Jaké hrozí následky při prodlení v případě bezhotovostní výplaty mzdy?
Přestože jsou bezhotovostní platby obvyklé, v pracovně právních vztazích je nutné dbát na pravidla. Pokud například zaměstnavatel nedodrží výplatní termín, může mu hrozit nárok na náhradu škody.
V současné době probíhá již velké množství platebních transakcí bezhotovostně. I zákoník práce bezhotovostní výplatu mzdy (platu, odměny, náhrad – dále v tomto článku zjednodušeně jen „mzdy“) umožňuje, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou (viz §§ 142 a 143 zákoníku práce).
Co je splatnost a výplatní termín mzdy?
Splatnost mzdy je stanovena dle § 141 zákoníku práce po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na její poskytnutí. Splatnost mzdy tedy nastává v poslední den tohoto kalendářního měsíce. Právní úprava umožňuje sjednat dohodou či stanovit vnitřním předpisem i dřívější splatnost.
Stejný paragraf ukládá zaměstnavateli, aby stanovil nebo se zaměstnanci sjednal pravidelný termín výplaty mzdy. Jedná se o administrativní sjednocení dne v měsíci, kdy mají mít zaměstnanci výplatu k dispozici.
Kdy tedy nastává prodlení a jaké jsou následky?
Prodlení se zaplacením mzdy nastává až tehdy, pokud zaměstnavatel nevyplatí, byť zčásti, mzdu ve lhůtě splatnosti, tzn. do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vzniklo zaměstnanci právo na výplatu mzdy.
Zaměstnanec je povinen poskytovat zaměstnavateli součinnost a změnu účtu pro zasílání mzdy nahlásit, jinak prodlení zaměstnavateli nevzniká.
Pokud zaměstnavatel nedodrží výplatní termín mzdy, nelze vyloučit případný nárok na náhradu škody, pokud zaměstnanec včas neuhradil své závazky (např. hypotéka apod.) a dodavatel mu vyměří penále.
Nedodržení lhůty splatnosti mzdy má závažnější důsledky:
– právo zaměstnance vymáhat dlužnou částku včetně úroků z prodlení soudní cestou,
– právo zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce vč. navazujícího práva požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy za dobu odpovídající výpovědní době, přičemž právo zaměstnance zrušit pracovní poměr je omezeno lhůtami uvedenými v § 59 zákoníku práce,
– potenciální uložení pokuty ze strany inspekce práce za přestupek na úseku odměňování.
Kdy se bezhotovostní platba považuje za uhrazenou?
Ze strany zaměstnavatele jsou splněny nároky okamžikem, kdy jsou uhrazeny na účet banky zaměstnance. Nemusí přitom platit, že stejným dnem je výplata připsána bankou zaměstnance na jeho účet.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Odborný měsíčník Mzdová účetní 09/2021, ANAG, str. 9 až 17
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.




