Nová pravidla pro elektronická podání daňového přiznání
Novelou daňového řádu došlo k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v případě, že daňoví poplatníci podají daňové přiznání elektronicky.
Novelou daňového řádu došlo k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v případě, že daňoví poplatníci podají daňové přiznání elektronicky. § 136 odst. 2 daňového řádu nově zní:
(2) Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na
a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud 1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo 2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.
Z výše uvedeného je zřejmé, že daňovému poplatníkovi (fyzické či právnické osobě) končí základní lhůta 1. 4. 2021, a to bez ohledu na to, zda podá daňové přiznání elektronicky, či papírově. Pokud ale přiznání v základní lhůtě nepodá, získá jeden měsíc navíc za podmínky, že ve lhůtě do 3. 5. 2021 podá své daňové přiznání výhradně elektronicky. Osoby, které mají ze zákona zřízenou datovou schránku, musí podání učinit pouze elektronicky, takže pokud daňové přiznání nepodají v základní lhůtě, mají lhůtu prodlouženou v podstatě automaticky. Termín 3. 5. 2021 platí letos s ohledem na to, že 1. 5. 2021 je sobota. První pracovní den po skončení lhůty tak připadá na pondělí 3. 5. 2021.
Je potřeba si uvědomit, že podání daňového přiznání po řádném tříměsíčním termínu pro podání ovlivní zákonnou lhůtu nejen u daně z příjmů, ale i u sociálního a zdravotního pojištění, pokud OSVČ měla povinnost podat přehledy a zaplatit pojištění. Zákonná lhůta má vliv i na případnou vratku přeplatku na dani z příjmů. Pokud fyzická osoba využije elektronické podání (tzn. lhůta pro podání přiznání a platbu daně skončí 1. 5. 2021, respektive 3. 5. 2021) a požádá o vratku přeplatku, bude přeplatek vrácen do 1. 6. 2021, respektive do 3. 6. 2021.
Zdroj: bnt journal
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.




