Minimální mzda se v roce 2025 zvýší
Vláda schválila koeficient pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026. Jak se to od nového roku projeví?
Nově bude minimální mzda stanovena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství a koeficientu pro výpočet minimální mzdy, přičemž průměrnou hrubou měsíční mzdu, ze které se bude vycházet, stanoví ministerstvo financí do konce srpna předcházejícího roku a příslušný koeficient stanoví vláda. Pro rok 2025 tento koeficient činí 42,2 % a pro rok 2026 činí 43,4 %.
Minimální měsíční mzda na základě výše uvedeného výpočtu se pro rok 2025 se zvýší z 18 900 Kč na 20 800 Kč. Hodinová mzda vzroste ze 112,50 Kč na 124,40 Kč.
Minimální mzda ovlivňuje stanovení odvodu pojistného na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, minimální zálohy OSVČ a osob, kteří pracují na zkrácený úvazek. Její výše ovlivňuje limity pro uplatnění daňových bonusů.
Novela zákoníku práce účinná od 1. srpna 2024 zrušila tzv. zaručenou mzdu v soukromém sektoru. Zaměstnavatelé budou povinni zajistit jen minimální mzdu jako nejnižší přípustnou odměnu za práci. V platnosti zůstávají pouze zaručené platy ve státní sféře.
Zaručený plat pro veřejný sektor bude rozdělen do 4 skupin prací podle náročnosti (místo dosavadních 8 skupin). První skupina prací bude mít nejnižší úroveň zaručeného platu ve výši 20 800 Kč měsíčně, druhá skupina 24 960 Kč měsíčně, třetí skupina 29 120 Kč měsíčně a čtvrtá skupina 33 280 Kč měsíčně (výše uvedené částky se odvozují od minimální mzdy a platí pro rok 2025).
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
