Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Co se stalo
Řidička a spolujezdec požadovali po zemědělci náhradu škody, resp. újmy poté, co se balík sena skutálel z louky a narazil do jejich vozidla. Soudy dospěly k závěru, že balík se nemohl rozjet sám, ale v důsledku nezjištěného vnějšího vlivu.
Jak se na věc dívá Ústavní soud
Ústavní soud se zabýval výkladem § 2924 občanského zákoníku, podle nějž ten, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí.
Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Ústavní soud zdůraznil, že provozovatel se nemůže bez dalšího zprostit své odpovědnosti jen proto, že do jeho provozu nějakým způsobem zasáhl vnější vliv, např. i třetí osoba. Naopak, je třeba důsledně posuzovat specifika jednotlivých provozů včetně s nimi spojeného rizika, že do nich mohou právě i třetí osoby zasahovat a z takových zásahů (třeba i neoprávněných) může dalším osobám vzniknout újma.
Tzn. pouhý zásah vnějšího vlivu nestačí – vždy je nutné hodnotit konkrétní provoz a míru prevence.
Co to znamená v praxi
Pokud podnikání vytváří rizikovou situaci, zejména v prostředí, kde se pohybují běžně další osoby, je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
Soud bude hodnotit zejména:
- jaká opatření bylo možné rozumně přijmout
- zda byla skutečně realizována.
- V praxi by takový obezřetný preventivní přístup měli přijmout typicky podnikatelé např. v logistice (manipulace s paletami, kontejnery apod.) nebo stavebnictví, zkrátka v provozech, které jsou realizovány v prostředí, v němž nelze vyloučit nebo účinně omezit kontakt s jinými osobami z vnějšku.
Na co si dát pozor
Provozovatel by měl počítat i s možností zásahu třetí osoby do svého provozu, a to i neoprávněného.
Předvídání těchto situací by mělo být součástí odpovědného řízení rizik podnikatele, např. v rámci firemního compliance.
Blíže viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3531/25 ze dne 28. 1. 2026.
Další články
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.




