Právní výzvy Green Dealu
Platforma Rozumné právo: Česko musí zintenzivnit přípravu na změny a zohlednit závazky vyplývající ze Zelené dohody (tzv. Green Deal) i v právní oblasti.
V poslední době jsou stále více diskutovány závazky a výzvy vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu[1], základní rozvojové unijní strategie, pro členské státy Evropské unie. Dlouhodobý rozpočet EU a Plán EU na podporu oživení ekonomiky[2] počítá s tím, že investice do evropské ekonomiky, zasažené v posledním období pandemií, budou směřovány z podstatné části právě do opatření na podporu environmentální udržitelnosti, zejména na snižování emisí pomocí nástrojů Zelené dohody, a do rozvoje digitálního věku. Platforma Rozumné právo si je vědoma komplexity tématu Zelené dohody i svých omezených možností jej přesně právně pojmout, zejména s ohledem na jeho věcnou složitost, rozsah dotčených oblastí a citlivost. Nepřísluší jí komentovat politickou či environmentální potřebnost Green Dealu, ale bere jej jako skutečnost, z níž plynou právní výzvy, které je třeba vzít na vědomí a zohlednit v právním řádu ČR. Dle jejího názoru je každopádně třeba v České republice zintenzivnit právní podporu pro přípravu ekonomiky na změny, které budou s implementací Zelené dohody nutně spojeny ve středně- a dlouhodobém hledisku s ohledem na rozvojové výzvy Evropské unie směřující k tzv. udržitelnosti (enviromentální, sociální a hospodářské). Je nutné vytvořit vhodné podmínky pro české podnikatele, pokud chtějí uspět na vnitřním trhu, a zároveň změny vyvážit účinnými sociálními opatřeními (spravedlivý přechod).
Doporučení:
- K naplňování závazků Zelené dohody by měl být určen centrální orgán státní správy, coby součást vlády nebo jí přímo podřízený; přes tuto centrální úroveň je třeba zajistit koordinaci napříč jednotlivými rezorty, například ustanovením koordinátora v jednotlivých dotčených rezortech (na ministerstvech), který bude vybaven potřebnou pravomocí a odpovědností v rámci daného rezortu.
- Naplňování Zelené dohody je třeba promítnout do závazků veřejnoprávních institucí, státem řízených organizací či státem vlastněných společností; tyto instituce budou postupovat s řádnou péčí, pouze pokud jejich postupy budou v souladu se závazky Zelené dohody. To by se mělo týkat jejich běžného provozu, veřejných investic i činností v jakýchkoliv jiných svěřených agendách.
- Je třeba zanalyzovat a legislativně promítnout intenzivnější podporu udržitelných řešení (daně, příplatky / bonusy, příp. též sankce), vytvořit příznivé podmínky pro výzkum a implementaci inovativních řešení, rozvoj obnovitelných zdrojů a prevenci vzniku odpadu a jeho zpracování, a urychlit identifikaci a odstranění překážek pro jejich rozvoj v praxi (např. regulace znovuvyužití odpadů, zálohování, označování výrobků a obalů, právo na opravu výrobků, prosazování rozšířené záruky výrobců (EPR) včetně ekomodulace do dalších oblastí, regulace komunitní energetiky apod.).
- Je důležité, aby pravidla čerpání z příslušných dotačních programů byla jasná, přehledná a jednoduchá, a čerpání dotací bylo přístupné a spolehlivé i pro malé a střední podniky. Podmínky dotačních programů musí odpovídat účelu a smyslu Zelené dohody. Postoj kontrolních orgánů musí být pro příjemce dotací předvídatelný.
- Cíle Zelené dohody lze podpořit stanovením základních povinností v právních předpisech upravujících stavební, zemědělské, zakázkové či živnostenské právo, jakož i v předpisech upravujících hospodaření státu, samospráv a dalších veřejných institucí.
- Udržitelnost klimatu a využívání přírodních zdrojů a celkově zajištění kvalitních životních podmínek i pro budoucí generace je natolik zásadní téma, že je na místě zvážit zahrnutí závazku republiky (vlády, státu a obcí) k této ochraně formou ústavního zákona.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



