Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Co se stalo
Řidička a spolujezdec požadovali po zemědělci náhradu škody, resp. újmy poté, co se balík sena skutálel z louky a narazil do jejich vozidla. Soudy dospěly k závěru, že balík se nemohl rozjet sám, ale v důsledku nezjištěného vnějšího vlivu.
Jak se na věc dívá Ústavní soud
Ústavní soud se zabýval výkladem § 2924 občanského zákoníku, podle nějž ten, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí.
Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Ústavní soud zdůraznil, že provozovatel se nemůže bez dalšího zprostit své odpovědnosti jen proto, že do jeho provozu nějakým způsobem zasáhl vnější vliv, např. i třetí osoba. Naopak, je třeba důsledně posuzovat specifika jednotlivých provozů včetně s nimi spojeného rizika, že do nich mohou právě i třetí osoby zasahovat a z takových zásahů (třeba i neoprávněných) může dalším osobám vzniknout újma.
Tzn. pouhý zásah vnějšího vlivu nestačí – vždy je nutné hodnotit konkrétní provoz a míru prevence.
Co to znamená v praxi
Pokud podnikání vytváří rizikovou situaci, zejména v prostředí, kde se pohybují běžně další osoby, je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
Soud bude hodnotit zejména:
- jaká opatření bylo možné rozumně přijmout
- zda byla skutečně realizována.
- V praxi by takový obezřetný preventivní přístup měli přijmout typicky podnikatelé např. v logistice (manipulace s paletami, kontejnery apod.) nebo stavebnictví, zkrátka v provozech, které jsou realizovány v prostředí, v němž nelze vyloučit nebo účinně omezit kontakt s jinými osobami z vnějšku.
Na co si dát pozor
Provozovatel by měl počítat i s možností zásahu třetí osoby do svého provozu, a to i neoprávněného.
Předvídání těchto situací by mělo být součástí odpovědného řízení rizik podnikatele, např. v rámci firemního compliance.
Blíže viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3531/25 ze dne 28. 1. 2026.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
