Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Co se stalo
Řidička a spolujezdec požadovali po zemědělci náhradu škody, resp. újmy poté, co se balík sena skutálel z louky a narazil do jejich vozidla. Soudy dospěly k závěru, že balík se nemohl rozjet sám, ale v důsledku nezjištěného vnějšího vlivu.
Jak se na věc dívá Ústavní soud
Ústavní soud se zabýval výkladem § 2924 občanského zákoníku, podle nějž ten, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí.
Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Ústavní soud zdůraznil, že provozovatel se nemůže bez dalšího zprostit své odpovědnosti jen proto, že do jeho provozu nějakým způsobem zasáhl vnější vliv, např. i třetí osoba. Naopak, je třeba důsledně posuzovat specifika jednotlivých provozů včetně s nimi spojeného rizika, že do nich mohou právě i třetí osoby zasahovat a z takových zásahů (třeba i neoprávněných) může dalším osobám vzniknout újma.
Tzn. pouhý zásah vnějšího vlivu nestačí – vždy je nutné hodnotit konkrétní provoz a míru prevence.
Co to znamená v praxi
Pokud podnikání vytváří rizikovou situaci, zejména v prostředí, kde se pohybují běžně další osoby, je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
Soud bude hodnotit zejména:
- jaká opatření bylo možné rozumně přijmout
- zda byla skutečně realizována.
- V praxi by takový obezřetný preventivní přístup měli přijmout typicky podnikatelé např. v logistice (manipulace s paletami, kontejnery apod.) nebo stavebnictví, zkrátka v provozech, které jsou realizovány v prostředí, v němž nelze vyloučit nebo účinně omezit kontakt s jinými osobami z vnějšku.
Na co si dát pozor
Provozovatel by měl počítat i s možností zásahu třetí osoby do svého provozu, a to i neoprávněného.
Předvídání těchto situací by mělo být součástí odpovědného řízení rizik podnikatele, např. v rámci firemního compliance.
Blíže viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3531/25 ze dne 28. 1. 2026.
Další články
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
