Neodvedení daně zaměstnavatelem ze mzdy, která po souhlasu zaměstnance byla předepsána, ale nevyplacena - praktický příklad

Z jakého důvodu by měl zaměstnanec dobrovolně souhlasit s tím, že mu zaměstnavatel nevyplatí mzdu?

referent Odboru řízení rizik Finančního úřadu pro hl. m. Prahu
LP
referent Odboru vymáhacího Územního pracoviště pro Prahu 4 Finančního úřadu pro hl. m. Prahu
Neodvedení daně zaměstnavatelem
Foto: Fotolia

Na první pohled se může taková situace jevit naprosto absurdní, avšak jak bude demonstrováno na anonymizovaném příkladu z praxe, může taková situace nastat, a to v souvislosti s kumulací funkcí statutárního orgánu a zaměstnance v jedné osobě.

Popis praktického příkladu

Předmětem činnosti obchodní korporace X s.r.o. je výzkum a vývoj unikátního léčivého přípravku, přičemž statutárním orgánem je paní Nováková. Vzhledem ke skutečnosti, že je paní Nováková velmi zapálena do této prozatím nevýdělečné činnosti, postrádajíc dotace či investory, tak tuto činnost financuje ze svých osobních úspor. Výzkum se nachází v rozvinuté fázi, kdy byl na Úřadu průmyslového vlastnictví zaregistrován a znalcem ohodnocen technologický patent související s tímto unikátním léčivým přípravkem. Znalec hodnotu patentu vyčíslil v řádu stovek milionů (!) korun českých. V současné fázi paní Nováková, jakožto statutární orgán obchodní korporace X s.r.o., shání strategického investora, jenž by svým kapitálem vstoupil do X s.r.o. jakožto společník, neboť paní Nováková již své úspory vyčerpala „dotováním“ X s.r.o. Další možností je, že by tento investor odkoupil celý patent.

Problémy na Finančním úřadě, zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení

Nechť přejdeme k meritu věci. Paní Nováková je zároveň u X s.r.o. zaměstnána jako ředitelka se stanovenou mzdou. Protože ale nedisponuje X s.r.o. finančními prostředky na vyplácení této mzdy, paní Nováková „v dvojroli zaměstnanec-zaměstnavatel“, souhlasila s tím, že jí nebude vyplácena mzda. Zlomový okamžik přichází ve chvíli, když si uvědomíme, že nárok na mzdu je řádně veden v účetnictví, a tedy je X s.r.o. veden jako plátce zdravotního pojištění (u zdravotní pojišťovny), odvodů na sociální pojištění (ČSSZ) a daně z příjmů (Finanční úřad) za paní Novákovou. Vzhledem k již uvedeným skutečnostem, nejsou tyto odvody a daně příslušným institucím hrazeny, ale zároveň nejsou paní Novákové sráženy ze mzdy, když tato není vyplácena. Pro upřesnění je třeba uvést důvody, proč si vůbec paní Nováková mzdu nárokuje a nezůstává u výkonu funkce bez nároku na honorář. Paní Nováková je daňovou, právní a ekonomickou odbornicí a tak předpokládá neustále rostoucí hodnotu X s.r.o., resp. předmětného patentu, kdy po vstupu investora budou do společnosti napumpovány obrovské finanční zdroje. A pak by mohl X s.r.o. vyplatit paní Novákové nevyplacené mzdy, vedené v účetnictví jako závazky vůči zaměstnancům.

Zdánlivě navozený status quo není právně neutrální. Nehrazením předepsaných odvodů a daní za zaměstnance vznikají nedoplatky na sociálním pojištění, zdravotním pojištění a daních. De facto nedochází ke škodě, neboť si zaměstnavatel nenechává stržené povinné odvody a daně pro své obohacení, když tyto ani nemohl strhnout, neboť nedisponuje finančními prostředky a mzda není vyplácena. De iure je situace odlišná, neboť povinnost k úhradě povinných odvodů a daní vznikla, když X s.r.o. řádně eviduje tyto mzdové závazky v účetnictví a u příslušných institucí (např. podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti). Povinnost uhrazena nebyla, pročež se z povinností staly nedoplatky, které jsou vymáhány.

Vymáhání nedoplatku na dani z příjmů ze závislé činnosti

Vzhledem ke skutečnosti, že X s.r.o. nedisponuje jiným majetkem, nežli patentem ohodnoceným na stovky miliónů (!) korun českých, zřídil správce daně v rámci vymáhacích úkonů zástavní právo k patentu. Zde je však nutné upozornit na skutečnost, že daňový dluh související s nevyplacenou mzdou je v řádu jednotek milionů korun českých. Daňový subjekt X s.r.o. není schopen tyto své závazky uhradit a správce daně by musel přistoupit k dražebnímu prodeji patentu. Vzhledem ke zjevné disproporcionalitě by byl patent prodán podhodnocený. Daňové nedoplatky by sice byly uhrazeny a daňovému subjektu by vznikly určité rezervy, nicméně celoživotní úsilí paní Novákové - včetně všech jejích úspor - by bylo nenávratně ztraceno. Jak by se měl daňový exekutor zachovat, když je povinen učinit veškeré potřebné úkony pro vymožení daňového nedoplatku, ale zároveň by měl postupovat přiměřeně, resp. zasahovat do práv daňových subjektů jen v nezbytné míře pro dosažení účelu správy daní?

Trestně-právní následky

Správce daně podal na statutární orgán X s.r.o. (paní Novákovou) trestní oznámení pro podezření, že mohl být spáchán trestný čin trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle ustanovení § 241 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“):

„(1) Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.“ (Ustanovení § 241 trestního zákoníku)

Policejní orgán trestní věc odložil, neboť nedošlo k naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu podle ustanovení § 241 trestního zákoníku, nebo jiného trestného činu. Výňatek z usnesení o odložení trestní věci: „… Základními markanty činů naplňující znaky skutkové podstaty výše uvedeného trestného činu jsou vypočtení a sražení dané povinné platby jejím plátcem z příjmu jejího poplatníka a neodvedení takové platby ve prospěch oprávněného subjektu, přičemž k dokonání trestného činu dojde neodvedením takové platby oprávněnému subjektu spravujícímu příslušný veřejný rozpočet a to pokud se tak stane ve větším rozsahu. Trestněprávně je pak sankcionováno právě ono nesplnění této povinnosti plátce, jenž disponuje danými sraženými platbami poplatníka. Zaměstnavatel, nebo jiný plátce daně, musí mít dostatek peněz na výplatu hrubých mezd nebo jiných příjmů a částky sražené zaměstnancům nebo jiným osobám musí použít na jiné účely nebo je ponechat na bankovním účtu či v hotovosti v pokladně, jinak vůči němu nelze vyvodit trestní odpovědnost za trestný čin dle ustanovení § 241 trestního zákoníku. … Pokud výše uvedené aplikujeme na konkrétní prověřovanou věc, nelze jinak, než konstatovat, že nebyla naplněna skutková podstata trestného činu dle ustanovení § 241 trestního zákoníku, neboť zaměstnancům nebyly vypláceny žádné mzdy a tedy nemohly být z jejich hrubých mezd vypočteny, sraženy a následně odvedeny patřičné povinné platby. …“

Závěr

Předně bychom se rádi vrátili k onomu patentu, na němž bylo zřízeno zástavní právo. Nebylo by vhodné, aby daňový exekutor příliš uspěchal prodej patentu v dražbě, namísto čehož by měl s daňovým dlužníkem projednat jiné možnosti zajištění daňového nedoplatku - např. přijetí ručení třetí osoby. Ačkoliv není správce daně vázán názorem policejního orgánu, je záhodno vzít do správního uvážení v potaz předestřenou neexistenci vyplacených mezd. V neposlední řadě bude vhodné daňový subjekt vyslechnout k očekávanému vstupu investora do podnikání. Předmětná situace není jednoduchá ani pro jednu ze stran.

Jak dlouhodobě upozorňujeme, trestní a daňové řízení ovládají zcela rozdílné principy a tyto řízení jsou (téměř) vzájemně nezávislá, pročež nedoplatek na dani opravdu vznikl a je vymahatelný, avšak trestný čin se nestal. Taková situace není ničím výjimečným.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu