Články s tagem: náhrada mzdy

Jak má zaměstnavatel postupovat, pokud mu zaměstnanec předloží lékařský posudek se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a v důsledku toho nemůže ze dne na den sjednanou práci vykonávat?

Blížící se prezidentské volby různými způsoby zasahují i do pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé uvolňují zaměstnance do okrskových volebních komisí, což představuje zátěž nejen po personální, ale i finanční stránce. Mnoho z nich však netuší, že mohou žádat o kompenzaci vynaložených nákladů.

Náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem i následné nemocenské od České správy sociálního zabezpečení se díky zvýšení redukčních hranic od 1. ledna 2022 zvyšuje.

Aby mohl být zaměstnanec odvolán z vedoucího pracovního místa, musí být nejdříve na toto místo jmenován.

Odborný rozvoj zaměstnanců je jedním z institutů péče o zaměstnance.

Nejdůležitější a převažující funkcí pracovního práva je ochrana slabší strany pracovněprávního vztahu, tedy zaměstnance. Tuto funkci vyjadřuje také jedna ze zásad pracovního práva – zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou známy především svou flexibilitou a smluvní volností.

Praha 29. června (ČTK) - Při zkrácení pracovní doby kvůli krizi by část ušlé mzdy mohl stát vyplácet přímo zaměstnancům. Na zásadách kurzarbeitu je shoda odborů, zaměstnavatelů a ministerstva práce. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekli šéfové Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Pokud jde o konání tuzemských pracovních cest, ty aktuálně v zásadě vyloučeny nejsou, nicméně nelze je doporučit. Pracovní cesty by měly být konány jen z naprosto nezbytných důvodů a pouze tak, aby nebyly v rozporu s tzv. celostátní karanténou vyhlášenou usnesením vlády č. 85/2020 Sb. na dobu od 16. března 2020 do 24. března 2020 do 6:00.

Vyhlášený nouzový stav v souvislosti s pandemií viru COVID-19, který je v historii existence České republiky bezprecedentní svým rozsahem a délkou, se více nebo méně dotýká všech skupin obyvatel. Zejména zaměstnavatelé a zaměstnanci jsou v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 konfrontováni s přerušením činnosti, nebo nemožností přidělování práce. Jak je daný stav konformní s platnou právní úpravou a co z daného stavu plyne pro účastníky pracovně právního vztahu?

Cílem tohoto článku je nabídnout podnikatelům a firmám stručný přehled právních institutů, které mohou v souvislosti s úskalími vzniklými v souvislosti s pandemií koronaviru COVID-19 při svém podnikání využít, a tím zajistit co nejefektivnější boj s virem po „podnikatelsku“. Přečtěte si více o tom, jak bránit podnikání v oblastech závazkových vztahů, náhrady škod kvůli omezení ze strany státu a pracovně-právní problematiky.

Pandemie koronaviru přinesla do České republiky mnohá omezení pracovního [1] i osobního života. Ne vždy je přitom jasné, jak se s opatřeními právně vypořádat.

V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ či „ZP“) má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci „pracovní volno“ s náhradou mzdy či platu (dále jen „náhrady mzdy“) v několika následujících případech.

V případě, že zaměstnavatel skončí se zaměstnancem pracovní poměr (výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době, dohodou o rozvázání pracovního poměru) a zaměstnanec považuje rozvázání pracovního poměru za neplatné, musí uplatnit tuto neplatnost žalobou u soudu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr na základě neplatného právního jednání skončit.