Právo ve veřejné správě 2016 aneb nuda v Brně rozhodně nebyla
Své první půlkulatiny letos oslavila odborná specializovaná konference Právo ve veřejné správě, která se uskutečnila dne 1. 11. 2016 v Brně a opět přivítala bez mála stovku účastníků. Významným partnerem a spoluorganizátorem V. ročníku se stala mezinárodní advokátní kancelář PwC Legal – Česká republika.
Záštitu nad konferencí převzal tradičně Institut pro veřejnou správu Praha společně se Sdružením tajemníků městských a obecních úřadů ČR, Sdružením místních samospráv ČR, ministryní pro místní rozvoj a náměstkem ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví.
Účastníky konference letos čekalo několik změn. Tou hlavní bylo zkrácení dvoudenního programu do jednodenní akce, avšak současně se zachováním téměř hodinového rozsahu pro každou přednášku. Další změnou byl záznam přednáškové části, jenž se ve své zkrácené podobě objeví na webu konference a sociálních sítích pořadatele.
Stabilní a neměnnou však letos zůstala kvalita přednášejících, jejich prakticky zaměřené příspěvky a také moderátorská židle, na kterou i letos zasedl advokát Michal Vávra.
S úvodní přednáškou vystoupila Dana Ondrejová, advokátka a VŠ pedagožka, která ze své praxe vyvozuje, že: „problémy s aplikací nového občanského zákoníku se za téměř 3 roky účinnosti předpisu neodstranily, ale naopak jich s novými odbornými publikacemi přibývá“. Dále zmínila problematiku dodatků ke starším smlouvám a jejich právní režim, adhézní smlouvy, či tolik diskutovanou „zákonnou záruku“ při nákupu zboží.
Následovalo téma pro veřejnou správu neméně zajímavé, a to registr smluv. Právník a přednášející Martin Fadrný připomněl počet subjektů, povinných podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, který přesahuje 10 000. Absence uveřejnění smlouvy, příp. její chybné či opožděné uveřejnění, tak představuje poměrně velké riziko pro násobně větší síť dodavatelů a poskytovatelů těchto povinných subjektů.
Advokát Petr Glogar informoval přítomné o trestní odpovědnosti právnických osob, která se nevyhýbá ani veřejné správě, jelikož trestně odpovědnou může být městská knihovna, fakultní nemocnice, škola, divadlo či muzeum. Aktuální počet odstíhaných právnických osob se pohybuje okolo stovky, očekává se však další nárůst, neboť „problém bohužel není v tom, že by právnické osoby méně páchaly, ale v tom, že orgány činné v trestním řízení se s aplikací tohoto předpisu teprve postupně seznamují“, připomněl Petr Glogar.
Ani poobědová témata si s těmi dopoledními nezadala, neboť problematika efektivního a pro navrhovatele téměř bezrizikového způsobu zpeněžení nepotřebného majetku byla pro mnohé přítomné novinkou, a dražebník Kamil Stupka tak představil možné účinné řešení často bezvýchodných situací při prodeji např. rozpadlých hospodářských budov či chátrajícího strojového parku technických služeb města.
Předposlední přednášející byla právnička úřadu ombudsmana Barbora Kubíková, která s účastníky konference prošla především genezi vývoje vyměření, správy a vymáhání místních poplatků u nezletilců, které již aktuálně není možné, a poplatky tak lze vyměřovat pouze zletilým.
Celou konferenci ukončila právnička Lucie Moravčíková s příspěvkem věnovaným novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti dne 1. 10. 2016. „Nová právní úprava je velmi dispozitivní, avšak s jednou zásadní povinností pro zadavatele, kterou je pečlivé odůvodnění svého postupu v rámci zadávacího řízení“, připomněla Lucie Moravčíková. Přidala výčet výhod i rizik nového zákona z pohledu každé ze zúčastněných stran a tím také odbornou část konference uzavřela.
Za celý pořadatelský tým děkujeme všem přednášejícím za velmi zajímavé příspěvky, účastníkům za jejich pozornost a přízeň věnovanou této akci a budeme se opět těšit na viděnou, tentokrát na již šestém ročníku odborné právnické konference Právo ve veřejné správě 2017!
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



