Koronavirus: nejdůležitější právní otázky a odpovědi
Pandemie koronaviru přinesla do České republiky mnohá omezení pracovního [1] i osobního života. Ne vždy je přitom jasné, jak se s opatřeními právně vypořádat.
Nejistotu může vyvolat také vyhlášení nouzového stavu. Chceme vám pomoci se v nově vznikajících právních otázkách zorientovat, a proto přinášíme odpovědi, ve kterých budeme pravidelně informovat o právních aspektech souvisejících s epidemií.
Mají zaměstnanci, kteří budou pečovat o děti v souvislosti s uzavřením škol právo na volno s náhradou mzdy?
Pokud pečuje zaměstnanec o dítě mladší 10 let a škola nebo školské zařízení, které dítě navštěvuje, jsou kvůli pandemii koronaviru uzavřeny, má zaměstnanec nárok na volno a dávku ošetřovného. Potřebné potvrzení vydá škola.
Pokud je dítě starší 10 let, může zaměstnanec požádat o neplacené volno, zaměstnavatel však není povinen vyhovět.
Lze zaměstnancům nařídit home office?
Zaměstnavatel nemůže práci z domu nařídit. Je však možné určit pravidla pro výkon práce mimo pracoviště a práci z domu zaměstnancům doporučit. Pravidla ideálně upraví vnitřním předpisem a dohodou se zaměstnancem.
Zaměstnavatel má dále možnost zaměstnanci uložit, aby do zaměstnání nedocházel. V takovém případě však bude nucen hradit náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Co dělat v případě nedostatku práce pro zaměstnance v souvislosti s pandemií?
V případě, že epidemie způsobí dočasné omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, může zaměstnavatel nepřidělovat práci a platit pouze náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
Tato možnost a výše náhrady však musí být upravena vnitřním předpisem nebo dohodou s odborovou organizací (pokud u zaměstnavatele odborová organizace působí).
Může být firmám zakázáno dál vyrábět?
Ano, je možné ukládat takzvané protiepidemické opatření, které může zahrnovat i zákaz provozu zařízení nebo provozovny. O takovém opatření rozhoduje krajská hygienická stanice nebo v případě celostátního opatření Ministerstvo zdravotnictví.
Napadají Vás další legislativní otázky v souvislosti s pandemií koronaviru, na které chcete znát odpověď? Navštivte nouvou bezplatnou právní poradnu, která funguje na webových stránkách https://koronavirus.frankbold.org/.
Další články
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
