Ostatní | Dominik Macek | 04.06.2019

Nevejrej jako Weyr Zdroj: Fotolia

Nevejrej jako Weyr

Není výr [vejr] jako Weyr. Jeden z nich je vyjmenovaným slovem a králem noci, druhý pak byl profesorem doktorem a 25. dubna jsme si připomněli 140. výročí jeho narození. Tak nějak podvědomě o Weyrovi tušíme všichni, kdyby nám o něm někdo vyprávěl nebo se na něj dokonce ptal, budeme se sebejistotou právníkům vlastní kývat hlavou, obdivovat jeho dílo a při zodpovězení jakékoli otázky to zahrajeme do autu prohlášením, že to byl velký inspirativní muž devatera řemesel.

Dominik Macek

Univerzita Karlova, Právnická fakulta

Dominik Macek

Univerzita Karlova, Právnická fakulta

Jenže on jím opravdu byl. Věnujme mu hlasitou vzpomínku nad netradičním medailonem, který si rozhodně zaslouží.

František Weyr byl skutečný Evropan. Narodil se v české rodině ve Vídni, a to nikoli se zlatou, nýbrž akademickou lžičkou v ústech, otec byl univerzitním profesorem matematiky a členem vídeňské Akademie věd, strýc rektorem pražské techniky. Dostudoval gymnázium v Praze a navázal studiem tamní staroslavné právnické fakulty (ano, autor je jejím studentem), profesně pak léta působil v krásném Brně (ano, autor je z ½ Moravanem). Působil na půli cesty mezi Prahou a Vídní a z Brna udělal středobod svého žití.

Dodnes je fascinující jeho činorodost, jako u mnoha mužů jeho doby. Byl nejen právníkem, ale též na housle hrajícím právním filozofem (dokonce byl posluchačem Masarykovým, který na housle hrál též), dále taky statistikem. U toho je radno se zastavit. Byl výjimkou z pravidla, že na práva se chodí tehdy, když studentovi matematika nejde a nedělá mu dobře pohled na krev, snad právě pro otcovy geny byl zběhlý v matematice, a právě pro své dispozice ve statistice se stal v nové republice předsedou Státního úřadu statistického a členem Mezinárodního institutu statistického v Haagu. Jen tak mimochodem se po příchodu do Brna stal mimořádným i řádným profesorem věd právních na brněnské technice. A proč vlastně na technice, ptáte se? Šlo totiž svého času o jedinou vysokou školu na Moravě, která tak pod svá křídla vzala i jiné vědní obory. Ve volném čase pak Weyr v Brně spoluzakládal právnickou fakultu, kde se stal prvním děkanem (a ještě si pak jednoletý mandát dvakrát zopakoval, když zrovna nebyl rektorem celé Masarykovy univerzity). Vzhledem k jeho činnosti není s podivem, že zasedal coby poslanec za Českou státoprávní demokracii v prvním čs. parlamentu, kde se stal jedním ze spolutvůrců ústavy z roku 1920. O jeho členství v brněnském zastupitelstvu a obecní radě, Mezinárodním institutu pro právo veřejné v Paříži nebo Rumunského institutu pro správní právo a dalších netřeba hovořit. Byl to vskutku renesanční člověk (a nebyl ve své generaci rozhodně sám), dalo by se tedy renesančním lidem říkat s klidem lidé prvorepublikoví. 

Za druhé světové války, která jej zastihla v kulatých šedesáti letech, zanechav v Brně nejen svou knihovnu, ale též vědeckou práci, se uchýlil do Prahy, aby se po osvobození už v říjnu roku 1945 zase vrátil do milovaného Brna. V době tzv. třetí republiky i přes zdravotní obtíže opět vyučoval, a to nejen na fakultě, ale též ve svém bytovém semináři pro necelých dvacet studentů a absolventů práv. Kdo vlastně dnes navazuje se studenty tak úzký profesní kontakt a věnuje se jim i po skončení povinné výuky? Ve tříletém poválečném intermezzu se stal lidovcem a psal své paměti. Ještě v dubnu 1947 mu kolegové připravili překvapení v podobě promování čestným doktorem, o rok později byl už však komunistickým akčním výborem odstaven od vědecké a pedagogické práce a zanedlouho nuceně penzionován, v červnu 1951 odešel na věčnost.

Mimochodem, aby to nezapadlo, během toho všeho vypracoval ještě svou slavnou normativní teorii věd právních a dokončil s kolegy pětisvazkový Slovník veřejného práva československého, o další bohaté publikační činnosti nemluvě.  Ale o tom až jindy. 

Teď už, milý čtenáři, nevejrej jako Weyr a ponoř se zpátky do hlubin platného práva. Díky za tvůj čas.

teorie práva právní profese historie František Weyr

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.
Hodnotilo 14 čtenářů

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články