Jaké hrozí následky při prodlení v případě bezhotovostní výplaty mzdy?
Přestože jsou bezhotovostní platby obvyklé, v pracovně právních vztazích je nutné dbát na pravidla. Pokud například zaměstnavatel nedodrží výplatní termín, může mu hrozit nárok na náhradu škody.
V současné době probíhá již velké množství platebních transakcí bezhotovostně. I zákoník práce bezhotovostní výplatu mzdy (platu, odměny, náhrad – dále v tomto článku zjednodušeně jen „mzdy“) umožňuje, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou (viz §§ 142 a 143 zákoníku práce).
Co je splatnost a výplatní termín mzdy?
Splatnost mzdy je stanovena dle § 141 zákoníku práce po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na její poskytnutí. Splatnost mzdy tedy nastává v poslední den tohoto kalendářního měsíce. Právní úprava umožňuje sjednat dohodou či stanovit vnitřním předpisem i dřívější splatnost.
Stejný paragraf ukládá zaměstnavateli, aby stanovil nebo se zaměstnanci sjednal pravidelný termín výplaty mzdy. Jedná se o administrativní sjednocení dne v měsíci, kdy mají mít zaměstnanci výplatu k dispozici.
Kdy tedy nastává prodlení a jaké jsou následky?
Prodlení se zaplacením mzdy nastává až tehdy, pokud zaměstnavatel nevyplatí, byť zčásti, mzdu ve lhůtě splatnosti, tzn. do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vzniklo zaměstnanci právo na výplatu mzdy.
Zaměstnanec je povinen poskytovat zaměstnavateli součinnost a změnu účtu pro zasílání mzdy nahlásit, jinak prodlení zaměstnavateli nevzniká.
Pokud zaměstnavatel nedodrží výplatní termín mzdy, nelze vyloučit případný nárok na náhradu škody, pokud zaměstnanec včas neuhradil své závazky (např. hypotéka apod.) a dodavatel mu vyměří penále.
Nedodržení lhůty splatnosti mzdy má závažnější důsledky:
– právo zaměstnance vymáhat dlužnou částku včetně úroků z prodlení soudní cestou,
– právo zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce vč. navazujícího práva požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy za dobu odpovídající výpovědní době, přičemž právo zaměstnance zrušit pracovní poměr je omezeno lhůtami uvedenými v § 59 zákoníku práce,
– potenciální uložení pokuty ze strany inspekce práce za přestupek na úseku odměňování.
Kdy se bezhotovostní platba považuje za uhrazenou?
Ze strany zaměstnavatele jsou splněny nároky okamžikem, kdy jsou uhrazeny na účet banky zaměstnance. Nemusí přitom platit, že stejným dnem je výplata připsána bankou zaměstnance na jeho účet.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Odborný měsíčník Mzdová účetní 09/2021, ANAG, str. 9 až 17
Další články
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
