Rozhovor: JUDr. Libor Vávra: Soudce by se neměl brát příliš vážně, protože pak si hledí své vážnosti a moci víc, než problémů účastníků, kteří se na něj obrací.
Devátý ročník odborného kongresu Právní prostor se nezadržitelně blíží. Ani letos samozřejmě nebudou chybět významní hosté z řad celé právnické obce.
V následující sérii rozhovorů představíme jednotlivé přednášející a přiblížíme, jakým konkrétním tématům se budou ve svých příspěvcích věnovat. Protentokrát byl zpovídán předseda městského soudu, stálice mezi hosty kongresu, JUDr. Libor Vávra. Prozradil například, čím je pro něj odborný kongres Právní prostor výjimečný, o jakém tématu nejraději přednáší či kde čerpá inspiraci pro své originální příspěvky.
Letošní ročník bude opět nabitý významnými hosty z řad celé právnické obce. Na setkání s kým se těšíte nejvíce?
Právní prostor mě od svého vzniku oslovil právě tím, jak pestrá je skladba účastníků konference, že mám možnost vykročit z jisté justiční ulity a pohlédnout na svět očima právníků, kteří se věnují úplně něčemu jinému. Osvědčená kombinace podobně překvapivých setkání na straně jedné, a rozhovorů s kolegy, které vídám častěji, ale debatovat s nimi je pro mě stále potěšením, to je pro mě Právní prostor.
Mimo Vaše působení v čele Městského soudu v Praze se aktivně podílíte na vzdělávání. O jakém tématu přednášíte studentům nejraději?
Učím trestní právo na Vysoké škole podnikání a práva rád, za poněkud oblíbenější bych označil téma okolností vylučujících protiprávnost.
Na loňském ročníku odborného kongresu jste byl JUDr. Janem Latou, Ph.D. neoficiálně korunován nejvtipnějším právníkem. Ve společnosti obecně převládá názor, že jen málo právníků si ze sebe dokáže udělat legraci a že právníci vtipkují jen výjimečně. Vy jste živým důkazem toho, že i právo může být ,,legrace”. Kde čerpáte inspiraci?
To je spíš asi osobnostní rys, obecně nemám rád příliš vážné situace, nejde-li například o úmrtí člověka. Soudce by se neměl brát příliš vážně, protože pak si hledí své vážnosti a moci víc, než problémů účastníků, kteří se na něj obrací.
S právnickými vtipy to není jednoduché. Právníci je nepovažují za vtipné a zbytek populace ani nepozná, že jde o vtip. Znáte nějaký ,,kousek”, který by se vymykal tomuto pravidlu?
„Svědek všechno viděl, ale věci nerozumí, znalec věci rozumí, ale nic neviděl, soudce nic neviděl, věci nerozumí, ale musí rozhodnout.“ Vlastně, je to vtip?!
České televizní stanice se snaží otvírat právní prostředí laikům prostřednictvím televizních pořadů s právní i neprávní tématikou. Takový populární film či seriál má pak výrazný vliv na názor většiny společnosti na právo, mnohdy více než to, co je napsáno v zákoně. Většinou však mají tyto pořady s platnou právní realitou pramálo společného. Pozorujete důsledky tohoto ,,ohýbání právní reality” i v soudní síni?
Než se toto téma vrhly naše televize, tak občané znali pouze americké detektivky, takže současnost vnímám jako přiblížení realitě.
Lidé si představují, že soudce v české soudní síni nosí paruku, zjednává klid v soudní síni boucháním kladívka o stůl, že když ,,stáhnou trestní oznámení”, trestní stíhání se automaticky zastaví atd. Který mýtus o platném považujete za nejrozšířenější či nejzávažnější?
Společensky nejzhoubnější je tradovaný nesmysl, že se u nás ukládají příliš mírné tresty. Politikům, když je nic jiného nenapadne, se pak tato pověra hodí ve volebním klání. Pak, když uspějí, alespoň trochu tento svůj slib splní. Důsledkem je, že si za cenu obrovských finančních nákladů živíme jednu z nejpočetnějších vězeňských populací ve vyspělém světě.
Ze všech ročníků odborného kongresu jste vynechal pouze jedenkrát. Máte nějaký vzkaz, poučení, radu či doporučení, kterými by se organizátoři při jeho přípravě měli řídit?
Pokud mi něco v minulých letech napadlo, jistě jsem to organizačnímu týmu řekl hned.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




