Rozhovor: Klára Novotná - Podnikový právník a data privacy
Problematika ochrany osobních údajů zasahuje do všech oborů podnikání a fungování dnešní společnosti. Doba datová není pouhé klišé, ale realita.
Klára Novotná je už téměř rok členkou nejužšího vedení Unie podnikových právníků ČR. Dbá na efektivní spolupráci sekcí. Má blízko k informačním technologiím a inovacím. I proto je kontaktní osobou za Výkonný výbor pro danou sekci. Specializuje se na ochranu osobních údajů. Právě u data privacy začal rozhovor, v němž se Kláry Novotné ptala Ivana Fára, rovněž viceprezidentka Unie.
Proč sis, Kláro, vybrala jako oblast svého profesního zájmu data privacy?
Řekla bych, že si spíš tato oblast vybrala mě. Před více než 15 lety jsem se po krátkém působení v advokacii rozhodla vyzkoušet roli podnikového právníka. Při výběrovém řízení na tuto pozici mi byly předloženy čtyři případové studie a mým úkolem bylo doporučit budoucímu zaměstnavateli jejich řešení. Jeden z předložených případů se týkal zpracování osobních údajů. Přiznám se, že onu legendární „101“ jsem držela ten den v rukou poprvé. Výběrové řízení jsem tehdy zvládla a následujících 13 let jsem působila jako člen právního týmu ve společnosti T‑Mobile. Nutno říci, že pro získání znalostí a zkušeností v oblasti práva ochrany osobních údajů jsem si nemohla vybrat lépe.
Jak to?
Nakládání s osobními údaji v oblasti služeb elektronických komunikací bylo totiž dávno před účinností GDPR velmi přísně sledováno nejen zástupci dozorových úřadů, ale i samotnými zákazníky. Interakce s nimi mě profesně velmi obohatila. Takto získané zkušenosti jsem dále rozšířila svým působením v české pobočce farmaceutické společnosti Novartis, kde jsem měla možnost získat i srovnání právních úprav ochrany osobních údajů v zemích regionu střední a východní Evropy. Jsem ráda, že se této komparatistice mohu věnovat nadále jako člen mezinárodního týmu Data Protection ve společnosti SAP.
A to byl jediný důvod?
Ne tak docela. Samozřejmě, že hrál roli i můj kladný vztah k technologiím, které jsou založeny na zpracování velkého množství dat. Při poskytování právní podpory mě vždy zajímalo, jak fungují a co se děje s daty, které používají. Pravděpodobně to souvisí s mým středoškolským vzděláním, které jsem získala na Střední průmyslové škole v Chomutově, kde jsem studovala obor automatizační technika.
Co považuješ za největší výzvy v oblasti ochrany osobních údajů?
Na podnikového právníka s touto specializací čeká mnoho výzev. Za největší z nich považuji ochotu sledovat nové trendy ve světě informačních technologií a snažit se pochopit alespoň částečně podstatu jejich fungování a jejich případný dopad na naše soukromí. Tím to však nekončí. Problematika ochrany osobních údajů zasahuje do všech oborů podnikání a fungování dnešní společnosti. Doba datová není pouhé klišé, ale realita. Podívejme se, jak jsme třeba změnili své návyky na pracovištích a v osobním životě za poslední dva roky.
A jaké jsou další nároky?
Myslím, že podnikový právník, který poskytuje podporu v oblasti ochrany osobních údajů, by měl mít rovněž přehled o dalších oblastech právní regulace, včetně té evropské, které svou speciální úpravou dotvářejí právní rámec ochrany osobních údajů. V neposlední řadě by měl vždy hledat řešení, nikoliv bariéry.
Mluvila jsi o významu technologií. Je s nimi spjata budoucnost podnikových právníků?
Podle mě o tom není pochyb. Množství dostupných odborných informací bude mít vysoké nároky na schopnost jejich rychlé analýzy. Lze předpokládat, že technologický vývoj přinese i nárůst příslušné právní regulace, se kterou se bude muset podnikový právník seznámit.
Dlouhá léta jsi v Unii vedla sekci IT a inovace. Máš za sebou spoustu úspěšných akcí, seminářů a workshopů. Co se Ti ve vedení sekce nejvíce povedlo?
Když jsem přebírala vedení sekce, měla jsem vizi, že se nesmíme bát témat, která hýbou technologickým světem a jejichž právní regulace často není jasná. Současně jsem chtěla, aby vybraná témata zaujala i ostatní členy Unie. Při přípravě akcí jsme si dávali záležet na tom, aby byl obsah praktický a aby právní analýzu daného tématu poskytovali opravdoví odborníci. Tato vize se postupně proměnila v konkrétní akce ve formě seminářů nebo workshopů, které svým obsahem přilákaly i kolegy z jiných sekcí. Za největší úspěch považuji vysoký počet účastníků na akcích sekce a zájem členů o aktivní účast na přípravě těchto událostí.
Myslíš tedy, že členství v sekci je přínosem?
Jednoznačně. Individuální člen má díky tomu možnost ovlivnit činnost dané sekce. Individuální členství umožnuje účast na akcích, které jsou připravovány pouze pro členy sekce. Formální i neformální setkání individuálních členů sekce pak samozřejmě přispívají k navazování nových kontaktů. A o tom přeci členství v Unii je! Já sama jsem součástí našeho spolku cca 10 let. Unie mě oslovila svou myšlenkou vytvořit komunitu právních profesionálů, kteří mají zájem o vzdělávání, sdílení profesních zkušeností a o odbornou diskusi. A zaujala mě právě i nabídkou setkávání s dalšími kolegy, jakož i se zástupci jiných právních profesí, profesních spolků či zástupců dozorových orgánů.
Další články
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
Tlačítko pro odstoupení od smlouvy bude nová povinná výbava e-shopů
Evropská Unie zavádí povinnost mít v e-shopech tlačítko pro snadné odstoupení od smlouvy, v Česku však příslušná novela nabrala zpoždění. Tuzemští obchodníci tak nový ovládací prvek zatím mít nemusí, účinnost se očekává až od ledna 2027. Přesto experti doporučují neotálet a začít se na technické i právní změny připravovat už nyní.


