Náhrada mzdy za nemocenskou se od roku 2022 zvýší
Náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem i následné nemocenské od České správy sociálního zabezpečení se díky zvýšení redukčních hranic od 1. ledna 2022 zvyšuje.
Náhrada mzdy (platu, odměny), kterou poskytuje zaměstnavatel v období prvních 14 kalendářních dnů nemoci (dočasné pracovní neschopnosti) zaměstnance, i navazující tzv. nemocenská vyplácená Českou správou sociálního zabezpečení se díky novým redukčním hranicím od Nového roku 2022 zvyšuje.
Pro úpravu výdělku zaměstnance (respektive vyměřovacího základu) se využívají redukční hranice stanovené § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví).
Pro rok 2022 se tedy vychází z vyměřovacího základu roku 2020, který se určuje z vyhlášené průměrné mzdy dle nařízení vlády č. 356/2021 Sb., jež bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů:
Redukční hranice pro nemocenské:
Redukční hranice
První
Druhá
Třetí
2021
1 182 Kč
1 733 Kč
3 545 Kč
2022
1 298 Kč
1 946 Kč
3 892 Kč
Redukční hranice pro náhradu mzdy (1. – 14. den pracovní neschopnosti) se vypočte z redukční hranice pro nemocenské vynásobením koeficientem 0,175:
Redukční hranice
První
Druhá
Třetí
2021
206,85 Kč
310,28 Kč
620,38 Kč
2022
227,15 Kč
340,55 Kč
681,10 Kč
Výpočet náhrady mzdy probíhá ve třech krocích:
- Stanoví se průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy stejným způsobem jako výdělek pro pracovněprávní účely, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval v tomto období alespoň 21 dnů, použije se v souladu s § 356 zákoníku práce výdělek pravděpodobný.
- Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Vypočtené částky se sečtou a získáme upravený redukovaný základ.
- Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % upraveného redukovaného základu. Zaokrouhluje se na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
Zdroj: bnt journal
https://www.podnikatel.cz/clanky/nahrada-mzdy-se-od-roku-2022-razantne-zvysi/
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
