Rozhovor: Klára Novotná - Podnikový právník a data privacy
Problematika ochrany osobních údajů zasahuje do všech oborů podnikání a fungování dnešní společnosti. Doba datová není pouhé klišé, ale realita.
Klára Novotná je už téměř rok členkou nejužšího vedení Unie podnikových právníků ČR. Dbá na efektivní spolupráci sekcí. Má blízko k informačním technologiím a inovacím. I proto je kontaktní osobou za Výkonný výbor pro danou sekci. Specializuje se na ochranu osobních údajů. Právě u data privacy začal rozhovor, v němž se Kláry Novotné ptala Ivana Fára, rovněž viceprezidentka Unie.
Proč sis, Kláro, vybrala jako oblast svého profesního zájmu data privacy?
Řekla bych, že si spíš tato oblast vybrala mě. Před více než 15 lety jsem se po krátkém působení v advokacii rozhodla vyzkoušet roli podnikového právníka. Při výběrovém řízení na tuto pozici mi byly předloženy čtyři případové studie a mým úkolem bylo doporučit budoucímu zaměstnavateli jejich řešení. Jeden z předložených případů se týkal zpracování osobních údajů. Přiznám se, že onu legendární „101“ jsem držela ten den v rukou poprvé. Výběrové řízení jsem tehdy zvládla a následujících 13 let jsem působila jako člen právního týmu ve společnosti T‑Mobile. Nutno říci, že pro získání znalostí a zkušeností v oblasti práva ochrany osobních údajů jsem si nemohla vybrat lépe.
Jak to?
Nakládání s osobními údaji v oblasti služeb elektronických komunikací bylo totiž dávno před účinností GDPR velmi přísně sledováno nejen zástupci dozorových úřadů, ale i samotnými zákazníky. Interakce s nimi mě profesně velmi obohatila. Takto získané zkušenosti jsem dále rozšířila svým působením v české pobočce farmaceutické společnosti Novartis, kde jsem měla možnost získat i srovnání právních úprav ochrany osobních údajů v zemích regionu střední a východní Evropy. Jsem ráda, že se této komparatistice mohu věnovat nadále jako člen mezinárodního týmu Data Protection ve společnosti SAP.
A to byl jediný důvod?
Ne tak docela. Samozřejmě, že hrál roli i můj kladný vztah k technologiím, které jsou založeny na zpracování velkého množství dat. Při poskytování právní podpory mě vždy zajímalo, jak fungují a co se děje s daty, které používají. Pravděpodobně to souvisí s mým středoškolským vzděláním, které jsem získala na Střední průmyslové škole v Chomutově, kde jsem studovala obor automatizační technika.
Co považuješ za největší výzvy v oblasti ochrany osobních údajů?
Na podnikového právníka s touto specializací čeká mnoho výzev. Za největší z nich považuji ochotu sledovat nové trendy ve světě informačních technologií a snažit se pochopit alespoň částečně podstatu jejich fungování a jejich případný dopad na naše soukromí. Tím to však nekončí. Problematika ochrany osobních údajů zasahuje do všech oborů podnikání a fungování dnešní společnosti. Doba datová není pouhé klišé, ale realita. Podívejme se, jak jsme třeba změnili své návyky na pracovištích a v osobním životě za poslední dva roky.
A jaké jsou další nároky?
Myslím, že podnikový právník, který poskytuje podporu v oblasti ochrany osobních údajů, by měl mít rovněž přehled o dalších oblastech právní regulace, včetně té evropské, které svou speciální úpravou dotvářejí právní rámec ochrany osobních údajů. V neposlední řadě by měl vždy hledat řešení, nikoliv bariéry.
Mluvila jsi o významu technologií. Je s nimi spjata budoucnost podnikových právníků?
Podle mě o tom není pochyb. Množství dostupných odborných informací bude mít vysoké nároky na schopnost jejich rychlé analýzy. Lze předpokládat, že technologický vývoj přinese i nárůst příslušné právní regulace, se kterou se bude muset podnikový právník seznámit.
Dlouhá léta jsi v Unii vedla sekci IT a inovace. Máš za sebou spoustu úspěšných akcí, seminářů a workshopů. Co se Ti ve vedení sekce nejvíce povedlo?
Když jsem přebírala vedení sekce, měla jsem vizi, že se nesmíme bát témat, která hýbou technologickým světem a jejichž právní regulace často není jasná. Současně jsem chtěla, aby vybraná témata zaujala i ostatní členy Unie. Při přípravě akcí jsme si dávali záležet na tom, aby byl obsah praktický a aby právní analýzu daného tématu poskytovali opravdoví odborníci. Tato vize se postupně proměnila v konkrétní akce ve formě seminářů nebo workshopů, které svým obsahem přilákaly i kolegy z jiných sekcí. Za největší úspěch považuji vysoký počet účastníků na akcích sekce a zájem členů o aktivní účast na přípravě těchto událostí.
Myslíš tedy, že členství v sekci je přínosem?
Jednoznačně. Individuální člen má díky tomu možnost ovlivnit činnost dané sekce. Individuální členství umožnuje účast na akcích, které jsou připravovány pouze pro členy sekce. Formální i neformální setkání individuálních členů sekce pak samozřejmě přispívají k navazování nových kontaktů. A o tom přeci členství v Unii je! Já sama jsem součástí našeho spolku cca 10 let. Unie mě oslovila svou myšlenkou vytvořit komunitu právních profesionálů, kteří mají zájem o vzdělávání, sdílení profesních zkušeností a o odbornou diskusi. A zaujala mě právě i nabídkou setkávání s dalšími kolegy, jakož i se zástupci jiných právních profesí, profesních spolků či zástupců dozorových orgánů.
Další články
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.
Politický projev jako úřední postup - Odpovědnost za výroky členů vlády v politické soutěži po rozsudku NS 25 Cdo 2952/2025
Když prezident Zeman v roce 2017 v televizi prohlásil, že Zdeňka Šarapatku „vyhodil pro neschopnost", Ústavní soud dospěl k závěru, že za tato slova odpovídá Miloš Zeman jako soukromá osoba, nikoli stát.
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.


