Pozor na falešné přátele!
Všichni, kteří jsme se někdy učili nějaký cizí jazyk, si asi vzpomeneme na pocity zklamání, kdy nám nějaké slovo přišlo povědomé, připomínalo nám něco v češtině, a nakonec se ukázalo, že jeho význam je zcela odlišný. Odborně se taková slova nazývají falešní přátelé a příkladů, s nimiž se setkáváme v jazyce práva, je bezpočet.
Ať už se jedná o slova obecná, která se používají v právních textech (actual není aktuální a eventuálně není eventually), nebo o termíny vyloženě právní (caution není kauce, firm není obchodní firma a advocate není, s výjimkou Skotska, advokát).
V tomto příspěvku bych se však rád zamyslel nad dvojicí slov korporace a korporátní a nad jejich anglickými protějšky. Začneme významem těchto slov v češtině. Slovník spisovné češtiny (SSČ) definuje v právním významu korporaci jako právnickou osobu s podkladem převážně osobním (např. spolek), což je v zásadě v souladu s významem, který používá i platný občanský zákoník, kdy jsou korporace sdružením osob, oproti fundacím, jež jsou sdružením majetku. Definici adjektiva korporátní v SSČ nenajdeme, musíme si moci typickými kolokacemi. Většinou toto adjektivum odkazuje k obchodním korporacím, či společnostem, například korporátní právo je právo obchodních korporací, korporátní dluhopisy jsou dluhopisy vydávané obchodními společnostmi. Příkladů bychom jistě nalezli více, přičemž většinou nepůjde o zákonné termíny, ale spíše o žargon.
Jak je to ale s anglickými protějšky? Problém nastává už u podstatného jména corporation, se kterým se setkáváme převážně v americké angličtině, kde znamená[1] firm that meets certain legal requirements to be recognized as having a legal existence, as an entity separate and distinct from its owners. Corporations are owned by their stockholders (shareholders) who share in profits and losses generated through the firm’s operations. Jedná se tedy o druh obchodní společnosti, pro niž je navíc typické omezené ručení, tzn. odpovídá českým kapitálovým společnostem, nejvíce pak společnosti akciové. Ostatně jako corporations se označují i významné společnosti jako Microsoft Corporation či Toyota Motor Corporation. V tomto významu je tedy nejbližším českým ekvivalentem pro corporation akciová společnost. Nicméně corporation má v angličtině ještě jeden, obecnější význam: group of persons who are deemed in law to be a single legal entity. The corporate entity is legally distinct from its members; it has legal personality and can hold property, sue and be sued in its own name as if it were a natural person[2]. V tomto významu je tedy termín corporation blízký českému termínu korporace v doktrinálním významu. Jsou tedy corporation a korporace falešní přátelé? Ano i ne.
Zajímavá je však i situace týkající se odvozeného adjektiva corporate. I v tomto případě se totiž setkáme s oběma významy. Zatímco spojení jako corporate lawyer, corporate bond, corporate banking[3] odpovídají českému významu korporátní a můžeme snad spekulovat, že tyto kolokace do češtiny pronikají právě z angličtiny, termíny jako corporate income tax, corporate manslaughter či corporate executor jsou složitější. V těchto případech totiž význam adjektiva corporate souvisí s obecnějším významem slova corporation. Corporate income tax je tedy daň z příjmu právnických osob. Trestný čin corporate manslaughter (ve Skotsku označován jako corporate homicide) je definován jako usmrcení spáchané obchodní společností nebo organizací (např. i policií), obecně tedy právnickou osobou. Ukazuje se zde odlišný pohled českého a anglického systému trestního práva, kdy v Anglii se jedná o speciální skutkové podstaty upravené v samostatném zákoně (Corporate Manslaughter and Corporate Homicide Act 2007), u nás se jedná o skutkovou podstatu podle trestního zákoníku, na niž se vztahuje trestní odpovědnost právnických osob. A konečně corporate executor je právnická osoba, která je jmenována vykonavatelem závěti. Jsou tedy adjektiva corporate a korporátní falešnými přáteli? Opět ano i ne. Ve spojeních, která jsou spíše žargonem, si významově odpovídají, v samotných právních termínech však corporate častěji odkazuje k obecnějšímu významu slova corporation.
Co z toho plyne? Ani když narazíme ve dvou jazycích na slova, která musí zaručeně pocházet ze stejného základu, neznamená to, že v důsledku odlišného jazykového vývoje znamenají totéž.
[1] http://www.businessdictionary.com/definition/corporation.html
[2] Collins Dictionary of Law
[3] K obchodním společnostem se adjektivum corporate vztahuje i v dnes často skloňovaných termínech corporate governance či corporate social responsibility. První z termínů se standardně překládá jako správa a řízení společnosti, druhý jako společenská odpovědnost firem, kdy termín firma je použit v ekonomickém, nikoliv právním významu.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




