Aktuální podmínky zaměstnávání občanů z Ukrajiny
V souvislosti s příchodem občanů Ukrajiny do České republiky upravila vláda ČR podmínky pro jejich zaměstnávání. Přinášíme vám přehled těch nejdůležitějších věcí, které jsou s tím spojené.
Právní stav textu k 15. 03. 2022
Víza a pobyt
Při přicestování do České republiky v rámci bezvízového styku nebylo a ani nadále není možné zaměstnávat občany Ukrajiny bez platného povolení k pobytu. V tomto případě se nabízí možnost podání žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu podle § 33 Zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, která se vydává na maximálně 1 rok s možností prodloužení o maximálně 1 rok. Jedná se o dlouhodobé vízum, které se nyní dle Ministerstva vnitra vyřizuje na počkání. Na jeho základě je možné s budoucím zaměstnavatelem uzavřít pracovní smlouvu a následně žádat úřad práce o vydání povolení k zaměstnání. Nevýhodami, na které je potřeba dbát, jsou jednak nebezpečí zrušení platnosti víza při hraniční kontrole při vycestování z EU (např. do Ukrajiny), a jednak povinnost cizince dle § 38 Zákona o pobytu cizinců požádat o ukončení platnosti víza, jakmile zanikne překážka vycestování, tj. oficiální ukončení války. V opačném případě toto učiní samo Ministerstvo vnitra ČR. Dle oficiálních informací Oboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR se dlouhodobá víza za účelem strpění pobytu nyní všem občanům Ukrajiny vydávají na dobu 1 roku. V případě delšího trvání konfliktu budou na žádost prodloužené. Informace ohledně případného dřívějšího skončení války a s tím spojené povinnosti ukončení platnosti víza se ještě bude doplňovat. Jednoznačné ale je, že v případě, že cizinec už teď ví, že bude chtít v České republice pobývat i po skončení války, doporučuje se nejdříve požádat o vízum za účelem strpění a teprve poté změnit účel pobytu, jehož důvodem může být nalezení stabilního zaměstnání, např. zaměstnanecká karta, sloučení rodiny apod.
Ať už dotyčný má na území České republiky rodinu, kamarády nebo známé, kteří mu poskytnou bydlení, nebo cizinec přicestoval sám, je potřeba nahlásit pobyt na příslušné pobočce Ministerstva vnitra ČR (nahlásí ubytovatel, u něž cizinec hodlá pobývat), popř. na Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině, přijel-li dotyčný sám.
Při podání žádosti o speciální dlouhodobé vízum musí žadatel předložit:
- platný cestovní doklad
- fotografie
- vyplněný tiskopis žádosti - https://www.zscr.cz/clanek/formular-zadosti-o-specialni-dlouhodobe-vizum-7097
Stejný postup je také nejvhodnějším způsobem řešení situace u cizinců, kteří původně neměli záměr zůstávat v ČR a kterým v následujících 14 dnech končí platnost povolení k pobytu. Povolení k dlouhodobému pobytu přitom musí podat na příslušném úřadě Ministerstva vnitra ČR.
Kromě výše uvedeného má žadatel také právo podat žádost o udělení azylu, popř. o mezinárodní ochrany, tento postup se však z důvodu delšího vyřizování nedoporučuje.
Zdravotní a sociální pojištění
Po vyřízení povolení k pobytu na Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině se cizinec přihlásí i ke všeobecnému zdravotnímu pojištění, resp. osobně na jakékoli pobočce VZP.
Pracovní smlouvy
Držitel dlouhodobého víza může uzavřít pracovní smlouvu se zaměstnavatelem na dobu určitou a na základě této smlouvy může žádat o vydání povolení k zaměstnání. Vzhledem k aktuálnímu vývoji legislativy se očekává uvolnění podmínek, konkrétně možnost zaměstnávání Ukrajinců bez nutnosti vyřizovat povolení k zaměstnání. Poslanecká sněmovna dne 11. března 2022 schválila odpovídající legislativní návrh, který bude projednán ve středu 16. března 2022 v Senátu. Bude-li i další průběh bezproblémový, lze očekávat účinnost koncem měsíce března.
Obecně platí, že povolení k pobytu dle § 100 odst. 1 písm. d) Zákona o zaměstnanosti zaniká, nebylo-li oprávnění k pobytu uděleno/ prodlouženo/ zrušeno nebo z jiného důvodu zaniklo. Tím, že Ministerstvo vnitra ČR ještě nemá konkrétní odpověď na otázku, co se stane s vízy cizinců po skončení konfliktu, není teď možné jednoznačně tvrdit, co se v tomto případě stane s uzavřenými pracovními smlouvami.
Dávky
Občané Ukrajiny můžou požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, která se uděluje v případě vážné újmy na zdraví. Žádost se podává na osobně na pracovišti Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu.
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?




