Situace na trhu s fotovoltaikou: Džungle nebo ráj?
V uplynulých letech a hlavně v posledních několika měsících se slovo fotovoltaika skloňuje velice často a z médií na nás prakticky dennodenně vyskakují články a reportáže zabývající se tímto tématem. Jak vlastně vypadá trh se zelenou energií a jak by se v aktuální situaci měl chovat zájemce o novou fotovolatickou elektrárnu?
Fotovoltaický boom nastal v loňském roce. Objem instalací meziročně vzrostl skoro 5násobně. Celkem bylo připojeno 33 tisíc nových fotovoltaických elektráren a o 107 tisíc bylo zažádáno. I když v porovnání se západními zeměmi Česko v objemu instalací stále zaostává, loňský nárůst poptávky zaskočil některé subjekty, které se následně potýkaly například s problémy s kapacitou. Zvýšený zájem z posledních let, který vyeskaloval právě v roce 2022, dal také za vznik obrovskému množství nových firem. I přesto, že se často jednalo o úplné nováčky bez patřičných zkušeností a stabilního zázemí, které mají vliv na kvalitu odvedené práce, tyto společnosti nalákaly řadu lidí na mnoho často nereálných slibů.
Motivace k pořízení FVE
Jedním z hlavních důvodů všech zákazníků je totiž pochopitelně snaha ušetřit náklady na elektrickou energii. To bylo v roce 2022 ještě umocněno obrovským nárůstem její ceny.
„Prvotní motivací pro pořízení fotovoltaiky byl loni strach. Lidé se prostě báli tak, že by se upsali i čertu, aby tu fotovoltaiku objednali. Výsledkem toho jsou některé průšvihy, protože strach opravdu nepomáhá logickému myšlení a člověk zvažuje trochu méně možná rizika,“ říká Petr Jarošík, majitel a jednatel společnosti JOYCE ČR, která se návrhům a instalacím fotovoltaických elektráren věnuje již od roku 2008.
V důsledku růstu cen se navíc očekávaná návratnost investice do solárních panelů podstatně zkrátila. Kromě toho často stojí za rozhodnutím zákazníků snaha o dílčí soběstačnost, ochrana proti výpadkům sítě nebo ekologický aspekt.
„Těch motivací je spousta, většinou je to mix a záleží, kde kdo má prioritu. Trochu mě mrzí, že u zákazníků většinou převažuje krátkodobý pohled,“ dodává svůj pohled Petr Jarošík v souvislosti aktuálním poklesem cen elektřiny. „Já to vidím tak, že v tom střednědobém výhledu musíme čekat zdražování elektrické energie. Proto zákazníkům říkáme, nefixujte se jenom na číslo návratnosti, zvažujte to v celém komplexu, jestli je to pro vás zajímavé nebo ne.“
Jak se tedy řídit při výběru kvalitního dodavatele?
Lidé by se při pořizování fotovoltaiky měli mít na pozoru, což dokládají problémy některých společností v posledních týdnech a měsících. Základem je vždy porovnání cenových nabídek. Kromě toho by se ale klient měl podrobněji informovat o firmě samotné. Zjistit si její historii, zkušenosti a hlavně jaký servis zákazníkovi poskytují.
Fotovoltaická elektrárna je dlouhodobou investicí, která může mít skvělý přínos pro rodinný rozpočet, nebo se také může stát jeho noční můrou. „My v JOYCE se zaměřujeme se na to, jak pomoci lidem. Pomoci jim tak, aby jejich fotovoltaická elektrárna byla navržená přesně na míru jejich potřebám a kvalitně jim sloužila co nejdéle. Po celou dobu jsme tu navíc pro naše klienty, ať už ve formě servisu nebo poradenství. To jsou za mě základní věci, které by měla kvalitní firma na trhu s fotovoltaikou splňovat,“ dodává na závěr Petr Jarošík.
Fotovoltaickým elektrárnám se věnujeme již od roku 2008, obraťte se na naše odborníky, rádi Vám pomůžeme!
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



