Legislativním počinem roku je Registr smluv!
Sedmý ročník ankety Zákon roku 2015 zná svého vítěze. Je jím tolik diskutovaný zákon o registru smluv, který se na prvním místě umístil s velkým náskokem před novelou zákona o účetnictví a novelou zákona o svobodném přístupu k informacím.
Pro transparentnost nakládání s veřejnými prostředky, respektive zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, hlasovaly v anketě téměř dvě třetiny z necelých tří stovek podnikatelů, obchodních společností a zástupců odborné veřejnosti. Druhé a třetí místo zaznamenalo 15, respektive 12 % hlasů.
K důvodům, které vyšvihly registr smluv na první místo, uvedl předseda nominační rady ankety Zákon roku a advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal Tomáš Babáček následující: „Letošní anketa potvrdila, že kromě daní podnikatele tradičně trápí nakládání s veřejnými prostředky. Hlavním důvodem, proč podnikatelé zvolili Zákonem roku registr smluv, může být to, že tento zákon sází na zveřejňování informací a angažovanost konkurentů a neziskového sektoru v odhalování nesrovnalostí. Sympatická je tedy podnikatelům zřejmě kombinace jednoduchého řešení – 10 paragrafů, jasné pravidlo a posílení prostoru pro kontrolu veřejností. Žádné složité dokazování a šedé zóny. Smlouva prostě je, nebo není uveřejněna. A když není, neplatí.“ Úspěch zákona o registru odpovídá podle Františka Korbela pozornosti, která je mu nyní věnována. „__Je to momentálně top téma pro odbornou i dotčenou veřejnost,“__ domnívá se partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners a dřívější dlouholetý náměstek ministra spravedlnosti.
Stříbrnou příčkou ohodnotili hlasující snížení administrativní zátěže drobných podnikatelů při vykazování a zveřejňování účetní závěrky, ocenili také znovuzavedení možnosti ve prospěch některých subjektů vést jednoduché účetnictví či snížení počtu tzv. subjektů veřejného zájmu, které jsou pod nejostřejším dohledem. Zpřesněny byly též některé problematické účetní termíny.[1]
__„Třetí místo po zásluze obsadila novela zákona o svobodném přístupu k informacím zaměřená na tzv. big data. Zavedla revoluční právo on-line přístupu k databázím orgánů veřejné moci v otevřených, strojově čitelných formátech; to činí z práva na informace obor budoucnosti pro komerční využití hromadných dat, nové aplikace a rozvoj ICT businessu,“ komentuje dále výsledky František Korbel.
Součástí letošního ročníku ankety Zákon roku byl i dotazník mezi podnikateli, ze kterého vyplývá, že 86 % zúčastněných považuje českou regulaci byznysu za nekoncepční a nahodilou – nevychází podle nich ze stabilních strategií podporovaných širším společenským konsensem.
„Stejný počet, 86 % podnikatelů, se domnívá, že regulace byznysu se mění zbytečně často a z hlediska načasování bez jakékoliv snahy zohledňovat podnikatelský provozní cyklus. Jen asi pětina podnikatelů si myslí, že podnikatelská regulace je u nás přijímána transparentně a že je řádně vysvětlována,“ doplnil Tomáš Babáček.
Anketu Zákon roku pořádá od roku 2009 advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal s cílem přispět k diskuzi o kvalitě právních předpisů přijatých v uplynulém roce a jejich dopadu na podnikatelské prostředí. Nominace jsou vybírány z tipů široké veřejnosti nominační radou složenou z jednadvaceti právníků a osobností z podnikatelského sektoru. Nominační rada při stanovení pěti nominací na Zákon roku 2015 přihlížela zejména k očekávanému praktickému dopadu a zkušenosti českých podnikatelů s aplikací konkrétních právních norem.
Výsledky ankety Zákon roku 2015
1.
Transparentnost nakládání s veřejnými prostředky
(Registr smluv)
61 %
2.
Zelená malým a středním podnikům
(diferenciace povinností novelou zákona o účetnictví)
15 %
3.
Data veřejných orgánů ke komerčnímu využití
(novela zákona o svobodném přístupu k informacím)
12 %
4.
Veřejné zakázky odpovědně, ale také realisticky
(drobná zlepšení zákona o veřejných zakázkách)
8 %
5.
Realističtější podmínky čerpání investičních pobídek
(novela zákona o investičních pobídkách a o daních z příjmů)
4 %
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




