Nejčastější chyby v uveřejňování smluv II.
O nejčastějších chybách v uveřejňování smluv jsme vás již informovali v článku Nejčastější chyby v uveřejňování smluv I. Tím ale seznam pochybení při uveřejňování nekončí. S jakými dalšími pochybeními se lze setkat?
První část článku si můžete přečíst zde.
Nezveřejnění tzv. „staré smlouvy“
Zákon o registru smluv dopadá také na smlouvy, které byly uzavřeny před 1. 7. 2016, a to v případě, že jsou měněny libovolným dodatkem a dnes by uveřejnění v registru smluv podléhaly (viz ust. § 8 odst. 3 zákona o registru smluv). Například nájemní smlouva na dobu neurčitou z roku 2010, ke které se 20. 10. 2016 uzavřel dodatek o navýšení nájemného.
V těchto případech je zapotřebí řádně uveřejnit dodatek takové „staré smlouvy“ a jako přílohu připojit onu „starou smlouvu“ včetně všech jejích dodatků.
Jestliže ale „stará smlouva“ není uveřejněna, pak se jedná o nesprávně uveřejněný dodatek. U dodatků uzavíraných od 1. 7. 2017 dopadne na tyto situace sankce neplatnosti smluvního dodatku, tudíž neuveřejnění „staré smlouvy“ způsobí neplatnost uzavřeného dodatku. Tomu je možné se vyhnout tak, že se „stará smlouva“ uveřejní v registru smluv nejpozději do 3 měsíců od uzavření dodatku.
A co platnost „staré smlouvy“? V případě špatného uveřejnění dodatku se neplatným stává pouze daný dodatek, nikoli původní „stará smlouva“, ta zůstává v platnosti. Pouze bude zapotřebí uzavřít dodatek nový.
Tip: Pokud by Vám uveřejnění „staré smlouvy“ působilo velké obtíže, máte možnost místo dodatku uzavřít smlouvu zcela novou, a tu pak uveřejnit v registru smluv bez nutnosti uveřejňovat starou smlouvu a všechny její dodatky.
Špatné či nevhodné znečitelnění
V uveřejňovaných smlouvách se řada informací, s ohledem na ochranu práv fyzických a právnických osob, odstraňuje. Typickým příkladem jsou osobní údaje či obchodní tajemství. Tyto informace je zapotřebí nejprve řádně identifikovat a posléze řádně znečitelnit.
Při publikování smluv ve formátu pdf (s textovou vrstvou) je možné využít klasické začernění těch pasáží smlouvy, které obsahují chráněné informace. V případě, že pro uveřejnění používáte některý z textových souborů umožňujících začernění (doc., docx., rtf., odt.), pak si dejte pozor, abyste nepublikovali takto začerněné údaje. Každý by mohl začernění jednoduše odstranit a zjistit tak chráněné údaje. Poškozená osoba by se následně mohla kvůli zasažení do práv obrátit i na soud. V těchto případech je lepší pasáže obsahující chráněné údaje zcela odstranit a nahradit je např. křížky, tečkami či volným prostorem s označením „část textu vynechána“.
Nezřídka ale bývají znečitelněny údaje, které mají být uveřejněny a není důvod je chránit. Typickým příkladem je číslo bankovního účtu právnické osoby. Nejde o osobní údaj, ani o obchodní tajemství a proto není důvod je ve smlouvách umazávat či jinak znečitelňovat. Dlužno dodat, že taková chyba s sebou nenese žádné právní následky a nemůže způsobit zneplatnění publikované smlouvy.
Dalším příkladem nesprávného znečitelnění může být domnělé obchodní tajemství jako např. počet podání, číslo obsluhující přepážky či jméno a příjmení zodpovědného pracovníka. Nicméně znečitelnění pasáží s domnělým obchodním tajemstvím je takovou (malou) chybou, která nezpůsobuje zneplatnění uveřejněné smlouvy. Neplatnou by se mohla smlouva stát až v případě, že by byla téměř celá znečitelněná (začerněná). Takový přístup je v rozporu se zákonem o registru smluv a jeho smyslem.
Tip: V těchto případech se nabízí obchodní tajemství a další chráněné údaje uvádět do smluv jen v nezbytně nutném rozsahu nebo je vyčlenit do přílohy smlouvy (např. výrobní postup, výkres, atd.) a takovou přílohu, jejímž obsahem je pouze obchodní tajemství, neuveřejnit.
Další články
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
