Odškodnění za nevěru?
Setkala jsem se s dotazem, zda by nešlo v rámci rozvodu manželství požadovat po záletníkovi i odškodnění za jeho nevěru? To je otázka doslova do pranice! Zkoumala jsem a hledala a zjistila jsem, že se právní teorie (jak tomu tak už bývá) v názorech rozchází. Avšak odškodnění nevylučuje!
Nejsem obhájcem řešení partnerských problémů na veřejnosti, anebo před soudy. Jedná se přece o věc natolik osobní a intimní, že je na místě vy/řešit vše doma, beze svědků, pokud je to vůbec možné. Dnes máme navíc k dispozici i manželské a předmanželské poradny a mediátory, kteří jako nezávislý kormidelník pomohou oběma „ve při“ proplout úskalími jejich hádek do opět jistějších vod přístavu nazývanému manželství.
Psychologové jako odborníci v oboru nanejvýš zkušení přirovnávají rozvod nebo rozchod partnerů z důvodu nevěry k tragédii z největších. Rány emocionální, morální a psychické, duševní útrapy, nespavost, strach o budoucnost, o rodinu, o děti, atd. a atd., to všechno míří přímo do srdce a hluboko. I dobře míněná rada „Všechno zahojí čas“, anebo „Pro jedno kvítí, slunce nesvítí!“, se s úspěchem míjejí účinkem.
Co tedy s tím? Slepá, avšak spravedlivá Bohyně Themis, je nestranná. Ví, že právo má člověka chránit, je li v jeho sféře postiženo jednáním jiného, a to zvlášť pokud se jedná o úmyslné jednání, které je navíc vedeno zavrženíhodnou pohnutkou, nikoli omluvitelnou. Je namístě, aby poškozený po nevěrníkovi požadoval odpovídající kompenzaci = zadostiučinění, a to třeba i v penězích.
Stavy shora uvedené představují tzv. nemajetkovou újmu na přirozených právech podvedeného manžela/partnera, kterou Občanský zákoník upravuje v ust. § 2956 a následujících. K podání žaloby a k tomu, aby se podvedený manžel domohl s úspěchem odčinění své újmy a zahojil tak svá práva alespoň finančně, musí prokázat mj. tzv. protiprávnost. Tedy to, že byly porušeny povinnosti manželské věrnosti podle ust. § 687 odst. 2 obč. zákoníku, které se řídí pravidly o závazcích jako každé jiné obč. právní závazky, a to buď na základě § 11, nebo na základě § 1723 odst. 2 obč. zákoníku.
Pro zajímavost: v ČR pro rozvod manželství nevěra jako jediný důvod nestačí. U tzv. sporného rozvodu se sice zjišťuje příčina rozvratu manželství, nikoli však už to, kdo rozvrat zavinil.
A odpověď na otázku na samém začátku? Nevěra by měla být nevěrníkovi při rozvodu přičtena „k dobru“, a to v podobě finančního postihu za porušení jeho závazků v manželství. Vždyť přece ochrana duševní integrity je též pod ochranou českého právního řádu, no ne?
Článek byl republikován z firemního měsíčníku BMT Medical Technology s.r.o.
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
