Právo ve veřejné správě 2016 aneb nuda v Brně rozhodně nebyla
Své první půlkulatiny letos oslavila odborná specializovaná konference Právo ve veřejné správě, která se uskutečnila dne 1. 11. 2016 v Brně a opět přivítala bez mála stovku účastníků. Významným partnerem a spoluorganizátorem V. ročníku se stala mezinárodní advokátní kancelář PwC Legal – Česká republika.
Záštitu nad konferencí převzal tradičně Institut pro veřejnou správu Praha společně se Sdružením tajemníků městských a obecních úřadů ČR, Sdružením místních samospráv ČR, ministryní pro místní rozvoj a náměstkem ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví.
Účastníky konference letos čekalo několik změn. Tou hlavní bylo zkrácení dvoudenního programu do jednodenní akce, avšak současně se zachováním téměř hodinového rozsahu pro každou přednášku. Další změnou byl záznam přednáškové části, jenž se ve své zkrácené podobě objeví na webu konference a sociálních sítích pořadatele.
Stabilní a neměnnou však letos zůstala kvalita přednášejících, jejich prakticky zaměřené příspěvky a také moderátorská židle, na kterou i letos zasedl advokát Michal Vávra.
S úvodní přednáškou vystoupila Dana Ondrejová, advokátka a VŠ pedagožka, která ze své praxe vyvozuje, že: „problémy s aplikací nového občanského zákoníku se za téměř 3 roky účinnosti předpisu neodstranily, ale naopak jich s novými odbornými publikacemi přibývá“. Dále zmínila problematiku dodatků ke starším smlouvám a jejich právní režim, adhézní smlouvy, či tolik diskutovanou „zákonnou záruku“ při nákupu zboží.
Následovalo téma pro veřejnou správu neméně zajímavé, a to registr smluv. Právník a přednášející Martin Fadrný připomněl počet subjektů, povinných podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, který přesahuje 10 000. Absence uveřejnění smlouvy, příp. její chybné či opožděné uveřejnění, tak představuje poměrně velké riziko pro násobně větší síť dodavatelů a poskytovatelů těchto povinných subjektů.
Advokát Petr Glogar informoval přítomné o trestní odpovědnosti právnických osob, která se nevyhýbá ani veřejné správě, jelikož trestně odpovědnou může být městská knihovna, fakultní nemocnice, škola, divadlo či muzeum. Aktuální počet odstíhaných právnických osob se pohybuje okolo stovky, očekává se však další nárůst, neboť „problém bohužel není v tom, že by právnické osoby méně páchaly, ale v tom, že orgány činné v trestním řízení se s aplikací tohoto předpisu teprve postupně seznamují“, připomněl Petr Glogar.
Ani poobědová témata si s těmi dopoledními nezadala, neboť problematika efektivního a pro navrhovatele téměř bezrizikového způsobu zpeněžení nepotřebného majetku byla pro mnohé přítomné novinkou, a dražebník Kamil Stupka tak představil možné účinné řešení často bezvýchodných situací při prodeji např. rozpadlých hospodářských budov či chátrajícího strojového parku technických služeb města.
Předposlední přednášející byla právnička úřadu ombudsmana Barbora Kubíková, která s účastníky konference prošla především genezi vývoje vyměření, správy a vymáhání místních poplatků u nezletilců, které již aktuálně není možné, a poplatky tak lze vyměřovat pouze zletilým.
Celou konferenci ukončila právnička Lucie Moravčíková s příspěvkem věnovaným novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti dne 1. 10. 2016. „Nová právní úprava je velmi dispozitivní, avšak s jednou zásadní povinností pro zadavatele, kterou je pečlivé odůvodnění svého postupu v rámci zadávacího řízení“, připomněla Lucie Moravčíková. Přidala výčet výhod i rizik nového zákona z pohledu každé ze zúčastněných stran a tím také odbornou část konference uzavřela.
Za celý pořadatelský tým děkujeme všem přednášejícím za velmi zajímavé příspěvky, účastníkům za jejich pozornost a přízeň věnovanou této akci a budeme se opět těšit na viděnou, tentokrát na již šestém ročníku odborné právnické konference Právo ve veřejné správě 2017!
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



