplikace a rozvoj ICT businessu,“ komentuje dále výsledky František Korbel.
Součástí letošního ročníku ankety Zákon roku byl i dotazník mezi podnikateli, ze kterého vyplývá, že 86 % zúčastněných považuje českou regulaci byznysu za nekoncepční a nahodilou – nevychází podle nich ze stabilních strategií podporovaných širším společenským konsensem.
„Stejný počet, 86 % podnikatelů, se domnívá, že regulace byznysu se mění zbytečně často a z hlediska načasování bez jakékoliv snahy zohledňovat podnikatelský provozní cyklus. Jen asi pětina podnikatelů si myslí, že podnikatelská regulace je u nás přijímána transparentně a že je řádně vysvětlována,“ doplnil Tomáš Babáček.
Anketu Zákon roku pořádá od roku 2009 advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal s cílem přispět k diskuzi o kvalitě právních předpisů přijatých v uplynulém roce a jejich dopadu na podnikatelské prostředí. Nominace jsou vybírány z tipů široké veřejnosti nominační radou složenou z jednadvaceti právníků a osobností z podnikatelského sektoru. Nominační rada při stanovení pěti nominací na Zákon roku 2015 přihlížela zejména k očekávanému praktickému dopadu a zkušenosti českých podnikatelů s aplikací konkrétních právních norem.
Výsledky ankety Zákon roku 2015
1.
Transparentnost nakládání s veřejnými prostředky
(Registr smluv)
61 %
2.
Zelená malým a středním podnikům
(diferenciace povinností novelou zákona o účetnictví)
15 %
3.
Data veřejných orgánů ke komerčnímu využití
(novela zákona o svobodném přístupu k informacím)
12 %
4.
Veřejné zakázky odpovědně, ale také realisticky
(drobná zlepšení zákona o veřejných zakázkách)
8 %
5.
Realističtější podmínky čerpání investičních pobídek
(novela zákona o investičních pobídkách a o daních z příjmů)
4 %
Další články
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.
Politický projev jako úřední postup - Odpovědnost za výroky členů vlády v politické soutěži po rozsudku NS 25 Cdo 2952/2025
Kdy mluví člen vlády za stát a kdy už jen sám za sebe? Nejvyšší soud v recentním rozsudku ve věci premiéra Fialy pojal úřední postup šířeji, než jak ho před pěti lety vymezil Ústavní soud u prezidenta Zemana. Článek se zabývá tím, co tento rozdíl znamená pro hranici mezi státem a politickou soutěží.



