Techno je hudba, potvrdil soud v Německu
Akce hudebních žánrů jako techno nebo house jsou rovny koncertům klasické hudby či popu. Jako takové mohou rovněž požívat nižší sazbu zdanění DPH, rozhodl Spolkový finanční soud v Mnichově.
Debata o inkluzi techna do pojmu „hudba“, která v mnohých zemích rozděluje společnost, tím nyní dostává konkrétní obrys východiska.
Obliba elektronického žánru, který je postaven na repetitivních formacích úderů – neboli beatů – není všeobecně sdílena. Intenzivní odpor vůči žánrům, jako je techno, bývá často opřen o tvrzení, že daný žánr ve své podstatě nelze ani nazývat hudbou. Proti tomuto tvrzení, které se rovněž snaží vyvrátit nemalá část společnosti, se nyní postavil i německý Bundesfinanzhof, nejvyšší instance soustavy finančních soudů sousední spolkové republiky.
Ve dvou nedávno zveřejněných rozsudcích z tohoto roku se Bundesfinanzhof zabýval shodnou otázkou, zda taneční akce za doprovodu techna mohou spadat do snížené, sedmiprocentní sazby DPH, která je vyhrazena pro divadla, koncerty a muzea. Doposud platily kluby běžnou, devatenáctiprocentní sazbu DPH.
Žalobcem byl v prvním případě pořadatel akce v opuštěné průmyslové budově v Sasku, ve druhém pak legendární berlínský klub Berghain, který je celosvětově považován za Mekku žánru. Oběma bylo nejprve přisouzení sedmiprocentní sazby DPH pro koncerty finančními úřady zamítnuto. V odvolacím soudním řízení však Bundesfinanzhof otázku posoudil odlišně.
Rozhodným kritériem, zda techno akce spadá do kategorie „koncertů srovnatelných vystoupení výkonných umělců“, je podle soudu především to, zda návštěvníci akci navštěvují právě kvůli vystoupení konkrétního DJ, který svými dovednostmi vytváří posluchačský prožitek. Jako takový se DJ v ničem neliší od výkonných umělců hrajících na konvenční nástroje. V obou případech půjde rovněž o interakci výkonného umělce s publikem, která může mít u některých koncertů formu potlesku či pískání, u jiných vystoupení formu naplnění či vyprázdnění místnosti.
Hlediskem posouzení kritéria bude perspektiva průměrného spotřebitele – v tomto případě průměrného návštěvníka. Na přilákání návštěvníků se také zaměřuje výběr vystupujících DJs, kteří jsou často nositeli zvučných jmen ze zahraničí. Pokud se průměrný návštěvník akci rozhoduje navštívit právě kvůli prožitku z jejich vystoupení, jedná se dle německého soudu o hudební koncert. Toto potvrzuje i fakt, že se časová přítomnost návštěvníků na akci shoduje s vystoupením – zejména známých – DJs. Jako koncert pak akce odůvodněně požívá nižší daňové zatížení.
Rozhodujícím dle rozsudků Bundesfinanzhof dále není, zda se akce konají pravidelně, nebo zda výnos z občerstvení přesahuje výnos z prodaných lístků, ani zda návštěvníci během vystoupení tancují či nikoliv. Všechny tyto jevy mohou nastat i u „klasického“ koncertu, kterému daňové zvýhodnění náleží bezesporu.
Pro kluby, které v tomto roce těžce postihla koronavirová krize, jsou rozhodnutí alespoň malou dobrou zprávou. Pro společenskou diskusi, ke které – pro mnohé nečekaně – přispěla i aktivita právníků, jsou rozsudky předzvěstí závěru, že techno je hudba.
Další články
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
Letní dovolenou může předčasně ukončit šéf i nemoc. Zbývající dny ale zaměstnanci nepropadnou
Zaměstnavatel smí zaměstnanci zrušit schválenou dovolenou nebo ho odvolat zpět do práce i v jejím průběhu. Stejně tak onemocnění uprostřed dovolené její čerpání přeruší. V obou případech ale platí, že zaměstnanec o zbývající dny nepřijde — a v prvním z nich má navíc nárok na náhradu vzniklých nákladů.
Distributoři léčiv jako subjekty kritické infrastruktury: Nový regulatorní režim a praktické dopady
Zásobování léky je něco, co většina z nás považuje za samozřejmost, dokud se něco pokazí. Pandemie covid-19 ukázala, jak křehké jsou dodavatelské řetězce a jak snadno se může zhroutit celý trh, pokud nejsou klíčoví distributoři dostatečně odolní.
Regulace cen pohonných hmot podruhé
Regulace cen pohonných hmot v ČR pokračuje, od poloviny května se však opírá o zcela nový právní základ. Nový zákon č. 63/2026 Sb. přenesl regulační pravomoci z Ministerstva financí přímo na vládu, která nyní cenové stropy určuje svými nařízeními. Co tato legislativní změna znamená pro provozovatele čerpacích stanic v praxi, jaké přináší ekonomické dopady a proč výrazně omezuje možnosti právní obrany proti cenovým stropům?
Špatná víra v právu? Když formální výkon práva popírá jeho smysl
České právo chrání dobrou víru, vyžaduje poctivost, zakazuje zneužití práva a v některých oblastech pracuje i s pojmem nepoctivého záměru. Přesto v něm stále chybí výraz, který by přesně pojmenoval určitou opakující se situaci: jednání, které se navenek opírá o právní pravidlo, avšak ve skutečnosti míří proti jeho smyslu.




