Aktuální podmínky zaměstnávání občanů z Ukrajiny
V souvislosti s příchodem občanů Ukrajiny do České republiky upravila vláda ČR podmínky pro jejich zaměstnávání. Přinášíme vám přehled těch nejdůležitějších věcí, které jsou s tím spojené.
Právní stav textu k 15. 03. 2022
Víza a pobyt
Při přicestování do České republiky v rámci bezvízového styku nebylo a ani nadále není možné zaměstnávat občany Ukrajiny bez platného povolení k pobytu. V tomto případě se nabízí možnost podání žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu podle § 33 Zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, která se vydává na maximálně 1 rok s možností prodloužení o maximálně 1 rok. Jedná se o dlouhodobé vízum, které se nyní dle Ministerstva vnitra vyřizuje na počkání. Na jeho základě je možné s budoucím zaměstnavatelem uzavřít pracovní smlouvu a následně žádat úřad práce o vydání povolení k zaměstnání. Nevýhodami, na které je potřeba dbát, jsou jednak nebezpečí zrušení platnosti víza při hraniční kontrole při vycestování z EU (např. do Ukrajiny), a jednak povinnost cizince dle § 38 Zákona o pobytu cizinců požádat o ukončení platnosti víza, jakmile zanikne překážka vycestování, tj. oficiální ukončení války. V opačném případě toto učiní samo Ministerstvo vnitra ČR. Dle oficiálních informací Oboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR se dlouhodobá víza za účelem strpění pobytu nyní všem občanům Ukrajiny vydávají na dobu 1 roku. V případě delšího trvání konfliktu budou na žádost prodloužené. Informace ohledně případného dřívějšího skončení války a s tím spojené povinnosti ukončení platnosti víza se ještě bude doplňovat. Jednoznačné ale je, že v případě, že cizinec už teď ví, že bude chtít v České republice pobývat i po skončení války, doporučuje se nejdříve požádat o vízum za účelem strpění a teprve poté změnit účel pobytu, jehož důvodem může být nalezení stabilního zaměstnání, např. zaměstnanecká karta, sloučení rodiny apod.
Ať už dotyčný má na území České republiky rodinu, kamarády nebo známé, kteří mu poskytnou bydlení, nebo cizinec přicestoval sám, je potřeba nahlásit pobyt na příslušné pobočce Ministerstva vnitra ČR (nahlásí ubytovatel, u něž cizinec hodlá pobývat), popř. na Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině, přijel-li dotyčný sám.
Při podání žádosti o speciální dlouhodobé vízum musí žadatel předložit:
- platný cestovní doklad
- fotografie
- vyplněný tiskopis žádosti - https://www.zscr.cz/clanek/formular-zadosti-o-specialni-dlouhodobe-vizum-7097
Stejný postup je také nejvhodnějším způsobem řešení situace u cizinců, kteří původně neměli záměr zůstávat v ČR a kterým v následujících 14 dnech končí platnost povolení k pobytu. Povolení k dlouhodobému pobytu přitom musí podat na příslušném úřadě Ministerstva vnitra ČR.
Kromě výše uvedeného má žadatel také právo podat žádost o udělení azylu, popř. o mezinárodní ochrany, tento postup se však z důvodu delšího vyřizování nedoporučuje.
Zdravotní a sociální pojištění
Po vyřízení povolení k pobytu na Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině se cizinec přihlásí i ke všeobecnému zdravotnímu pojištění, resp. osobně na jakékoli pobočce VZP.
Pracovní smlouvy
Držitel dlouhodobého víza může uzavřít pracovní smlouvu se zaměstnavatelem na dobu určitou a na základě této smlouvy může žádat o vydání povolení k zaměstnání. Vzhledem k aktuálnímu vývoji legislativy se očekává uvolnění podmínek, konkrétně možnost zaměstnávání Ukrajinců bez nutnosti vyřizovat povolení k zaměstnání. Poslanecká sněmovna dne 11. března 2022 schválila odpovídající legislativní návrh, který bude projednán ve středu 16. března 2022 v Senátu. Bude-li i další průběh bezproblémový, lze očekávat účinnost koncem měsíce března.
Obecně platí, že povolení k pobytu dle § 100 odst. 1 písm. d) Zákona o zaměstnanosti zaniká, nebylo-li oprávnění k pobytu uděleno/ prodlouženo/ zrušeno nebo z jiného důvodu zaniklo. Tím, že Ministerstvo vnitra ČR ještě nemá konkrétní odpověď na otázku, co se stane s vízy cizinců po skončení konfliktu, není teď možné jednoznačně tvrdit, co se v tomto případě stane s uzavřenými pracovními smlouvami.
Dávky
Občané Ukrajiny můžou požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, která se uděluje v případě vážné újmy na zdraví. Žádost se podává na osobně na pracovišti Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu.
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
