Legislativním počinem roku je Registr smluv!
Sedmý ročník ankety Zákon roku 2015 zná svého vítěze. Je jím tolik diskutovaný zákon o registru smluv, který se na prvním místě umístil s velkým náskokem před novelou zákona o účetnictví a novelou zákona o svobodném přístupu k informacím.
Pro transparentnost nakládání s veřejnými prostředky, respektive zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, hlasovaly v anketě téměř dvě třetiny z necelých tří stovek podnikatelů, obchodních společností a zástupců odborné veřejnosti. Druhé a třetí místo zaznamenalo 15, respektive 12 % hlasů.
K důvodům, které vyšvihly registr smluv na první místo, uvedl předseda nominační rady ankety Zákon roku a advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal Tomáš Babáček následující: „Letošní anketa potvrdila, že kromě daní podnikatele tradičně trápí nakládání s veřejnými prostředky. Hlavním důvodem, proč podnikatelé zvolili Zákonem roku registr smluv, může být to, že tento zákon sází na zveřejňování informací a angažovanost konkurentů a neziskového sektoru v odhalování nesrovnalostí. Sympatická je tedy podnikatelům zřejmě kombinace jednoduchého řešení – 10 paragrafů, jasné pravidlo a posílení prostoru pro kontrolu veřejností. Žádné složité dokazování a šedé zóny. Smlouva prostě je, nebo není uveřejněna. A když není, neplatí.“ Úspěch zákona o registru odpovídá podle Františka Korbela pozornosti, která je mu nyní věnována. „__Je to momentálně top téma pro odbornou i dotčenou veřejnost,“__ domnívá se partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners a dřívější dlouholetý náměstek ministra spravedlnosti.
Stříbrnou příčkou ohodnotili hlasující snížení administrativní zátěže drobných podnikatelů při vykazování a zveřejňování účetní závěrky, ocenili také znovuzavedení možnosti ve prospěch některých subjektů vést jednoduché účetnictví či snížení počtu tzv. subjektů veřejného zájmu, které jsou pod nejostřejším dohledem. Zpřesněny byly též některé problematické účetní termíny.[1]
__„Třetí místo po zásluze obsadila novela zákona o svobodném přístupu k informacím zaměřená na tzv. big data. Zavedla revoluční právo on-line přístupu k databázím orgánů veřejné moci v otevřených, strojově čitelných formátech; to činí z práva na informace obor budoucnosti pro komerční využití hromadných dat, nové aplikace a rozvoj ICT businessu,“ komentuje dále výsledky František Korbel.
Součástí letošního ročníku ankety Zákon roku byl i dotazník mezi podnikateli, ze kterého vyplývá, že 86 % zúčastněných považuje českou regulaci byznysu za nekoncepční a nahodilou – nevychází podle nich ze stabilních strategií podporovaných širším společenským konsensem.
„Stejný počet, 86 % podnikatelů, se domnívá, že regulace byznysu se mění zbytečně často a z hlediska načasování bez jakékoliv snahy zohledňovat podnikatelský provozní cyklus. Jen asi pětina podnikatelů si myslí, že podnikatelská regulace je u nás přijímána transparentně a že je řádně vysvětlována,“ doplnil Tomáš Babáček.
Anketu Zákon roku pořádá od roku 2009 advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal s cílem přispět k diskuzi o kvalitě právních předpisů přijatých v uplynulém roce a jejich dopadu na podnikatelské prostředí. Nominace jsou vybírány z tipů široké veřejnosti nominační radou složenou z jednadvaceti právníků a osobností z podnikatelského sektoru. Nominační rada při stanovení pěti nominací na Zákon roku 2015 přihlížela zejména k očekávanému praktickému dopadu a zkušenosti českých podnikatelů s aplikací konkrétních právních norem.
Výsledky ankety Zákon roku 2015
1.
Transparentnost nakládání s veřejnými prostředky
(Registr smluv)
61 %
2.
Zelená malým a středním podnikům
(diferenciace povinností novelou zákona o účetnictví)
15 %
3.
Data veřejných orgánů ke komerčnímu využití
(novela zákona o svobodném přístupu k informacím)
12 %
4.
Veřejné zakázky odpovědně, ale také realisticky
(drobná zlepšení zákona o veřejných zakázkách)
8 %
5.
Realističtější podmínky čerpání investičních pobídek
(novela zákona o investičních pobídkách a o daních z příjmů)
4 %
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



