Pozor na falešné přátele!
Všichni, kteří jsme se někdy učili nějaký cizí jazyk, si asi vzpomeneme na pocity zklamání, kdy nám nějaké slovo přišlo povědomé, připomínalo nám něco v češtině, a nakonec se ukázalo, že jeho význam je zcela odlišný. Odborně se taková slova nazývají falešní přátelé a příkladů, s nimiž se setkáváme v jazyce práva, je bezpočet.
Ať už se jedná o slova obecná, která se používají v právních textech (actual není aktuální a eventuálně není eventually), nebo o termíny vyloženě právní (caution není kauce, firm není obchodní firma a advocate není, s výjimkou Skotska, advokát).
V tomto příspěvku bych se však rád zamyslel nad dvojicí slov korporace a korporátní a nad jejich anglickými protějšky. Začneme významem těchto slov v češtině. Slovník spisovné češtiny (SSČ) definuje v právním významu korporaci jako právnickou osobu s podkladem převážně osobním (např. spolek), což je v zásadě v souladu s významem, který používá i platný občanský zákoník, kdy jsou korporace sdružením osob, oproti fundacím, jež jsou sdružením majetku. Definici adjektiva korporátní v SSČ nenajdeme, musíme si moci typickými kolokacemi. Většinou toto adjektivum odkazuje k obchodním korporacím, či společnostem, například korporátní právo je právo obchodních korporací, korporátní dluhopisy jsou dluhopisy vydávané obchodními společnostmi. Příkladů bychom jistě nalezli více, přičemž většinou nepůjde o zákonné termíny, ale spíše o žargon.
Jak je to ale s anglickými protějšky? Problém nastává už u podstatného jména corporation, se kterým se setkáváme převážně v americké angličtině, kde znamená[1] firm that meets certain legal requirements to be recognized as having a legal existence, as an entity separate and distinct from its owners. Corporations are owned by their stockholders (shareholders) who share in profits and losses generated through the firm’s operations. Jedná se tedy o druh obchodní společnosti, pro niž je navíc typické omezené ručení, tzn. odpovídá českým kapitálovým společnostem, nejvíce pak společnosti akciové. Ostatně jako corporations se označují i významné společnosti jako Microsoft Corporation či Toyota Motor Corporation. V tomto významu je tedy nejbližším českým ekvivalentem pro corporation akciová společnost. Nicméně corporation má v angličtině ještě jeden, obecnější význam: group of persons who are deemed in law to be a single legal entity. The corporate entity is legally distinct from its members; it has legal personality and can hold property, sue and be sued in its own name as if it were a natural person[2]. V tomto významu je tedy termín corporation blízký českému termínu korporace v doktrinálním významu. Jsou tedy corporation a korporace falešní přátelé? Ano i ne.
Zajímavá je však i situace týkající se odvozeného adjektiva corporate. I v tomto případě se totiž setkáme s oběma významy. Zatímco spojení jako corporate lawyer, corporate bond, corporate banking[3] odpovídají českému významu korporátní a můžeme snad spekulovat, že tyto kolokace do češtiny pronikají právě z angličtiny, termíny jako corporate income tax, corporate manslaughter či corporate executor jsou složitější. V těchto případech totiž význam adjektiva corporate souvisí s obecnějším významem slova corporation. Corporate income tax je tedy daň z příjmu právnických osob. Trestný čin corporate manslaughter (ve Skotsku označován jako corporate homicide) je definován jako usmrcení spáchané obchodní společností nebo organizací (např. i policií), obecně tedy právnickou osobou. Ukazuje se zde odlišný pohled českého a anglického systému trestního práva, kdy v Anglii se jedná o speciální skutkové podstaty upravené v samostatném zákoně (Corporate Manslaughter and Corporate Homicide Act 2007), u nás se jedná o skutkovou podstatu podle trestního zákoníku, na niž se vztahuje trestní odpovědnost právnických osob. A konečně corporate executor je právnická osoba, která je jmenována vykonavatelem závěti. Jsou tedy adjektiva corporate a korporátní falešnými přáteli? Opět ano i ne. Ve spojeních, která jsou spíše žargonem, si významově odpovídají, v samotných právních termínech však corporate častěji odkazuje k obecnějšímu významu slova corporation.
Co z toho plyne? Ani když narazíme ve dvou jazycích na slova, která musí zaručeně pocházet ze stejného základu, neznamená to, že v důsledku odlišného jazykového vývoje znamenají totéž.
[1] http://www.businessdictionary.com/definition/corporation.html
[2] Collins Dictionary of Law
[3] K obchodním společnostem se adjektivum corporate vztahuje i v dnes často skloňovaných termínech corporate governance či corporate social responsibility. První z termínů se standardně překládá jako správa a řízení společnosti, druhý jako společenská odpovědnost firem, kdy termín firma je použit v ekonomickém, nikoliv právním významu.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



