Články s tagem: veřejný registr smluv

Chtěli byste se více zajímat o to, jak s veřejnými prostředky nakládá vaše obec, kraj nebo třeba Česká televize? Nedá vám spát otázka, kolik stál nový chodník ve vaší ulici a chtěli byste nahlédnout do uzavřené smlouvy? Od roku 2016 stačí navštívit webové stránky a vyplnit pouze pár údajů. Tento článek vám napoví, jak na to.

Slyšeli jste o tom, že některé smlouvy zkrátka musí být uveřejněny v registru smluv, avšak stále si nejste jisti které a proč? Jste obec, příspěvková organizace, státní podnik nebo třeba veřejná výzkumná organizace? Potom se na vaši smlouvu s velkou pravděpodobností bude vztahovat zákon o registru smluv.

Uzavřeli jste smlouvu s veřejným zadavatelem, městem či státním podnikem? S největší pravděpodobností budete muset nechat smlouvu zveřejnit v registru smluv, a tím i sebe. V dnešním článku vám prozradíme, zda se proti zveřejnění můžete bránit a co naopak dělat, když v registru chcete být, ale váš smluvní partner se k zaslání smlouvy do registru nemá.

Praha 18. června (ČTK) - Veřejné nemocnice nedostanou úlevu ze zveřejňování údajů o jednotkových cenách léků v internetovém registru smluv. Sněmovna zamítla snahu Senátu přidat ustanovení do novely, podle níž energetická společnost ČEZ a některé další firmy s většinovou účastí státu, krajů a obcí přijdou o výjimky z povinného zveřejňování. Předlohu v původním sněmovním znění nyní dostane k podpisu prezident.

Praha 8. března (ČTK) - Energetická společnost ČEZ a některé další firmy s většinovou účastí státu, krajů a obcí zřejmě přijdou o výjimky z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Podle novely, kterou dnes schválila Sněmovna, by se na ně ale vztahoval mírnější režim, jako má například národní podnik Budějovický Budvar. Návrh ještě musí projednat Senát a podepsat prezident. ČEZ nebo České dráhy jsou na změny připravené.

Ve druhé části příspěvku autor osvětluje řadu praktických otázek souvisejících s registrem smluv a jejich uveřejňováním. Věnuje se například tomu, které smlouvy nepodléhají uveřejnění, jak správně vyplnit metadata či jaké smluvní doložky je vhodno uzavírat.

Můj příspěvek bude zaměřen na legislativní kontext zákona o registru smluv (dále jen „ZRS“), včetně ústavní stížnosti 30 senátorů. Věnovat se budu také tomu, proč by nás vůbec měl registr smluv zajímat, které smlouvy podléhají zveřejnění a jak v praxi poznat, zda smluvní partner je či není povinným subjektem. Druhá část příspěvku se pak bude věnovat procesu uveřejňování smlouvy a souvisejícím praktickým aspektům registru smluv, jako jsou opravy, doložky, dodatky apod. Na závěr zmíním rovněž změny, které přinesla novela č. 249/2017 Sb. s účinností od 18. srpna 2017.

Zákon o registru smluv (ZRS) prošel v letošním roce dramatickým vývojem. Shrnujeme, co obsahuje jeho platná a účinná verze.

Praha 1. listopadu (ČTK) - Tři desítky senátorů navrhly Ústavnímu soudu zrušení zákona o registru smluv. Zdůvodnili to tím, že uplatňování normy by mohlo způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Ústavní soud by proto podle nich měl ze zákona odstranit alespoň pasáže, které zavedly povinnost zveřejňovat smlouvy pro stát, kraje, obce nebo jimi vlastněné firmy. Senátoři to dnes oznámili ČTK. Poslanec Jan Farský (STAN), který stál u vzniku normy, je přesvědčen o tom, že zákon před ústavními soudci obstojí.

Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti i poslední část zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále též „ZRS“). Smlouva, která má být podle zákona uveřejněna v registru, ale nebude do něj (fakticky či právně) vložena, nebude účinná, tedy nebude možné z ní plnit,[1] ledaže by byla dána výjimka v § 6 odst. 2 ZRS.[2] Po 3 měsících bude smlouva, která nebyla uveřejněná v registru smluv, zrušena od samého počátku. Doslova v předvečer plné účinnosti registru smluv vydal Ústavní soud nález, který, byť nepřímo, odpovídá na některé otázky spojené s registrem.

„Zákon o registru smluv není třeba doplňovat. Do budoucna by spíše mělo dojít k odstranění zcela zbytečných výjimek,“ říká Mgr. Petr Bouda z Frank Bold Advokáti, jenž se na tvorbě zákona o registru smluv podílel a který s přednáškou „Registr smluv – prakticky“ vystoupí na 6. ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. Jakých chyb se subjekty při zveřejňování dopouštějí či které údaje lze bez obav znečitelnit se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Praha 5. září (ČTK) - Sněmovna dnes podle očekávání neschválila původně navrhované výjimky ze zveřejňování smluv v internetovém registru. Novelu, kterou již dřív vrátil poslancům Senát, zákonodárci mezitím nahradili jinou normou. Výjimky z povinnosti pojímá pro část státních, krajských a obecních firem odlišně a už nabyla účinnosti.

Praha 26. června (ČTK) - V centrálním registru smluv je po roce fungování více než 530.000 smluv. Zneplatněných smluv, tedy těch, které byly v registru zapsány s chybou, je přes 97.000. Do registru nyní přibývá asi 13.000 smluv týdně. Novináře o tom dnes informoval Michal Bláha z portálu www.HlidacSmluv.cz, který spolupracuje s iniciativou Rekonstrukce státu. Stát, kraje, větší obce a další organizace musí v centrálním registru od loňského července zveřejňovat smlouvy. Opatření má přinést veřejnou kontrolu nad nakládáním s veřejnými penězi i jejich šetrné vynakládání.

Praha 5. června (ČTK) - Některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí a národní podnik Budějovický Budvar by mohly dostat částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Vláda dnes podpořila poslaneckou novelu, která to předpokládá, řekla novinářům ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Předkladatelé požadují, aby byla předloha ve Sněmovně schválena zrychleně v prvním čtení.

Praha 22. května (ČTK) - Některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu a národní podnik Budějovický Budvar možná dostanou částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Do evidence se také nebudou muset vkládat smlouvy, které se týkají nakládání s výbušninami, a kolektivní smlouvy. Předpokládá to novela zákona, kterou předložila skupina poslanců z ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a Úsvitu.

Praha 19. dubna (ČTK) - Senát schválil zrušení plošných výjimek ze zveřejňování smluv v jejich registru. Postavil se proti tomu, aby se výjimky vztahovaly na státní, krajské či obecní firmy. Výjimku by měl mít pouze národní podnik Budějovický Budvar, úlevy by měla mít také zdravotnická zařízení. Změny nyní posoudí Sněmovna.

Praha 22. února (ČTK) - V internetovém registru smluv zřejmě nebudou muset zveřejňovat smlouvy vedle národního podniku Budějovický Budvar ani státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů nebo obcí, které mají obchodní či průmyslovou povahu. V novele zákona o registru smluv, která se původně týkala jen vynětí pivovaru Budvar, to o jeden hlas schválila Sněmovna. Poslanecké rozšíření výčtu výjimek kritizoval zpravodaj novely Jan Farský (STAN, za TOP 09) i iniciativa Rekonstrukce státu.

Zákon o registru smluv, podle kterého se postupuje od července loňského roku, stále vzbuzuje množství otázek. Jaké smlouvy se uveřejňují a jaké ne? Na jaké případy se vztahují zákonem předpokládané výjimky? A jak řešit kolizi mezi pravidly v registru smluv a novým zákonem o zadávání veřejných zakázek? Řadu problematických míst zákona jsme rozebrali na další z Diskusních snídaní AKCCS, tentokrát nazvané „Praktické zkušenosti s registrem smluv“.

O nejčastějších chybách v uveřejňování smluv jsme vás již informovali v článku Nejčastější chyby v uveřejňování smluv I. Tím ale seznam pochybení při uveřejňování nekončí. S jakými dalšími pochybeními se lze setkat?

Registr smluv běží už šest měsíců a obsahuje tisíce záznamů a publikovaných smluv. Je čas provést krátké zhodnocení toho, zda jsou publikované smlouvy uveřejněny dle požadavků zákona a jaké jsou nejčastější chyby v uveřejňování.

Druhá část příspěvku Mgr. Martina Fadrného představuje praktický a stručný manuál, jak správně postupovat při procesu zveřejňovaní smluv v registru.

Snažíme se na registr smluv dívat hlavně z praktické stránky, tedy na to, jak vlastně proces kontraktace ve veřejné správě vypadá, a to i z pohledu nového občanského zákoníku. Snažíme se proces kontraktace s klienty ve veřejné správě upravit tak, aby se zákon o registru smluv dal implementovat bez chyb, aby negeneroval právní rizika a aby celý proces byl efektivní z hlediska vynaložené práce, ale i nákladnosti, aby nestál daňové poplatníky příliš peněz a aby byl vůbec uživatelsky přívětivý, a to zejména pro pracovníky veřejné správy, kteří s registrem pracují.

"Myslím si, že rozumný politik, úředník nebo manager v čele zveřejňující instituce si bude umět spočítat, že právní rizika spojená s takovým postupem jsou příliš vysoká," poznamenává ke zveřejňování "začerněných" smluv Mgr. Martin Fadrný, který se podílel na přípravě analýz a stanovisek k jednotlivým zněním návrhu zákona o registru smluv v průběhu jeho projednávání. Na letošním ročníku konferece Právo ve veřejné správě vystoupí s příspěvkem "Registr smluv v praxi".

Ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv (dále též „ZRS“) obsahuje jedinou skutečnou sankci za neuveřejnění smlouvy v registru smluv v souladu s požadavky zákona, a tou je zrušení takové smlouvy od samého počátku. Zůstává však otázkou, kdo a jakým způsobem může zrušení smlouvy iniciovat. V následujícím textu navrhujeme dvě možné odpovědi na tuto otázku na základě analogií se zákonem o obcích (obecní zřízení), respektive zákonem o státním zastupitelství.

Můj dnešní příspěvek je pojat poněkud obecněji a je uvažován jako zamyšlení nad tím, jaký je smysl a účel zákona o registru smluv. V prezentaci mám několik záchytných míst. Nejdříve budu hovořit o několika teoretických východiscích a pak o ctnostech a neřestech zákona o registru smluv.