Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Co se stalo
Řidička a spolujezdec požadovali po zemědělci náhradu škody, resp. újmy poté, co se balík sena skutálel z louky a narazil do jejich vozidla. Soudy dospěly k závěru, že balík se nemohl rozjet sám, ale v důsledku nezjištěného vnějšího vlivu.
Jak se na věc dívá Ústavní soud
Ústavní soud se zabýval výkladem § 2924 občanského zákoníku, podle nějž ten, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí.
Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Ústavní soud zdůraznil, že provozovatel se nemůže bez dalšího zprostit své odpovědnosti jen proto, že do jeho provozu nějakým způsobem zasáhl vnější vliv, např. i třetí osoba. Naopak, je třeba důsledně posuzovat specifika jednotlivých provozů včetně s nimi spojeného rizika, že do nich mohou právě i třetí osoby zasahovat a z takových zásahů (třeba i neoprávněných) může dalším osobám vzniknout újma.
Tzn. pouhý zásah vnějšího vlivu nestačí – vždy je nutné hodnotit konkrétní provoz a míru prevence.
Co to znamená v praxi
Pokud podnikání vytváří rizikovou situaci, zejména v prostředí, kde se pohybují běžně další osoby, je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
Soud bude hodnotit zejména:
- jaká opatření bylo možné rozumně přijmout
- zda byla skutečně realizována.
- V praxi by takový obezřetný preventivní přístup měli přijmout typicky podnikatelé např. v logistice (manipulace s paletami, kontejnery apod.) nebo stavebnictví, zkrátka v provozech, které jsou realizovány v prostředí, v němž nelze vyloučit nebo účinně omezit kontakt s jinými osobami z vnějšku.
Na co si dát pozor
Provozovatel by měl počítat i s možností zásahu třetí osoby do svého provozu, a to i neoprávněného.
Předvídání těchto situací by mělo být součástí odpovědného řízení rizik podnikatele, např. v rámci firemního compliance.
Blíže viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3531/25 ze dne 28. 1. 2026.
Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
