Náhrada mzdy za nemocenskou se od roku 2022 zvýší
Náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem i následné nemocenské od České správy sociálního zabezpečení se díky zvýšení redukčních hranic od 1. ledna 2022 zvyšuje.
Náhrada mzdy (platu, odměny), kterou poskytuje zaměstnavatel v období prvních 14 kalendářních dnů nemoci (dočasné pracovní neschopnosti) zaměstnance, i navazující tzv. nemocenská vyplácená Českou správou sociálního zabezpečení se díky novým redukčním hranicím od Nového roku 2022 zvyšuje.
Pro úpravu výdělku zaměstnance (respektive vyměřovacího základu) se využívají redukční hranice stanovené § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví).
Pro rok 2022 se tedy vychází z vyměřovacího základu roku 2020, který se určuje z vyhlášené průměrné mzdy dle nařízení vlády č. 356/2021 Sb., jež bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů:
Redukční hranice pro nemocenské:
Redukční hranice
První
Druhá
Třetí
2021
1 182 Kč
1 733 Kč
3 545 Kč
2022
1 298 Kč
1 946 Kč
3 892 Kč
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
