Nástrahy vyúčtování zahraniční pracovní cesty při poskytnutí zálohy
Poskytování záloh na zahraniční pracovní cesty zaměstnanců a jejich vyúčtování musí být vždy provedeno v souladu se zákoníkem práce.
Ovšem účetní jednotka současně musí zaúčtování cestovních náhrad provést dle řádných účetních předpisů a svých směrnic.
Podle § 183 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout zálohu na pracovní cestu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se spolu nedohodnou jinak. Při zahraniční pracovní cestě může být tato záloha poskytnuta v měně státu, kam byl zaměstnanec vyslán na pracovní cestu.
Při vyúčtování cestovního příkazu však musíme dát pozor na to, že zde vzniká rozdíl v použití kurzů pro přepočet nároku zaměstnance na náhrady cestovních výdajů a použití kurzů pro účtování o pracovní cestě, resp. o cestovních náhradách.
Výpočet doplatku nebo přeplatku vyúčtování zálohy totiž není účetním případem.
Z pohledu zaměstnance se tak pro zjištění výše cestovních náhrad při poskytnutí záloh v cizí měně použije kurz platný v den poskytnutí zálohy. Tímto kurzem bude vypořádáno vyúčtování cestovního příkazu vůči zaměstnanci.
Z pohledu účetní jednoty je pro zaúčtování výše cestovních náhrad důležitý okamžik uskutečnění účetního případu. Kdy přesně nastane však není nikde pevně stanoveno. Účetní jednotka si ho sama určí vnitřní směrnicí.
Může to být např.:
- den, kdy zaměstnanec ukončil pracovní cestu,
- den, kdy zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklady k vyúčtování,
- den předání vyúčtování na účetní oddělení,
- den vyplacení doplatku nebo přijetí přeplatku záloh.
Nicméně nejvhodnějším způsobem bývá stanovit tento den jako poslední den pracovní cesty.
Z toho tedy vyplývá, že pro finanční vyrovnání se zaměstnancem bude použit kurz platný ke dni vyplacení zálohy, avšak do účetnictví se bude účtovat kurzem platným v den účetního případu. Záloha tak bude zaúčtována jiným kurzem než samotné vyúčtování, čímž účetní jednotce (zaměstnavateli) vznikne kurzový rozdíl.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
