Odškodnění za nevěru?
Setkala jsem se s dotazem, zda by nešlo v rámci rozvodu manželství požadovat po záletníkovi i odškodnění za jeho nevěru? To je otázka doslova do pranice! Zkoumala jsem a hledala a zjistila jsem, že se právní teorie (jak tomu tak už bývá) v názorech rozchází. Avšak odškodnění nevylučuje!
Nejsem obhájcem řešení partnerských problémů na veřejnosti, anebo před soudy. Jedná se přece o věc natolik osobní a intimní, že je na místě vy/řešit vše doma, beze svědků, pokud je to vůbec možné. Dnes máme navíc k dispozici i manželské a předmanželské poradny a mediátory, kteří jako nezávislý kormidelník pomohou oběma „ve při“ proplout úskalími jejich hádek do opět jistějších vod přístavu nazývanému manželství.
Psychologové jako odborníci v oboru nanejvýš zkušení přirovnávají rozvod nebo rozchod partnerů z důvodu nevěry k tragédii z největších. Rány emocionální, morální a psychické, duševní útrapy, nespavost, strach o budoucnost, o rodinu, o děti, atd. a atd., to všechno míří přímo do srdce a hluboko. I dobře míněná rada „Všechno zahojí čas“, anebo „Pro jedno kvítí, slunce nesvítí!“, se s úspěchem míjejí účinkem.
Co tedy s tím? Slepá, avšak spravedlivá Bohyně Themis, je nestranná. Ví, že právo má člověka chránit, je li v jeho sféře postiženo jednáním jiného, a to zvlášť pokud se jedná o úmyslné jednání, které je navíc vedeno zavrženíhodnou pohnutkou, nikoli omluvitelnou. Je namístě, aby poškozený po nevěrníkovi požadoval odpovídající kompenzaci = zadostiučinění, a to třeba i v penězích.
Stavy shora uvedené představují tzv. nemajetkovou újmu na přirozených právech podvedeného manžela/partnera, kterou Občanský zákoník upravuje v ust. § 2956 a následujících. K podání žaloby a k tomu, aby se podvedený manžel domohl s úspěchem odčinění své újmy a zahojil tak svá práva alespoň finančně, musí prokázat mj. tzv. protiprávnost. Tedy to, že byly porušeny povinnosti manželské věrnosti podle ust. § 687 odst. 2 obč. zákoníku, které se řídí pravidly o závazcích jako každé jiné obč. právní závazky, a to buď na základě § 11, nebo na základě § 1723 odst. 2 obč. zákoníku.
Pro zajímavost: v ČR pro rozvod manželství nevěra jako jediný důvod nestačí. U tzv. sporného rozvodu se sice zjišťuje příčina rozvratu manželství, nikoli však už to, kdo rozvrat zavinil.
A odpověď na otázku na samém začátku? Nevěra by měla být nevěrníkovi při rozvodu přičtena „k dobru“, a to v podobě finančního postihu za porušení jeho závazků v manželství. Vždyť přece ochrana duševní integrity je též pod ochranou českého právního řádu, no ne?
Článek byl republikován z firemního měsíčníku BMT Medical Technology s.r.o.
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




