Právo ve veřejné správě 2016 aneb nuda v Brně rozhodně nebyla
Své první půlkulatiny letos oslavila odborná specializovaná konference Právo ve veřejné správě, která se uskutečnila dne 1. 11. 2016 v Brně a opět přivítala bez mála stovku účastníků. Významným partnerem a spoluorganizátorem V. ročníku se stala mezinárodní advokátní kancelář PwC Legal – Česká republika.
Záštitu nad konferencí převzal tradičně Institut pro veřejnou správu Praha společně se Sdružením tajemníků městských a obecních úřadů ČR, Sdružením místních samospráv ČR, ministryní pro místní rozvoj a náměstkem ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví.
Účastníky konference letos čekalo několik změn. Tou hlavní bylo zkrácení dvoudenního programu do jednodenní akce, avšak současně se zachováním téměř hodinového rozsahu pro každou přednášku. Další změnou byl záznam přednáškové části, jenž se ve své zkrácené podobě objeví na webu konference a sociálních sítích pořadatele.
Stabilní a neměnnou však letos zůstala kvalita přednášejících, jejich prakticky zaměřené příspěvky a také moderátorská židle, na kterou i letos zasedl advokát Michal Vávra.
S úvodní přednáškou vystoupila Dana Ondrejová, advokátka a VŠ pedagožka, která ze své praxe vyvozuje, že: „problémy s aplikací nového občanského zákoníku se za téměř 3 roky účinnosti předpisu neodstranily, ale naopak jich s novými odbornými publikacemi přibývá“. Dále zmínila problematiku dodatků ke starším smlouvám a jejich právní režim, adhézní smlouvy, či tolik diskutovanou „zákonnou záruku“ při nákupu zboží.
Následovalo téma pro veřejnou správu neméně zajímavé, a to registr smluv. Právník a přednášející Martin Fadrný připomněl počet subjektů, povinných podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, který přesahuje 10 000. Absence uveřejnění smlouvy, příp. její chybné či opožděné uveřejnění, tak představuje poměrně velké riziko pro násobně větší síť dodavatelů a poskytovatelů těchto povinných subjektů.
Advokát Petr Glogar informoval přítomné o trestní odpovědnosti právnických osob, která se nevyhýbá ani veřejné správě, jelikož trestně odpovědnou může být městská knihovna, fakultní nemocnice, škola, divadlo či muzeum. Aktuální počet odstíhaných právnických osob se pohybuje okolo stovky, očekává se však další nárůst, neboť „problém bohužel není v tom, že by právnické osoby méně páchaly, ale v tom, že orgány činné v trestním řízení se s aplikací tohoto předpisu teprve postupně seznamují“, připomněl Petr Glogar.
Ani poobědová témata si s těmi dopoledními nezadala, neboť problematika efektivního a pro navrhovatele téměř bezrizikového způsobu zpeněžení nepotřebného majetku byla pro mnohé přítomné novinkou, a dražebník Kamil Stupka tak představil možné účinné řešení často bezvýchodných situací při prodeji např. rozpadlých hospodářských budov či chátrajícího strojového parku technických služeb města.
Předposlední přednášející byla právnička úřadu ombudsmana Barbora Kubíková, která s účastníky konference prošla především genezi vývoje vyměření, správy a vymáhání místních poplatků u nezletilců, které již aktuálně není možné, a poplatky tak lze vyměřovat pouze zletilým.
Celou konferenci ukončila právnička Lucie Moravčíková s příspěvkem věnovaným novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti dne 1. 10. 2016. „Nová právní úprava je velmi dispozitivní, avšak s jednou zásadní povinností pro zadavatele, kterou je pečlivé odůvodnění svého postupu v rámci zadávacího řízení“, připomněla Lucie Moravčíková. Přidala výčet výhod i rizik nového zákona z pohledu každé ze zúčastněných stran a tím také odbornou část konference uzavřela.
Za celý pořadatelský tým děkujeme všem přednášejícím za velmi zajímavé příspěvky, účastníkům za jejich pozornost a přízeň věnovanou této akci a budeme se opět těšit na viděnou, tentokrát na již šestém ročníku odborné právnické konference Právo ve veřejné správě 2017!
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.


