Rozhovor: Richard Baček - Profese podnikového právníka se výrazně posunula
Profese podnikového právníka za posledních 10 až 15 let výrazně posunula od spíše právního úředníka po skutečného poradce a partnera lidí z byznysu. Dále do této profese výrazně zasáhly a budou ještě více zasahovat moderní technologie.
Dalším podnikovým právníkem, jehož vám prostřednictvím seriálu Vy a UPP ČR představujeme, je Richard Baček. Do Výkonného výboru byl letos v červnu zvolen poprvé, a to do funkce hospodáře. Dosud také vedl sekci Veřejné zakázky a hospodářská soutěž. Podílí se na spolupráci s Evropskou asociací podnikových právníků (ECLA). Rozhovor s Richardem Bačkem vedla viceprezidentka Unie podnikových právníků ČR Jitka Hlaváčková.
Richarde, vím, že jsi profesní kariéru začínal jako advokát. Co Tě vedlo k tomu stát se podnikovým právníkem?
Podnikovým právníkem jsem se stal v roce 2009, po více než 15 letech působení v advokacii. Tam jsem byl od studenta až po advokáta a lokálního partnera zahraniční advokátní kanceláře. Podnikovým právníkem jsem stal, protože mi přišla zajímavá nabídka znovuvybudovat právní tým v Česku a posílit jeho roli v rámci firmy, protože jsem chtěl poznat práci právníka z té druhé strany – klientské a také proto, že jsem se chtěl více přiblížit reálnému podnikání a poznat, jak fungují a spolupracují lidé v rámci celé firmy, tedy větší sepětí s lidmi od techniky až po finance.
A kde nyní působíš?
Působím ve společnosti Siemens. V současné době jsem zodpovědný nejen za Česko, ale také za Rumunsko a Slovensko. Specifičnost mé práce je jednak v rozsahu záběru činnosti Siemensu, který je skutečně multioborovou korporací, a jednak právě v tom, jak je třeba uzpůsobovat fungování firmy i jednotlivých funkcí uvnitř firmy lokálním předpisům a zvyklostem.
Jak dlouho jsi členem UPP ČR? A co Tě vlastně přivedlo k rozhodnutí do Unie vstoupit?
Myslím, že do Unie jsem vstoupil krátce po svém nástupu do Siemensu nebo určitě hned poté, co jsem se o možnosti stát se individuálním členem Unie dověděl. Já jsem obecně spolkový typ, takže mi možnost stát se členem Unie přišla jako přirozená. A nikdy jsem toho nelitoval, protože Unie nabízí svým členům jedinečné možnosti vzdělávání se, sdílení názorů, pohledů a návodů na různé problémy podnikové praxe.
Členové výboru mají rozdělené gesce nad odbornými sekcemi. Jakou sekci máš na starost Ty?
Už dva roky vedu sekci Veřejné zakázky a hospodářská soutěž, takže název hovoří za sebe. Nabízíme jedinečnou možnost diskutovat aktuální otázky v těchto dvou širokých oblastech a vyměňovat si zkušenosti z praxe. Máme více než 30 členů a v sekci působí podnikoví právníci jak z řad uchazečů, tak i z podniků, které jsou někdy zadavateli, jak soutěžitelů na jednom trhu, tak i partnerů v dodavatelském řetězci. Zapojit se může každý individuální člen Unie, který o to projeví zájem. Je to jedinečné místo, kde se schází právníci z podnikové praxe a mohou se vzájemně obohacovat výměnou zkušeností a názorů v těchto oblastech.
Kromě toho mám také ve funkci hospodáře na starosti finance Unie, kdy sleduji vývoj finanční situace Unie, mám dohled nad placením členských příspěvků a poplatků za účast na akcích, pomáhám s přípravou rozpočtu akcí a provádím kontrolu fakturace a vymáhání dalších pohledávek Unie.
Jak se podle Tebe bude v budoucnu vyvíjet profese podnikového právníka?
Obecně se profese podnikového právníka za posledních 10 až 15 let výrazně posunula od spíše právního úředníka po skutečného poradce a partnera lidí z byznysu. Dále do této profese výrazně zasáhly a budou ještě více zasahovat moderní technologie. Unie jde v tomto směru naproti vývoji a výrazně podporuje vzdělávání svých členů i v těchto oblastech. Podnikoví právníci musí být stále více a více tvořivým elementem ve svých firmách, aby byli více a více chápani jako nezbytná součást úspěšného byznysu. K tomu se snaží přispět i Unie svými vzdělávacími a týmovými aktivitami.

Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


