Pět otázek pro Michala Vávru
Moderátor konference Právo ve veřejné správě, která je určena zejména zástupcům orgánů veřejné moci, profesně působí také v Rakousku. Na byrokratické postupy tamních úředníků narazil. "Často jsem nestihl věřit vlastním očím," říká Mgr. et Mgr. Michal Vávra v rozhovoru.
Patříte mezi každoroční jistoty konference Právo ve veřejné správě, v listopadu opět usednete za stolek moderátora. Na jaká témata se těšíte?
Nejprve děkuji za lichotku, že patřím k jistotám konference. Vynasnažím se opět publikum nezklamat a provést jej tentokrát dokonce dvěma sestrami PVVS, a to nejprve brněnskou a potom pražskou.
Ve své praxi se věnuji smlouvám a sporům ve stavebnictví, proto se nejvíce těším na brněnskou přednášku JUDr. Černohlávka o vadách díla a s tím souvisejících otázkách, a dále na pražskou přednášku JUDr. Buryana o novinkách ve stavební legislativě a judikatuře. Nicméně rád si vyslechnu i další témata, která mě a účastníky jistě obohatí.
Konference je zaměřena na zástupce státní správy a samosprávy. Vím o Vás, že působíte jako usazený evropský advokát v Rakousku. Jaké máte zkušenosti s tamějším správním právem?
Zkušenosti s rakouským správním právem mám, i když se mu věnuji spíše okrajově. Řešil jsem přestupky českých řidičů v Rakousku, v souvislosti se smlouvami na nemovitosti v Rakousku řízení před katastrálními soudy a stavební předpisy, v souvislosti s vysíláním zaměstnanců pak mnohdy dosti nekompromisní přístup úředníků rakouské finanční policie apod.
V České republice jsou úředníci vnímáni spíše negativně. Jak je tomu u našich jižních sousedů?
Vaše otázka ve mně evokuje vzpomínku na román Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu z doby Kakánie (jak rakousko-uherskou monarchii označil rakouský spisovatel Robert Musil) a větu soudního rady Váchy, že byrokracie je svého druhu aristokracie a že jen úředníci nejsou náležitě hrdí na to, že k ní patří.
Myslím, že i dnešní rakouští úředníci si nesou tento historický odkaz v sobě a přebujelou rakouskou byrokracii nedávno kritizoval i aktuální spolkový kancléř Sebastian Kurz a volal po jejím odstranění.
Sám jsem na byrokratické postupy rakouských úředníků narazil např. při shora uváděném ukládání vysokých pokut českým zaměstnavatelům při vysílání zaměstnanců do Rakouska, kdy jsem často nestihl věřit vlastním očím.
Nicméně i v rakouském služebním zákoně o úřednících je v § 43 odst. 3 stanoveno, že úředník je povinen účastníky v rámci jeho služebních úkolů podporovat a informovat, pokud je to slučitelné se zájmy služby a příkazem nestrannosti vedení úřadu.
Co byste udělal s chlebíčkem spadlým na zem? Narážím na jedno z konferenčních témat.
Chlebíček spadlý na zem doma bych zvednul, a pokud by spadl namazanou stranou na zem (což je pravidlo), asi bych ho smutně vyhodil. Chlebíček spadlý na zem ve společnosti bych nechal ležet a požádal obsluhu o pomoc. V souvislosti s tímto problémem bych chtěl vyzvat pořadatele různých banketů, rautů apod., aby na toto pravidlo pamatovali i při stanovování (zpravidla pohříchu malého) počtu stolečků. Etiketní příspěvek je na konferenci nový a jsem zvědavý, co nového se přiučíme.
Jako moderátor se s plénem rád dělíte o vtipy. Letos se jejich téma díky pražskému a brněnskému termínu konference „PVVS“ přímo nabízí, nemyslíte?
Jsem toho názoru, že dobrý vtip či glosa k úkolům moderátora bytostně patří. Vtipů Pražáků na Brňáky a naopak je spousta špatných (a pár suprových), nicméně pokud chci s úspěchem přežít obě konference a zůstat jistotou ve smyslu otázky 1. i nadále, měl bych být v tomto ohledu opatrný. Hlavně se nesmím splést, v jakém městě zrovna moderuji.
Všiml jsem si třeba, že příspěvek o etiketě v Praze nebude. To lze podle mého názoru vyložit různým způsobem.
V poslední době mě taky upoutala soutěž o název nového brněnského vlakového nádraží, vypsaná brněnským magistrátem. Mezi navrhovanými názvy jsou např. Šalingrad, Vídeň-sever, Praha-východ či Osvětlená zatáčka na trase Praha-Vídeň.
Konference Právo ve veřejné správě proběhne 13. 11. 2018 v Brně a 27. 11. 2018 v Praze. Podrobné informace naleznete na www.pvvs.cz.
Další články
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.



