Nová pravidla pro elektronická podání daňového přiznání
Novelou daňového řádu došlo k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v případě, že daňoví poplatníci podají daňové přiznání elektronicky.
Novelou daňového řádu došlo k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v případě, že daňoví poplatníci podají daňové přiznání elektronicky. § 136 odst. 2 daňového řádu nově zní:
(2) Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na
a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud 1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo 2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.
Z výše uvedeného je zřejmé, že daňovému poplatníkovi (fyzické či právnické osobě) končí základní lhůta 1. 4. 2021, a to bez ohledu na to, zda podá daňové přiznání elektronicky, či papírově. Pokud ale přiznání v základní lhůtě nepodá, získá jeden měsíc navíc za podmínky, že ve lhůtě do 3. 5. 2021 podá své daňové přiznání výhradně elektronicky. Osoby, které mají ze zákona zřízenou datovou schránku, musí podání učinit pouze elektronicky, takže pokud daňové přiznání nepodají v základní lhůtě, mají lhůtu prodlouženou v podstatě automaticky. Termín 3. 5. 2021 platí letos s ohledem na to, že 1. 5. 2021 je sobota. První pracovní den po skončení lhůty tak připadá na pondělí 3. 5. 2021.
Je potřeba si uvědomit, že podání daňového přiznání po řádném tříměsíčním termínu pro podání ovlivní zákonnou lhůtu nejen u daně z příjmů, ale i u sociálního a zdravotního pojištění, pokud OSVČ měla povinnost podat přehledy a zaplatit pojištění. Zákonná lhůta má vliv i na případnou vratku přeplatku na dani z příjmů. Pokud fyzická osoba využije elektronické podání (tzn. lhůta pro podání přiznání a platbu daně skončí 1. 5. 2021, respektive 3. 5. 2021) a požádá o vratku přeplatku, bude přeplatek vrácen do 1. 6. 2021, respektive do 3. 6. 2021.
Zdroj: bnt journal
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.




