DPČ a nárok na náhradu odměny při nepřidělování práce
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou známy především svou flexibilitou a smluvní volností.
Zaměstnanci, kteří pracují pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu založeném dohodou o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ), jsou mnohem méně chráněni zákoníkem práce. Proto je také rozsah práce konaný na základě těchto dohod omezen.
Rozsah práce, na který lze uzavřít DPP, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Tento rozsah práce se uplatní jako maximální pro všechny dohody o provedení práce uzavřené v jednom kalendářním roce s tímtéž zaměstnavatelem.
Rozsah práce konaný na základě DPČ je o dost širší – zaměstnanec může na základě této dohody konat práci pro zaměstnavatele v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby vypočtené v průměru za dobu, na kterou je DPČ uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
Jednou z velkých výhod dohod konaných mimo pracovní poměr oproti pracovnímu poměru je skutečnost, že zaměstnavatel nemusí u těchto dohod rozvrhovat zaměstnancům práci. Zaměstnavatel tak může přidělovat zaměstnancům práci dle svých aktuálních potřeb a není svázán přísnými pravidly zákoníku práce upravujícími rozvrh pracovní doby.
V souvislosti s touto skutečností však zároveň vyvstávala otázka, zda je zaměstnavatel povinen zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu, který si v DPP nebo v DPČ sjednali. A zda v případě, že tak nečiní, musí zaměstnancům platit náhradu odměny za práce konané mimo pracovní poměr obdobně jako náhradu mzdy v pracovním poměru při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.
Pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr platí, že se pro práci konanou na jejich základě uplatní ustanovení zákoníku práce upravující pracovní poměr s výjimkou ustanovení vypočtených taxativně v § 77 odst. 2 zákoníku práce. Neuplatní se tak ustanovení zákoníku práce upravující
- převedení na jinou práci a přeložení,
- dočasné přidělení,
- odstupné,
- pracovní dobu a dobu odpočinku (s výjimkou pravidla, že výkon práce nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích),
- překážky v práci na straně zaměstnance,
- dovolenou,
- skončení pracovního poměru,
- odměňování (s výjimkou minimální mzdy), a
- cestovní náhrady.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.



