Odškodnění za nevěru?
Setkala jsem se s dotazem, zda by nešlo v rámci rozvodu manželství požadovat po záletníkovi i odškodnění za jeho nevěru? To je otázka doslova do pranice! Zkoumala jsem a hledala a zjistila jsem, že se právní teorie (jak tomu tak už bývá) v názorech rozchází. Avšak odškodnění nevylučuje!
Nejsem obhájcem řešení partnerských problémů na veřejnosti, anebo před soudy. Jedná se přece o věc natolik osobní a intimní, že je na místě vy/řešit vše doma, beze svědků, pokud je to vůbec možné. Dnes máme navíc k dispozici i manželské a předmanželské poradny a mediátory, kteří jako nezávislý kormidelník pomohou oběma „ve při“ proplout úskalími jejich hádek do opět jistějších vod přístavu nazývanému manželství.
Psychologové jako odborníci v oboru nanejvýš zkušení přirovnávají rozvod nebo rozchod partnerů z důvodu nevěry k tragédii z největších. Rány emocionální, morální a psychické, duševní útrapy, nespavost, strach o budoucnost, o rodinu, o děti, atd. a atd., to všechno míří přímo do srdce a hluboko. I dobře míněná rada „Všechno zahojí čas“, anebo „Pro jedno kvítí, slunce nesvítí!“, se s úspěchem míjejí účinkem.
Co tedy s tím? Slepá, avšak spravedlivá Bohyně Themis, je nestranná. Ví, že právo má člověka chránit, je li v jeho sféře postiženo jednáním jiného, a to zvlášť pokud se jedná o úmyslné jednání, které je navíc vedeno zavrženíhodnou pohnutkou, nikoli omluvitelnou. Je namístě, aby poškozený po nevěrníkovi požadoval odpovídající kompenzaci = zadostiučinění, a to třeba i v penězích.
Stavy shora uvedené představují tzv. nemajetkovou újmu na přirozených právech podvedeného manžela/partnera, kterou Občanský zákoník upravuje v ust. § 2956 a následujících. K podání žaloby a k tomu, aby se podvedený manžel domohl s úspěchem odčinění své újmy a zahojil tak svá práva alespoň finančně, musí prokázat mj. tzv. protiprávnost. Tedy to, že byly porušeny povinnosti manželské věrnosti podle ust. § 687 odst. 2 obč. zákoníku, které se řídí pravidly o závazcích jako každé jiné obč. právní závazky, a to buď na základě § 11, nebo na základě § 1723 odst. 2 obč. zákoníku.
Pro zajímavost: v ČR pro rozvod manželství nevěra jako jediný důvod nestačí. U tzv. sporného rozvodu se sice zjišťuje příčina rozvratu manželství, nikoli však už to, kdo rozvrat zavinil.
A odpověď na otázku na samém začátku? Nevěra by měla být nevěrníkovi při rozvodu přičtena „k dobru“, a to v podobě finančního postihu za porušení jeho závazků v manželství. Vždyť přece ochrana duševní integrity je též pod ochranou českého právního řádu, no ne?
Článek byl republikován z firemního měsíčníku BMT Medical Technology s.r.o.
Další články
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.




