Kompenzace pro zaměstnavatele za náhradu mzdy členovi okrskové volební komise

Blížící se prezidentské volby různými způsoby zasahují i do pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé uvolňují zaměstnance do okrskových volebních komisí, což představuje zátěž nejen po personální, ale i finanční stránce. Mnoho z nich však netuší, že mohou žádat o kompenzaci vynaložených nákladů.

advokátní koncipient, FAIRSQUARE | LAW FIRM
Termín obecních, senátních a krajských voleb
Foto: Fotolia

Placené pracovní volno? Ano

Relevantní právní úpravu naznačené problematiky obsahuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a jednotlivé volební zákony; v případě prezidentských voleb se jedná o zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky.

Zákoník práce v obecné rovině stanovuje, že nastane-li na straně zaměstnance pracovní překážka spočívající mimo jiné ve výkonu jiných úkonů v obecném zájmu, náleží mu od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytném rozsahu. Zákoník práce obsahuje demonstrativní výčet jiných úkonů v obecném zájmu, přičemž ve zbytku odkazuje na zvláštní zákony. Takovým zvláštním zákonem je i zákon o volbě prezidenta republiky, jenž ve svém ust. § 60 odst. 3 stanovuje, že jiným úkonem v obecném zájmu je i členství v okrskové volební komisi v rámci prezidentských voleb.

Zákon o volbě prezidenta republiky jako právní norma speciální k zákoníku práce dále rozšiřuje nároky zaměstnanců, kteří jsou zároveň členy okrskových volebních komisí. Nejenomže jim přiznává nárok na pracovní volno v nezbytném rozsahu, ale výslovně zakotvuje i nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, který musí uspokojit rovněž jeho zaměstnavatel.  

Nárok zaměstnavatele na kompenzaci? Také ano!

V praxi se často stává, že zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy zaplatí, a tím pro něj tento proces končí. Není si přitom vůbec vědom skutečnosti, že má ve vztahu k takto vyplacené náhradě mzdy nárok na refundaci.

Zákoník práce ve svém ust. § 206 odst. 3 pro případ, že byl zaměstnanec podle zvláštního právního předpisu uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, ukládá subjektu, pro jehož činnost nebo z jehož podnětu byl zaměstnanec z práce uvolněn, povinnost uhradit zaměstnavateli, u něhož je zaměstnanec v době uvolnění zaměstnán, náhradu mzdy, která byla v této souvislosti zaměstnavatelem zaměstnanci poskytnuta.  

V případě účasti zaměstnance v okrskové volební komisi je subjektem povinným k refundaci zaměstnavatele v souladu s ust. § 206 odst. 3 zákoníku práce obec, jejíž okrskové volební komise je zaměstnanec členem.

Jak na to? Zkušenosti z praxe

Proces refundace zaměstnavatele není nijak dál normativně upraven. V praxi jsme se setkali s tím, že obce kompenzují zaměstnavateli náklady na základě faktury vystavené zaměstnavatelem a doručené obci. Uvést můžete např. „...v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. k) směrnice MF č.j. MF-62 970/2013/12-1204 vám fakturujeme náhradu mzdy našeho zaměstnance .............., nar. ....., bytem ....., člena volební komise ve volebním okrsku ..............“

Jedná se o nejrychlejší a nejefektivnější řešení, které zároveň představuje relevantní podklad pro účetnictví obce. Vzhledem k absenci jednotné úpravy však zaměstnavatelům doporučujeme spojit se před uplatněním refundace s příslušnou obcí a domluvit si vzájemné podmínky.

Jak vysoká je kompenzace?

Výše refundace poskytnuté zaměstnavateli se řídí pravidlem uvedeným v ust. § 206 odst. 4 zákoníku práce; zaměstnavatel má v tomto ohledu nárok na refundaci ve výši náhrady mzdy, kterou zaměstnanci poskytl v rozsahu jeho průměrné mzdy v souladu s ust. § 351 až 362 zákoníku práce. Jinak řečeno, předmětem náhrady není náhrada mzdy, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci nad rámec rozsahu uvedeného v zákoníku práce. Poskytuje-li zaměstnavatel svému zaměstnanci v návaznosti na jeho členství v okrskové volební komisi náhradu nad rozsah stanovený zákoníkem práce, musí si být vědom skutečnosti, že případný rozdíl mezi skutečnou výši náhrady poskytnuté zaměstnanci a výši náhrady vypočtené podle zákoníku práce nese výlučně ze svých zdrojů[1]. Součástí refundace jsou i veřejnoprávní odvody zaměstnavatele, které činí v souvislosti s poskytnutím náhrady mzdy zaměstnanci.

Kdo to nakonec vlastně zaplatí?

Odpověď je jednoduchá – daňoví poplatníci. Obec poskytuje refundaci zaměstnavateli na základě směrnice Ministerstva financí České republiky č. MF-62 970/2013/12-1204, o postupu obcí a krajů při financování voleb. Působnost této směrnice se vztahuje mimo jiné i na výdaje obcí zajišťující činnost okrskových volebních komisí. Pro účely této směrnice se náhrady mezd ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele (tj. refundace pro zaměstnavatele) považují za výdaje v rozsahu nezbytně nutném pro organizačně-technické zabezpečení voleb a jako takové je zaměstnavateli obec poskytuje z prostředků poskytnutých jako dotace ze státního rozpočtu České republiky.   

Jak je to u jiných voleb?

Výše uvedený postup se obdobně uplatní i u voleb do Parlamentu České republiky, voleb do Evropského parlamentu i voleb do zastupitelstev obcí a krajů, a to i navzdory skutečnosti, že na rozdíl od zákona o volbě prezidenta republiky další volební zákony explicitně neoznačují členství v jednotlivých okrskových volebních komisích za jiný úkon ve veřejném zájmu.

V tomto ohledu lze odkázat zejména na zákon č. 320/2009 Sb., prostřednictvím nějž sice došlo k vypuštění tehdejšího ust. § 203 odst. 2 písm. f) zákoníku práce, na jehož základě bylo členství v okrskových volebních komisích explicitně považováno za jiný úkon ve veřejném zájmu, za který zaměstnanci náleží pracovní volno, ale tento nárok byl zároveň přesunut v rámci novelizace do jednotlivých volebních zákonů. V rámci jednotlivých volebních zákonů rovněž došlo k zakotvení nároku zaměstnance na náhradu mzdy v souvislosti s členstvím v okrskových volebních komisích. Vůli zákonodárce však nelze vykládat tak, že by účast v okrskových volebních komisích nadále nebyla považována za úkon ve veřejném zájmu a zaměstnavateli by tedy neměla příslušet refundace podle ust. § 206 odst. 3 zákoníku práce. Právě naopak – z důvodové zprávy k citovanému zákonu vyplývá, že výše uvedeným postupem „z hlediska pracovněprávní úpravy dojde pouze k rozšíření okruhu úkonů v obecném zájmu, kdy podle jiného právního předpisu náleží zaměstnanci po dobu uvolnění náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele, avšak ta je následně zaměstnavateli kompenzována refundací… Nárok zaměstnavatele na refundaci náhrady mzdy vyplývá jednak z ustanovení § 206 odst. 4 (pozn. autora dnes odst. 3) nového zákoníku práce a jednak bude upraven ve směrnici Ministerstva financí o postupu krajů a obcí při financování voleb.

K totožnému závěru se přiklání i odborná literatura[2], která nároky zaměstnance související s členstvím v okrskové volební komisi podle jednotlivých volebních zákonů považuje za „případy, kdy je zaměstnanec uvolněn podle zvláštního předpisu a náhrada mzdy bude zaměstnavateli uhrazena ve smyslu § 206 odst. 3 zákoníku práce.“


[1] Komentář k ust. § 206 Zákoníku práce. In: Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019.

[2] Komentář k ust. § 203 Zákoníku práce. In: Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články